Míra inflace v Turecku pokračuje v růstu, v únoru přesáhla 67 procent
Ankara 4. března (ČTK) - Meziroční růst spotřebitelských cen v Turecku v únoru zrychlil na 67,07 procenta z lednové hodnoty 64,86 procenta. Oznámil to dnes turecký statistický úřad. Meziroční míra inflace v Turecku tak vzrostla už čtvrtý měsíc za sebou a dostala se na nejvyšší úroveň za 15 měsíců. Analytici v anketě agentury Bloomberg únorovou inflaci odhadovali na 66 procent.
Meziměsíční růst spotřebitelských cen pak v únoru zpomalil na 4,53 procenta z lednových 6,70 procenta. Jeho tempo nicméně zůstalo výrazně nad úrovněmi z loňského čtvrtého čtvrtletí.
Turecká centrální banka v únoru podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu na 45 procentech. Zastavila tak několik měsíců trvající sérii prudkého zvyšování úroků, kterým reagovala na vysokou inflaci. Zároveň signalizovala, že základní úrok zůstane na současné úrovni, dokud nenastane výrazný a trvalý pokles měsíční inflace.
Instituci nyní vede Fatih Karahan, dosavadní guvernérka Hafize Gaye Erkanová na začátku února rezignovala. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan jmenoval Karahana guvernérem centrální banky s účinností od 3. února. Erkanová, která byla od loňského června první ženou v čele turecké centrální banky, rezignaci oznámila o den dříve. Odstoupila poté, co se v tureckých médiích objevila tvrzení o nepotismu, tedy obsazování lukrativních pozic příbuznými či přáteli. Erkanová tato tvrzení odmítla jako nepravdivá.
Když se Erkanová loni v létě ujala role guvernérky, byla základní úroková sazba na 8,50 procenta. Centrální banka ji pak v rychlém sledu zvyšovala, letos v lednu se tak základní úrok dostal na 45 procent.
Základní úrok začala centrální banka zvyšovat díky tomu, že prezident Erdogan změnil postoj a zanechal své nekonvenční politiky, kdy brojil proti vysokým sazbám. Jeho někdejší přístup je podle většiny ekonomů zodpovědný za to, že se do Turecka vrátila měnová krize, která prudce zvýšila životní náklady. Mnoho domácností tak mělo problém obstarat si základní zboží.
pmh spr
Letos klesají ceny plynu, elektřiny a obilovin, zdražuje ropa, hliník či bavlna
Londýn/Praha 3. března (ČTK) - Ceny komodit na světových trzích v prvních dvou měsících roku většinou klesaly. Zlevnil například plyn, elektřina či uhlí, naopak zdražila ropa. Výrazně stouply ceny kakaa či bavlny, klesají ceny hliníku nebo obilovin. Hlavní komoditní index agentury Bloomberg ztratil za první dva měsíce roku asi dvě procenta.
'Cena severomořského ropného benchmarku Brent vzrostla o 6,5 procenta. Texaská ropa WTI přidala dokonce 9,2 procenta. Za růstem cen ropy stojí primárně geopolitické napětí a také těžební kvóty organizace OPEC+,' řekl ČTK analytik XTB Jiří Tyleček. Benchmarkem se v této souvislosti rozumí hlavní typ ropy, s kterým se ve světě nejvíce obchoduje.
Skupina OPEC+ zahrnuje Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojence v čele s Ruskem. V reakci na cenu ropy se od začátku roku zvýšily také velkoobchodní ceny paliv v Rotterdamu. Ceny nafty od začátku roku vykazují sedmiprocentní nárůst.
Další energetické komodity se ale už nevyvíjely zcela jednoznačně. Cena ročního kontraktu na plyn v Nizozemsku, který je určující pro vývoj ceny pro konečné zákazníky, letos vykazuje zatím pokles o 23 procent. Cena elektřiny na burze v Lipsku k dodání v příštím roce ztrácí 17 procent, cena uhlí v Rotterdamu s dodáním v tomto roce pak 11 procent.
Ve skupině průmyslových kovů vykazuje nejvyšší ztráty hliník. Jeho cena je od začátku roku na Londýnské burze kovů (LME) nižší o 6,5 procenta. Měď zůstává letos bez výrazných změn, její cena do konce února klesla o jedno procento. Naopak nikl výrazně zdražil, zatím si připisuje zhruba osm procent. O osm procent klesla cena železné rudy a o šest procent cena oceli v Číně. Na ceny průmyslových kovů nepříznivě doléhá slabší růst čínské ekonomiky, v únoru jim však pomohl stimul v formě snížení sazeb, k němuž přistoupila čínská centrální banka.
Cena zlata se za první dva měsíce letošního roku snížila o 0,9 procenta, uvedl analytik Golden Gate Pavel Ryba. Ještě na konci loňského roku byla na svých maximech. Stříbro od začátku roku ztratilo 4,7 procenta své hodnoty, cena platiny se propadla o více než 12 procent. Ještě více kleslo palladium, jehož cena klesla o více než 14 procent
Ve skupině zemědělských komodit vykazuje nejvyšší vzestup kakao, jehož cena se do konce února zvýšila o 55 procent, upozornil Tyleček. Mimořádně silný vzestup cen na burze bude mít brzy dopad i na ceny v maloobchodě. 'Čokokrize se projeví růstem cen výrobků s kakaem a snižováním podílu kakaové složky. Navíc cena cukru roste o šest procent,' dodal Tyleček.
O čtvrtinu se zvýšila cena bavlny, 11 procent přidal pomerančový džus v USA. Naopak se stále nedaří obilovinám. Cena kukuřice letos ztrácí 12 procent a cena pšenice osm procent. Za negativním vývojem cen obilovin stojí vysoké zásoby a nadúroda v hlavních světových pěstitelských oblastech, uzavřel Tyleček.
fd spr
DALŠÍ ZPRÁVY
