OTAZNÍKY KOLEM RAŽBY GREŠLÍ
Leopolda I. v roce 1698
Slezské grešle císaře Leopolda I. (1657–1705) patří k nejběžnějším drobným vládním mincím druhé poloviny 17. století, a to jak z pohledu výskytu v numismatických sbírkách, tak z pohledu zastoupení v nálezech domácí drobné mince. Během Leopoldovy dlouhé vlády se slezské grešle razily po dobu téměř čtyřiceti let v různě objemných emisích. Na jejich produkci se podílely tři mincovny: Opolí (1668–1674, 1679–1684, 1686–1698, 1703–1704), Břeh (1693–1697, 1702) a Vratislav (1705). Bohužel dodnes není k dispozici nejen jejich typologické zpracování, ale chybí i komplexní pohled na tyto bezpochyby zajímavé ražby.
Existuje totiž jen několik starších dílčích prací, které obsahují alespoň částečný popis či vyobrazení typů a variant slezských grešlí. K nejstarším pokusům o soupis ročníků, typů a variant slezských grešlí patří pojednání bratrů J. a A. Erbsteinů „Die Schlesischen Dreier mit dem doppelten Adler“ uveřejněné v Drážďanech roku 1879 v časopisu Zeitschrift für Museologie und Antiquitätenkunde sowie für verwandte Wissenschaften. Dále je třeba zmínit například práce autorů: Čermák–Skrbek 1891–1913, Saurma– Jeltsch 1883, Teisinger 1936, Herinek 1974, Šůla 1976, Nechanický 1991, Halačka 2011.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2018.
IDENTIT (=ANATOMIE) BANKOVEK Základní přehled (2)
Anatomie bankovek je věc složitá a dala by se o ní napsat celá kniha.
Proto se nám téma nevešlo do minulého čísla. Na tomto místě přinášíme dokončení tématu.
[A] 10 – sekundární znaky bankovky - mezi tyto prvky bankovek lze zařadit soutiskové značky a jinou sekundární výbavu bankovek, poskytující obecně vyšší stupeň ochrany; jde především o holografii, metalizaci, foliovou ražbu, polychromatické konfety, iridiscenci, třpytivou metalizaci, latentní obraz, opticky proměnlivou barvu s polarizačními efekty, profilometrické prvky, polymerové nebo durasefové okna (viz níže), ochranné znaky (ornamenty) a další.
10a– soutisková značna [A] 11; obrazec, který při pohledu v bílém světle na A a pohledu na R tvoří ucelený obraz, znak, který označujeme jako tzv. průsvitový obrazec
10b – holografie bankovek je reprezentována přítomností kovových mikročástic na povrchu určité plochy bankovek, na kterou je přenášena z foliového podkladu. Z kovů jsou nejčastěji zastoupeny pigmenty bronzu a hliníku, ale mohou být zastoupeny i další kovy (viz dále). Nejjednodušší charakteristika holografie (z řeckého holos - úplný a grafie - záznam) je, že se jedná o vyspělou formu záznamu obrazu, která umožňuje zpětně zachytit jeho trojrozměrnou strukturu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2016.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
ZLATOVNA .CZ
