Analytici: Snížení úroků nebude mít okamžitý vliv na oživení realitního trhu
Praha 13. února (ČTK) - Pokles úrokové sazby o půl procentního bodu, o kterém minulý týden rozhodla Česká národní banka (ČNB), nebude mít okamžitý významný vliv na oživení trhu s nemovitostmi. Přestože lze momentálně určité oživení poptávky sledovat, jde spíše o pokračování pozvolné stabilizace trhu. Většina kupců bude stále raději vyčkávat na ještě nižší hypoteční sazby, což ale nemusí být nutně dobrým krokem. S vyšším zájmem o hypotéky porostou také ceny bytů, kterých bude kvůli malé výstavbě stále nedostatek. Shodli se na tom analytici, které dnes oslovila ČTK.
"Mnozí lidé mohou uvažovat tak, že není důvod ke spěchu a raději ještě vyčkají, až se podmínky u hypoték ještě vylepší. Musíme vzít ale do úvahy, že jakmile budou podmínky na hypotékách výhodné, tak výrazně narostou ceny nemovitostí. Může být proto výhodnější koupit nemovitost již nyní za výhodnou cenu při čerpání drahé hypotéky, která bude v budoucnu refinancována," uvedl Štěpán Křeček, ekonom BH Securities a ekonomický poradce premiéra Petra Fialy (ODS).
Snižování úrokových sazeb pomůže podle něj rozpohybovat realitní trh třemi způsoby. Kromě toho, že se hypotéky stanou atraktivnějšími, se také sníží zhodnocování úspor na spořících účtech, což bude impulz k investování jinam, například do nemovitostí. Zároveň se ale zlevní i financování pro novou výstavbu.
Podle Petra Dufka, ekonoma banky Creditas, by mohla nastat podobná situace jako v loňském létě, kdy část zájemců dala i v době vysokých úrokových sazeb přednost nákupu bytu či domu před čekáním na levnější úvěry. Objem nových úvěrů na bydlení bez refixací se dostal nad hranici deset miliard korun měsíčně.
"Může se stát, že kdo bude dlouho vyčkávat, získá sice levnější úvěr, ale může mít problém s výběrem nemovitosti nebo s jejím možným zdražením. Problémem letošního roku totiž může být poměrně limitovaná nabídka nových bytů, jejichž výstavba už téměř dva roky vázne," řekl Dufek.
Sazby ČNB zatím snížila pouze mírně a jejich úroveň je podle ekonoma Martina Gürtlera z Komerční banky stále poměrně vysoká. Situace se podle něj zlepší až během letošního roku. V polovině letošního roku očekává základní repo sazbu kolem pěti procent a do jeho konce by měla klesnout na čtyři procenta.
"Drobné známky oživení na nemovitostním trhu jsou patrné již nyní. Odložená poptávka po nemovitostech může být poměrně silná, podpořená navíc vysokou úrovní nahromaděných úspor domácností. Která konkrétní úroveň hypotečních sazeb by měla odstartovat významnější nárůst poptávky je ale těžké říci. Spíš bych očekával, že půjde o pozvolný proces," řekl Gürtler.
ČNB minulý čtvrtek snížila základní úrokovou sazbu na 6,25 procenta. Nynější sazba je na nejnižší úrovni od června 2022. Úrokovou sazbu začala ČNB postupně zvedat od června roku 2020, kdy pandemie koronaviru ve světě zapříčinila ekonomickou krizi. V květnu stejného roku činila úroková sazba 0,25 procenta.
jbr rdo
Evropská investiční banka loni v ČR podpořila projekty za 47,5 miliardy korun
Praha 13. února (ČTK) - Skupina Evropské investiční banky (EIB) loni v Česku podpořila projekty za 1,88 miliardy eur (47,5 miliardy korun). Zhruba polovina celkové částky směřovala do rozvoje železniční infrastruktury, uvedl dnes na tiskové konferenci v Praze viceprezident EIB Kyriacos Kakouris. V roce 2022 skupina EIB v Česku podpořila projekty za 1,85 miliardy eur (46,8 miliardy korun). Za tři desetiletí působení v Česku dosáhla celková podpora 29,4 miliardy eur (743,4 miliardy korun).
Na rozvoj železniční infrastruktury šla loni největší půjčka, jakou kdy EIB v Česku poskytla. Dosáhla 984,5 milionu eur (24,9 miliardy korun) a měla by pomoci Správě železnic při modernizaci zhruba 40 železničních úseků, na kterých se zvýší traťová rychlost a zlepší zabezpečení.
Dalších 460 milionů eur (11,6 miliardy korun) tvořily programy na půjčky malým a středním podnikům, které mají podpořit jejich rozvoj zejména ve strukturálně znevýhodněných regionech. Investice EIB mířily také do rozvoje obnovitelných zdrojů energie, zejména na modernizaci zásobování teplem v Brně nebo na instalaci solárních panelů na střechách průmyslových objektů.
Představitelé ministerstva financí jednali se zástupci EIB také o možnostech financování rozvoje jaderné energetiky, o podpoře evropského obranného průmyslu nebo o možnostech financování obnovy Ukrajiny, řekl novinářům náměstek ministra financí Marek Mora. O otázkách podpory jaderné energetiky a obranného průmyslu ze strany EIB chce podle něj Česko jednat i na nejbližším jednání evropských ministrů financí, kde se bude probírat budoucí směřování EIB.
Mora zároveň nechtěl spojovat otázku možného financování jaderné energetiky ze strany EIB s aktuálním tendrem na stavbu nových jaderných bloků v Česku. Podle něj je nejprve nutné najít mezi zeměmi Evropské unie podporu na tom, aby se EIB tímto směrem vůbec vydala, což podle náměstka nebude jednoduché vzhledem k odmítání jaderné energie ze strany některých evropských států. Ani souhlasné stanovisko by ale automaticky neznamenalo, že by Česko nové reaktory financovalo z půjček EIB. "Pokud by Evropská investiční banka byla ochotna vydat se tou cestou financování, chtěli bychom mít i tuhle možnost otevřenou," řekl Mora s tím, že vláda bude zvažovat různé druhy financování.
Ministerstvo financí, ministerstvo pro místní rozvoj a EIB dnes také podepsaly dohodu o poradenství v oblasti rozvoje dostupného nájemního bydlení. Odborníci EIB analyzují český trh s bydlením, budou hledat překážky, které rozvoji trhu brání, a najdou příklady evropské dobré praxe, uvedl Kakouris. Na základě doporučení od EIB česká vláda vypracuje investiční modely, které by mohly přilákat různé druhy financování, včetně financování od EIB.
Evropská investiční banka je institucí Evropské unie, která se specializuje na poskytování dlouhodobých úvěrů. Jejími akcionáři jsou členské státy EU. Dává k dispozici peníze na životaschopné projekty a přispívá tím k dosažení politických cílů EU.
str rot rdo