Česká jména - Kvido - velká stříbrná medaile 1 Oz

V Brně vystavili desítky Burianových maleb pravěkých lidí i zvířat

Brno 20. června (ČTK) - Pravěké lidi a zvířata doby ledové zachytil malíř Zdeněk Burian na 70 obrazech, které ode dneška vystavují v brněnském Pavilonu Anthropos. Jde o výběr z kolekce asi 200 olejomaleb, které před půlstoletím Moravské zemské muzeum nakoupilo přímo od autora. Výstava nazvaná Když Brnem táhli mamuti potrvá s dílčími obměnami do konce příštího roku, řekli dnes tvůrci novinářům. Kolekce je rozdělená do cyklů věnovaných vývoji člověka, loveckým scénám, výjevům ze života pravěkých lidí a také fauně, se kterou se mohli setkávat. Obrazy doplňují ukázky archeologických nálezů i moderní antropologické rekonstrukce lidí i zvířat. Cílem je doplnit k Burianovu pohledu ještě současný stav poznání pravěkého světa. Burian, jenž žil v letech 1905 až 1981, se prosadil jako ilustrátor dobrodružné literatury a vynikl také jako mistr vědecké ilustrace. Ve spolupráci s odborníky vytvářel rekonstrukce vymřelých zvířat i rostlin. "Burian navazuje na českou realistickou malířskou školu. Je po celý život věrný faktografickému stylu, soustředí se na detail, na vystižení jednotlivostí. Byl od mládí nadšený obdivovatel a pozorovatel přírody a zvířat," řekla dnes novinářům historička umění a antropoložka Barbora Půtová. Podle odbornice dokázal Burian svým objektům dát duši a příběh. Jeho obrazy dosud oslovují nejen laiky, ale i odborníky, a to přesto, že vědecké poznání se od Burianových dob vyvinulo. "Například už nepředpokládáme, že lov mamuta probíhal tak, jak jej Burian zachytil, tedy že by se lovci dokázali přiblížit k mamutovi tak blízko. Potravinovou základnu tvořila spíše menší zvířata," uvedla Půtová. Malíř sám na vývoj vědeckého poznání za svého života reagoval. Je to patrné například z postupných přemaleb některých obrazů, doplnila Eva Vaníčková z muzejní laboratoře antropologické rekonstrukce. Některé evoluční články ve vývoji člověka Burian namalovat vůbec nemohl, protože je vědci ještě neznali. Příkladem je Australopithecus sediba, ve výstavě rovněž připomenutý, uvedl archeolog Petr Kostrhun Výstava myslí i na handicapované návštěvníky, některých exponátů se lze dotýkat. "Chtěli jsme, aby byla u nás pro slabozraké a nevidomé možnost alespoň částečně si ‚osahat‘ naši dávnou historii,“ uvedla Vaníčková. Ústřední video výstavy je tlumočené do znakové řeči. tmd dr