Skanzen Chanovice má novou expozici Tradiční lidová kultura regionů Klatovy-Cham
Chanovice (Klatovsko) 27. března (ČTK) - Trvalou expozici tradiční rukodělné výroby i nemateriálních projevů tradiční lidové kultury Plzeňského kraje otevřelo dnes ve dvou historických chalupách skanzenu v Chanovicích Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše v Klatovech. Tradiční lidová kultura regionů Klatovy - Cham představuje 13 tradičních řemesel, přišla téměř na šest milionů korun a podpořila ji EU. Otevřeno bude mít spolu se skanzenem, v němž je 20 nemovitostí 200 let staré lidové architektury Pošumaví, kdykoliv po domluvě, v červnu a v září o víkendech a o prázdninách každý den, řekl ČTK ředitel Vlastivědného muzea Dr. Hostaše Klatovy Luboš Smolík.
"V obytném domě Těšetiny číslo popisné 12 představujeme 13 mistrů rukodělné výroby, tedy tradičních řemeslníků Plzeňského kraje, jimž byl tento titul od roku 2017 udělen. Ve druhé chalupě Lužany číslo popisné 35 je 24 nositelů nehmotné tradiční lidové kultury regionu, což jsou třeba ochotnická divadla, dechové a dudácké kapely, masopusty a řemeslnické technologie," uvedl.
Mezi mistry řemesel je po dvou kovářích, řezbářích a krajkářkách, dále výrobce chodských dud, produkty z proutí a smrkových kořenů, soustružené dřevo a bednářské soudky a džbery. U nositelů nemateriálního dědictví jsou informační panely, divadelní kulisy a výjevy ze scén, masopustní masky, staročeské svatby z Plánice, uniforma dechové kapely Nýřaňanka z Plzeňska.
"V obou chalupách je interaktivní infokiosek, tedy v češtině a v němčině setříděné informace do částí - historické foto, staré foto, současné foto, archiválie, audio- a videospoty," řekl Smolík. V jedné z místností v chalupě z Těšetin je také ukázka prací 13 bavorských řemeslníků. "Ti ale mají svoji hlavní expozici v Neukrirchenu, kde má Plzeňský kraj také zástupce, například hračky, keramiku a soudky bednářů," uvedl.
Expozice je díky podpoře přeshraničního programu Cíl 3 EÚS kvalitně provedená profesionální firmou. Musí mít minimálně pětiletou udržitelnost a podle Smolíka určitě podpoří návštěvnost 30 let fungujícího skanzenu, který je regionálním pracovištěm pro tradiční lidovou kulturu v kraji a je pověřený výzkumem jejích projevů. Muzeum, kde je třeba špýchar, stodola a boží muka, má v depozitáři ještě deset rozebraných chalup a pět kandidátů v terénu, na jejichž obnovu shání dotace. "Už teď se mohou zájemci objednat a domluvit návštěvu skanzenu i nové expozice," dodal.
Václav Prokš kš
Zemřel válečný veterán a bývalý stíhací pilot RAF Emil Boček, bylo mu 100 let
Brno/Praha 25. března (ČTK) - Zemřel válečný veterán a bývalý český stíhací pilot britského Královského letectva (RAF) Emil Boček, bylo mu 100 let. O dnešním úmrtí brněnského rodáka informovalo na facebooku Komunitní centrum pro válečné veterány Brno. Bočkův skon potvrdil ČTK vedoucí oddělení komunikace generálního štábu Ivo Zelinka s odkazem na informace od Bočkovy rodiny. Boček pocházel z Brna-Tuřan, v poslední době žil v jednom z brněnských domovů pro seniory. Byl posledním žijícím českým pilotem, který usedl v britské RAF do kokpitu stíhacího letounu.
"Generál Boček bojoval za to, aby naše země byla demokratická, svobodná a nezávislá. Ať odpočívá v pokoji," uvedl na twitteru premiér Petr Fiala (ODS).
Ještě v únoru přijímal Boček gratulanty ke 100. narozeninám. Primátorce Brna Markétě Vaňkové (ODS) tehdy řekl, že je spokojený, že z dlouhého života nejraději vzpomíná právě na Británii za druhé světové války. "Tam bylo dobře. Ty spitfiry, to byly perfektní mašiny. Nebylo to náročný, bylo to moc dobrý," uvedl Boček.
Z nacisty obsazeného Československa odešel Boček v 16 letech. Zúčastnil se bojů o Francii, poté v Británii vstoupil do RAF, kde působil jako mechanik. Letecký výcvik absolvoval v Kanadě a od roku 1944 se v řadách československé 310. stíhací perutě v britském letectvu na spitfirech účastnil vzdušných bojů. Na svém kontě má 26 operačních letů, nalétal 73 hodin a 50 minut.
Brzy po druhé světové válce odešel Boček do civilu, nesdílel tak osud svých někdejších spolubojovníků, kteří se stali po komunistickém převratu terčem represí, případně emigrovali. "Zrovna pan generál Boček měl štěstí, jemu se perzekuce vyhnula. Demobilizoval v březnu 1946 a odešel do civilního zaměstnání," uvedl nedávno v rozhovoru s ČTK historik Jan Břečka. Boček pracoval nejdříve jako automechanik, poté soustružník.
Za bojové hrdinství obdržel vysoká československá a britská válečná vyznamenání. Prezident Václav Klaus mu v roce 2010 propůjčil nejvyšší státní vyznamenání Řád Bílého lva III. třídy, prezident Miloš Zeman mu v roce 2019 udělil stejný řád nejvyšší třídy. Sté narozeniny oslavil Boček v únoru, v dopise mu gratuloval i britský král Karel III.
tmd mhm rot