Finanční kriminalita s vyplácením fondů EU roste, říká šéfka evropských žalobců
Praha 6. června (ČTK) - Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) na příští rok očekává dvojnásobek práce a žádá o zvýšení svého rozpočtu. Unijní fondy obnovy a odolnosti, v Česku vyplácené prostřednictvím Národního fondu obnovy, nezajímají jen státy, ale i zločince a mafii, říká šéfka evropských žalobců Laura Kövesiová. V rozhovoru s ČTK v Praze hovořila mimo jiné o skepticismu lidí i českých úředníků vůči svému úřadu, který podle ní může státům ušetřit miliardy ročně, a už tak činí nyní.
"Minulý rok jsme u soudů vyjednali zmrazení majetků spojených se zločinnou činností v objemu 359 milionů eur (asi 8,5 miliardy korun), což je sedminásobek našeho rozpočtu. Jednoduše dáte do EPPO jedno euro a vrátí se vám sedm. Ukažte mi lepší investici," uvedla s nadsázkou Kövesiová.
Úřad evropského veřejného žalobce zahájil činnost v roce 2021 jako nezávislý orgán EU, který má nyní kanceláře ve 41 unijních městech, z toho pět v Česku, a funguje ve 22 zemích unie. Po začátku fungování v tuzemsku převzal úřad na 60 případů datujících se do roku 2017, včetně případu údajného dotačního podvodu expremiéra Andreje Babiše (ANO).
Nahlásit podezření na zločin k EPPO může každý občan i instituce; evropští prokurátoři se zaměřují na podvody s evropskými financemi zahrnující více než 10.000 eur (asi 2,35 milionu korun), přeshraniční daňové podvody zahrnující škody přes deset milionů eur (asi 235 milionů korun) a řeší také korupci a praní špinavých peněz.
Českých prokurátorů EPPO je deset. Žalobci formálně spadají pod úřad v Lucemburku, kde EPPO sídlí, ale spolupracují s českou policií a případy žalují u českých soudů.
"Ale bez odhalení zločinu není vyšetřování, bez vyšetřování není soud a bez rozsudku není ani navrácení odcizených peněz do státních rozpočtů," říká Kövesiová, která dnes v Praze jednala se zástupci ministerstva spravedlnosti a vnitra. "Měli jsme velmi konstruktivní jednání...ale u některých pozoruji jistou skepsi. Skepse je jedna věc, ale ignorování reality je věc úplně jiná," poznamenala šéfka evropských žalobců.
Kövesiová kritizuje především neochotu některých evropských politiků uznat význam EPPO a otevřít více postů žalobce, protože si myslí, že jejich vlastní národní systémy se s hospodářskými zločiny vypořádají dostatečně.
"Dám vám příklad. Při našem doposud největším vyšetřování jsme po 18 měsících odhalili ohromný karuselový (kolotočový) podvod pěti organizovaných kriminálních skupin, do něhož bylo zapojeno na 9000 společností, 600 lidí, a škody, které způsobil, jsou 2,2 miliardy eur (asi 52 miliard korun). A nejzajímavější na tom je, že zločiny byly spáchány na území všech 27 členských států EU a několika dalších," uvedla Kövesiová.
Skupiny páchající tento typ hospodářské kriminality v dnešní době podle šéfky EPPO svoji činnost diverzifikují. "Řeší, v jakém státě bude nejlepší mít sídlo, v jakém státě vytvoří článek takzvaného chybějícího obchodníka, v jakém státě nejsnáze zneužijí finanční systém...tahle kriminalita už není jen národní," řekla Kövesiová. "Nebo jednoduše, když budete mít člověka, co se nechá uplatit v České republice, neinvestuje pak v tuzemsku. Raději si koupí pěkný dům na jihu Španělska," dodala
Výhoda žalobců sdružených v EPPO podle Kövesiové mimo jiné je, že mezi sebou mohou rychle sdílet informace a mají navzájem přístup k datům.
