Investiční zlato chce nabízet i KB
Vedle oznámení o snížení cílové ceny pro KB ze 4000 Kč na 3600 Kč od Nomura Securities dnes přinesly agentury i zprávu KB o zahájení prodeje zlatých mincí.
Vedle oznámení o snížení cílové ceny pro KB ze 4000 Kč na 3600 Kč od Nomura Securities dnes přinesly agentury i zprávu KB o zahájení prodeje zlatých mincí.
Pro většinu numismatiků je překvapivé že zatímco Česká Spořitelna prodej zlatých mincí fyzickým osobám nedávno ukončila, KB jej chce zahájit.
Nabídka KB se prozatím týká jen "privátní klientely", tedy lidí, jimž banka spravuje aspoň deset milionů korun. Další podmínkou je, že klient má zkušenosti a s bankou již investoval do zahraničních cenných papírů.
Budou-li ovšem chtít klienti KB záruku, že banka časem zlato vykoupí zpátky, musí je ponechat bance v její bankovní úschově.
MEZI DVĚMA KORUNAMI
Cesta k československé koruně
Zavedení Rakousko-Uherské koruny předznamenalo téměř čtvrtstoletí stability, které nemalou měrou přispělo k hospodářskému rozmachu Předlitavska z přelomu 19. a 20. století. Debaty o podobě nové měny vyústili v březnu 1892, kdy se drtivá většina rakouských ekonomů přiklonila ke vzniku nové měny, která měla být úzce spojena se zlatým standardem.
Následnou peněžní reformou z 2. srpna 1892 byla tak dosavadní zlatková měna nahrazena měnou korunovou a to v poměru 2:1. Základní jednotkou se stala Koruna (K), která se dále dělila na 100 haléřů. Jeden stříbrný zlatník se tedy rovnal dvěma korunám. Zlatý obsah se na základě nařízení ustanovil na 0,304878 g, což odpovídalo množství 3280 korun ražených z jednoho kilogramu zlata. Počátek nové měny se ustanovil k 1. lednu 1900, společně s tím bylo dohodnuto, že stávající státovkový dluh, který činil v úhrnné výši 312 milionu se z rovných 70 % rozdělil na vrub Předlitavska, přičemž zbylých 30 % připadlo uherské části monarchie.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2019.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU