Před planetáriem v Brně jsou nové sochy mimozemšťanů, chtějí se zeptat na cestu
Brno 22. května (ČTK) - Dva bronzoví mimozemšťani stojí před planetáriem na Kraví hoře v Brně, chtějí se zeptat na cestu domů. Autorem nových soch je výtvarník Václav Sigurson Kostohryz. Mimozemšťany pojmenoval Fegurdi, podle sochaře se ztratili po havárii kosmického modulu. Jde o podobenství - i lidé totiž někdy těžko hledají cestu po různých nehodách, které se v životě stávají, a při tom doufají v radu a pomoc, stejně jako Fegurdi na hvězdárně.
"Projekt Fegurdů vznikl na počátku roku 2022 při mé tradiční novoroční procházce po Kraví hoře. Před vchodem do budovy Hvězdárny a planetária Brno jsem si představil dva bloudící mimozemšťany. Jelikož nedaleko bydlím a kolem často chodím, chuť realizovat nápad sílila," popsal autor.
Kostohryzova tvorba je převážně figurální. Jeho sochařsky zpracované příběhy Sigursonů, což je umělcovo alter ego, nejsou nijak optimistické. "Po rozhovorech s mými nejbližšími jsem se rozhodl posunout svoji tvorbu pozitivnějším směrem, i zde inspirován islandskou kulturou, konkrétně v pojmenování Fegurdů, což je volně přeložené slovo krása," doplnil sochař.
Dvojice soch vznikala rok. Na počátku byl model ze sochařské hlíny, pak lukoprenová forma, nakonec model z vosku. Figury odlévali ve slévárně Vysokého učení technického v Brně. Následovalo očištění odlitků od formovací hmoty, povrchové zbroušení a přivaření nerezových tyčí dovnitř postav. Dalším krokem bylo cizelování, finální broušení, leštění a patinování.
Každý z Fegurdů je vysoký 45 centimetrů a váží deset kilogramů. Před planetáriem jsou pro jistotu pod dohledem kamer, navíc je střeží skrytý bezpečnostní systém.
Kostohryz pochází z Třebíče, původní profesí je zubní technik, nyní žije v Brně. Věnuje se figurální tvorbě, jeho první sochy vznikly před 25 lety. V posledních letech se začal zajímat také o život zvířat, která modeluje a odlévá z bronzu. Vedle sochařství se věnuje malbě a kresbě, vyrábí šperky.
tmd hj
Muzeum v Brně vystavilo památku na oběti holokaustu, jde o návrhy dětských šatů
Brno 19. května (ČTK) - Muzeum města Brna získalo a vystavilo neobvyklou památku na jednu z brněnských židovských rodin, která nepřežila holokaust. Jde o ručně kreslené návrhy dětských šatiček pro textilní firmu, která sídlila za první republiky v Panské ulici v centru města. Než David Eckstein a jeho žena Anna odjeli do Terezína, dali krabici s návrhy dětské konfekce do úschovy sousedům. Nikdy se ale nevrátili. Nyní kresby rozšířily výstavu Tváře ze zapomnění, oznámila ČTK mluvčí muzea Barbora Kachlířová.
Ecksteinovi měli firmu zaměřenou na výrobu zástěr a prádla a provozovali obchod se střižním zbožím. V roce 1942 je nacisté zařadili do transportu do Terezína, odkud byli dále deportováni do tranzitního ghetta Izbica v Polsku, kde zahynuli.
Krabice s návrhy dětské konfekce, kterou v Brně zanechali, se po desetiletích dostala v překvapivě dobrém a zachovalém stavu do Muzea města Brna. "Autoři výstavy se rozhodli část tohoto dalšího pokladu z půdy vystavit, a připomenout tak jednak unikátnost a zajímavost jejich obchodu, ale i smutný osud této rodiny, který doplňuje tematickou linku celé výstavy," uvedla Kachlířová.
Výstavu Tváře ze zapomnění tvoří dva jiné "poklady z půdy" - soubory fotek a dokumentů, které připomínají někdejší obyvatele města. Jeden soubor skleněných fotografických negativů z první třetiny 20. století, nalezený na půdě činžovního domu ve Vlhké 19, získalo muzeum do sbírek začátkem roku 2018. Záběry pořídil patrně některý z obyvatel domu, kde před válkou žili hlavně Němci nebo německy hovořící Židé. Kdo a proč skleněné desky ukryl na půdě, není jasné.
Druhý soubor tvoří fotky a dokumenty z pozůstalosti rodiny Otto Kohna, která v roce 1938 po obsazení pohraničí německými vojsky opustila Teplice a usadila se v Brně. Kohnovi se snažili získat domovské právo a marně usilovali o vystěhování do Šanghaje. Soubor jejich věcí se podařilo nalézt v roce 2015 na půdě domu v ulici Antonína Slavíka.
tmd kš
ZLATOVNA .CZ