Analytici: Růst mezd překonal očekávání trhu, může podpořit spotřebu
Praha 4. června (ČTK) - Růst mezd v prvním čtvrtletí překonal očekávání finančního trhu a může podpořit další růst spotřeby, která v letošním roce potáhne českou ekonomiku. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Zároveň ale upozorňují, že růst mezd nebyl rovnoměrný, víc si polepšili vysokopříjmoví zaměstnanci. Návrat k reálnému růstu mezd navíc nepokryl jejich dvouletý propad, v současnosti se kupní síla průměrné mzdy pohybuje na úrovni počátku roku 2018.
"Meziroční růst průměrné mzdy v letošním prvním kvartálu dosáhl sedm procent, což bylo téměř srovnatelné tempo s loňským posledním čtvrtletím. Vzhledem k dramatickému zpomalení inflace ovšem toto nominální tempo stačilo na přírůstek reálné mzdy o 4,8 procenta, tedy nejvíc od druhého kvartálu 2021," uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
"Doba hájení zaměstnavatelů kvůli obavám z nejistého vývoje inflace skončila a tlak na mzdové náklady letos poroste. Jen do konce letních prázdnin si o více peněz řekne pětina zaměstnanců a oproti loňsku výrazně rostou i požadavky na benefity, nejvíce o příspěvky na stravování, na volnočasové aktivity a dovolenou," řekl ČTK generální ředitel společnosti Up Česká republika Stéphane Nicoletti.
Růst reálných mezd podle analytiků podporuje i výkon celého hospodářství. "Obnovení reálného růstu mezd je zásadním faktorem pro oživení domácí poptávky, které je letos hlavním pilířem růstu HDP při nevýrazném výkonu německého hospodářství. Brzdou však je fiskální konsolidace a příliš pomalé snižování úrokových sazeb. Mzdy tedy hrají stěžejní roli v letošním vývoji české ekonomiky," uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.
Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler ale upozornil, že mediánová nominální mzda vzrostla jen o 5,5 procenta. "Citelné zaostávání mediánové mzdy naznačuje, že silnější číslo prvního čtvrtletí bylo taženo patrně výraznějšími mzdami a odměnami vysokopříjmových zaměstnanců," uvedl.
Na rozdíl ve vývoji mezd mezi jednotlivými skupinami zaměstnanců i v dlouhodobém horizontu upozorňuje hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. "Průměrná reálná hrubá mzda se aktuálně nachází na stejné úrovni jako v prvním čtvrtletí roku 2018, tedy před dlouhými šesti lety. Středně- a vysokopříjmoví zaměstnanci na tom přesto jsou lépe než tehdy díky zrušení superhrubé mzdy a tedy zvýšení čistých výdělků. To se ovšem netýká nízkopříjmových, jimž tato politika prakticky nijak neprospěla. Právě nízkopříjmoví mají přitom nejvyšší sklon ke spotřebě a jejich zchudnutí tedy pociťuje celá ekonomika," sdělil Hradil ČTK.
Analytici se také shodují, že rychlejší než očekávaný růst mezd může působit jako proinflační faktor. Podle nich lze proto očekávat, že bankovní rada České národní banky (ČNB) na červnovém jednání zpomalí tempo uvolňování měnové politiky a sníží základní úrokovou sazbu jen o čtvrt procentního bodu ze současných 5,25 procenta.
str mha
Průzkum: Euro při své činnosti využívá téměř polovina českých firem
Praha 3. června (ČTK) - Euro při své činnosti využívá téměř polovina českých firem a podnikatelů, v případě podniků s obratem nad 40 milionů korun jsou to dokonce čtyři pětiny. Vyplývá to z průzkumu ČSOB Index očekávání firem. Agentura Datank se dotazovala 400 respondentů v březnu a dubnu.
'Zatímco o přechodu od české koruny k euru se vedou politické, ekonomické i společenské debaty, mezi firmami a podnikateli se nálada postupně obrací ve prospěch vstupu do eurozóny, ve které je nyní dvacet z celkem 27 zemí Evropské unie, uvedl výkonný ředitel firemního bankovnictví ČSOB Pavel Prokop.
ČSOB se v letošním roce v rámci Indexu očekávání firem poprvé zaměřila i na hloubkové prověření stavu 'eurizace' českého podnikatelského prostředí. 'Potvrdilo se, že naše firmy a podnikatelé jsou s eurem silně propojeni a naprosto standardně ho využívají ve své obchodní činnosti, a to od zahraničních plateb, přes tržby z prodeje výrobků a domácí platby, ke splácení úvěrů a účetnictví až po výplaty a hrazení nájmů. Lze předpokládat, že provázanost naší ekonomiky s eurem se bude dál prohlubovat,“ doplnil Prokop.
Podnikatelé využívají euro nejčastěji při platebním styku se zahraničními odběrateli nebo dodavateli, takových je dokonce 82 procent. 'Ano, platím v eurech za materiál, který používáme v provozu,“ uvedl například majitel firmy Janova pec Jan Král. 'Když importujeme nějaký materiál, tak jsou platby v eurech,“ přidal se jednatel společnosti Hydraulics Slopné Libor Kráčalík. V eurech i tuzemským dodavatelům a odběratelům platí 34 procent dotázaných.
Více než polovina firem a podnikatelů nabízí své produkty a služby i v eurech. Zhruba pětina splácí v eurech úvěry a využívá kurzové zajištění. Dalších 16 procent vede účetnictví v eurech a sedm procent vyplácí v eurech mzdy nebo odměny.
Česko se zavázalo přijmout euro ve smlouvě o přistoupení k EU. Žádný termín pro jeho zavedení ale stanoven není. Ministerstvo financí a Česká národní banka očekávají, že letos by mohlo Česko splnit čtyři z pěti kritérií pro vstup do eurozóny, nadále ale nebude plnit kritérium kurzové stability, které vyžaduje dvouleté členství v mechanismu směnných kurzů ERM II. Česko do ERM II zatím nevstoupilo, experti ministerstva i České národní banky doporučují, aby v systému bylo jen nezbytně dlouhou dobu před zavedením eura.
Vláda se letos v únoru rozhodla zatím nestanovit termín pro vstup Česka do eurozóny ani do ERM II, pro zavedení eura jsou čtyři z pěti koaličních stran, proti je ODS. Vláda vyzvala Národní ekonomickou radu vlády (NERV) a Legislativní radu vlády, aby do konce října vyhodnotily hospodářské a právní dopady zapojení do ERM II a zavedení eura. K hodnocení připravenosti země na společnou evropskou měnu se kabinet vrátí v prvním čtvrtletí příštího roku.
fd
DALŠÍ ZPRÁVY
