Studie: Průměrná mzda v ČR v eurech letos vzrostla o 9,8 procenta na 1683 eur
Praha 9. června (ČTK) - Průměrná mzda v soukromém sektoru v eurech se letos v Česku meziročně zvýšila o 9,8 procenta na 1683 eur (40.324 korun). Od počátku koronavirové pandemie se české mzdy přiblížily německým, naopak se zvětšil rozdíl mezi Českem a Rakouskem. Česko má nejvyšší průměrnou mzdu vyjádřenou v eurech ze zemí visegradské skupiny (V4). Vyplývá to z každoroční studie poradenské společnosti Mazars, která porovnává daňové systémy 22 zemí střední a východní Evropy.
Nejvyšší průměrná mzda v celé střední a východní Evropě je v Rakousku, a to 4497 eur (107.746 korun), následuje Německo s 4045 eury (96.917 korunami). Naopak nejnižší mzda je v Kosovu, kde dosahuje 400 eur (9584 korun), a na Ukrajině, kde činí 469 eur (11.237 korun).
Podle údajů Českého statistického úřadu průměrná mzda v Česku v letošním prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 8,6 procenta na 41.265 korun. Reálně při zohlednění inflace ale klesla o 6,7 procenta.
Za poslední tři roky se mzdy v Česku vyjádřené v eurech zvýšily o 23 procent. Česko se přiblížilo Německu, když v roce 2021 bylo na 34 procentech jeho úrovně, zatímco nyní na 44 procentech. Naopak se zvětšil odstup od Rakouska z 44 procent tamní mzdové úrovně na 37 procent.
Podle studie průměrné mzdy v eurech v posledním roce ve většině sledovaných zemí rostly. Pokles naopak vykázaly Německo, Estonsko, Řecko a Slovinsko. Ze zemí V4 byl nejrychlejší růst průměrné mzdy v Polsku, kde se zvýšila o 11 procent na 1439 eur. Na Slovensku vzrostla o devět procent na 1296 eur, v Maďarsku o šest procent na 1445 eur.
Studie dále uvádí, že výše daní z příjmu se ve sledovaných zemích v posledním roce spíš snížila, mezi jednotlivými státy ale jsou rozdíly. Polovina zkoumaných zemí uplatňuje paušální daň z příjmu fyzických osob, kde se zdanění pohybuje v rozmezí od deseti do 20 procent. Ostatní země uplatňují progresivní zdanění a například v Rakousku, Německu a Slovinsku dosahuje horní sazba daně až 50 procent. Česko má dvě sazby daně z příjmu fyzických osob, základní činí 15 procent a zvýšená 23procentní se uplatňuje na výdělky nad čtyřnásobkem průměrné mzdy.
"Balíček, který minulý měsíc představila vláda Petra Fialy, obsahuje i řadu opatření, které se dotknou daně z příjmu fyzických osob. Citelně změny dopadnou na osoby s měsíčním příjmem převyšujícím trojnásobek průměrné mzdy, ať už se jedná o zaměstnance nebo OSVČ, protože část příjmů těchto osob nově spadne do vyššího daňového pásma," uvedl vedoucí partner daňového oddělení Mazars v České republice Pavel Klein.
Studie si všímá i povinných odvodů zaměstnavatelů. V průměru je jejich podíl k hrubým mzdám ve sledovaných zemích 15 procent, mezi státy jsou ale velké rozdíly. Nejnižší odvody zaměstnavatelů jsou v Litvě, kde dosahují 1,77 procenta hrubé mzdy. V Česku loni byly 24,8 procenta pro roční příjmy do 76.330 eur. Na Slovensku dosahovaly 35,2 procenta.
str mha
Biden a Sunak se dohodli na prohloubení ekonomické spolupráce
Washington 8. června (ČTK) - Americký prezident Joe Biden a britský premiér Rishi Sunak se dnes dohodli na prohloubení hospodářské spolupráce mezi Spojenými státy a Británií a přislíbili rychlejší přechod k čisté energii i posílení dodavatelských řetězců nerostných surovin, píše agentura Reuters. Dalším tématem jednání v Bílém domě byla podle Bidena "neochvějná" podpora Ukrajiny. Prezident prohlásil, že Spojené státy budou napadané Ukrajině pomáhat, jak dlouho to bude potřebovat. Podobně se vyjádřil také šéf britské vlády.
Biden a Sunak představili takzvanou Atlantickou deklaraci. Podle britského premiéra se jedná o první ekonomické partnerství svého druhu, které nastiňuje budoucí spolupráci v oblastech jako je například umělá inteligence, ochrana klimatu či v ochraně technologií, které by pomohly utvářet budoucnost. Zpravodajský web BBC píše, že dohoda otevře britským výrobcům elektromobilů přístup k novým americkým daňovým úlevám a dotacím na ekologické produkty. Některé její části podle BBC zřejmě budou podmíněny schválením Kongresem a souhlasem jednotlivých států USA. V prohlášení se uvádí, že dohoda nabude platnosti po konzultaci s Kongresem.
"Vím, že se někteří lidé tázali, jakým partnerem bude Británie po odchodu z EU," uvedl Sunak. "Řekl bych, abyste nás soudili podle našich činů. Jsme stejně oddaní našim hodnotám jako kdykoli předtím, stejně spolehlivý spojenec jako kdykoli předtím, stejně atraktivní investiční destinace jako kdykoli předtím," dodal.
Biden uvedl, že je třeba se zabývat riziky spojenými s nástupem umělé inteligence. "Myslím, že nikdy v historii lidského snažení neexistoval tak zásadní potenciál technologické změny, jaký představuje umělá inteligence. Je to ohromující," poznamenal.
Británie bude podle Sunaka na podzim hostit první summit k této problematice. Jednat se na něm bude o tom, jak pomocí mezinárodně koordinovaného postupu zmírnit rizika spojená s umělou inteligencí.
Dnešní jednání obou lídrů bylo čtvrté od března, naposledy se setkali v květnu na summitu skupiny velkých ekonomik G7 v japonské Hirošimě. Po jejich dnešní schůzce v Oválné pracovně Bílého domu následovala tisková konference. Biden uvedl, že se jednání týkalo také "neochvějné podpory" Ukrajiny, a vyjádřil přesvědčení, že Spojené státy budou schopny Ruskem napadenou Ukrajinu podporovat, jak dlouho to bude zapotřebí. Podle Sunaka je nutné vyslat ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi jasný signál, že podpora Ukrajině nebude v průběhu války slábnout.
Sunak podle Reuters také usiloval o Bidenovu podporu kandidatury britského ministra obrany Bena Wallace na post generálního tajemníka NATO. Biden uvedl, že se teprve uvidí, zda nastal čas pro britského šéfa NATO, a dodal, že členové Severoatlantické aliance v této věci musí dosáhnout konsensu. Současný šéf NATO Jens Stoltenberg, který se s Bidenem podle agentury AP setká v pondělí ve Washingtonu, ve funkci skončí na konci září. O jeho nástupci budou země zřejmě jednat na červencovém summitu NATO ve Vilniusu.
Ve středu Sunak navštívil Kapitol, kde se setkal s republikánskými a demokratickými lídry v Kongresu.
ngl kpa
DALŠÍ ZPRÁVY