V Česku v roce 2022, za první rok plného provozu, zahájil EPPO 36 vyšetřování za celkové možné škody 200 milionů eur (asi 4,7 miliardy korun), vyplývá z výroční zprávy úřadu.
Vojtěch Dvořáček rot
Ekonomika letos poroste o 0,3 procenta, příští rok zrychlí, ukázal průzkum MF
Praha 4. června (ČTK) - Hospodářský růst v letošním roce dosáhne 0,3 procenta. Brzdit ho bude hlavně klesající spotřeba domácností, kterou táhnou dolů rostoucí životní náklady. Letošní inflace by pak měla dosáhnout 10,9 procenta. V příštím roce růst cen zpomalí ke třem procentům, což přispěje i k oživení spotřeby domácností a tím i ekonomického růstu. Hrubý domácí produkt (HDP) by se měl příští rok zvýšit o 2,6 procenta. Vyplývá to z pravidelného průzkumu ministerstva financí k vývoji ekonomiky na základě prognóz ministerstva a 15 dalších tuzemských odborných institucí.
"Razantní nárůst životních nákladů negativně dopadne na reálnou spotřebu domácností, která by tak měla klesnout o 2,4 procenta," uvádí materiál. Letos se podle něj sníží také investice do fixního kapitálu, klesne rovněž stav zásob. Hospodářský růst potáhnou vládní spotřeba a vývoz. Hospodářské oživení by mělo přijít v roce 2024, zejména díky oživení spotřeby domácností. Na úrovni 2,6 až 2,7 procenta by měl růst HDP setrvat i v letech 2025 a 2026.
Letošní celoroční inflace by podle materiálu měla být 10,9 procenta po loňských 15,1 procenta. " Vlivem odeznění nákladového šoku, normalizace dodavatelských řetězců a působení měnové politiky by inflace v roce 2024 měla dále klesnout na tři procenta," uvádí dokument, podle kterého by díky oslabení inflačních tlaků mohla Česká národní banka (ČNB) začít snižovat úrokové sazby. Do roku 2026 by se inflace podle materiálu měla snížit na rovnovážnou hladinu dvou procent.
Instituce zapojené do průzkumu předpokládají, že objem mezd a platů se letos zvýší o 8,9 procenta, v dalších letech bude tempo růstu zvolňovat. Vzhledem k tomu, že inflace bude letos vyšší, bude to znamenat další pokles reálných mezd. V reálném vyjádření by se mzdy měly začít zvyšovat od příštího roku.
Hospodářský vývoj by však neměl mít výrazný vliv na míru nezaměstnanosti, která je nejnižší v Evropské unii. Materiál předpokládá, že letos a příští rok bude míra nezaměstnanosti podle metodiky Českého statistického úřadu 2,7 procenta, v dalších letech se mírně sníží. Dokument ale upozorňuje, že zůstává otázkou, nakolik metodika zachytí příchod válečných uprchlíků z Ukrajiny a jejich zapojení na český trh práce.
Do takzvaného kolokvia byly zahrnuty předpovědi ministerstva financí, ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva práce a sociálních věcí, ČNB, společnosti Akcenta CZ, Citibank, Banky Creditas, České bankovní asociace, Deloitte ČR, investiční společnosti Generali Investments CEE, Hospodářské komory ČR, Institutu ekonomických studií FSV UK, Komerční banky, Raiffeisenbank, Svazu průmyslu a dopravy ČR a UniCredit Bank. Pro větší reprezentativnost průzkumu k nim byly přiřazeny prognózy Evropské komise a Mezinárodního měnového fondu.
Samotné ministerstvo financí v dubnové makroekonomické prognóze předpokládá letos růst HDP o 0,1 procenta, příští rok o tři procenta. Inflace podle něj letos dosáhne 10,9 procenta, příští rok zvolní na 2,4 procenta. ČNB v květnové prognóze letos čeká hospodářský růst 0,5 procenta a příští rok tři procenta. Inflace podle ní letos bude 11,2 procenta, příští rok 2,1 procenta.
Zdroj: 55. Kolokvium - průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR (2023-2026)
str mha
DALŠÍ ZPRÁVY
