V Británii vstupují do oběhu bankovky s portrétem krále Karla III.
Londýn 5. června (ČTK) - V Británii dnes vstupují do oběhu nové bankovky všech nominálních hodnot s portrétem krále Karla III. Na svém webu o tom informovala stanice BBC News, podle níž to může ještě nějakou dobu trvat, než se budou běžně vyskytovat v peněženkách lidí. Původní bankovky s vyobrazením zesnulé panovníkovy matky královny Alžběty II. se budou používat i nadále.
Britská centrální banka podobu nových bankovek s vyobrazením Karla III. zveřejnila už na konci roku 2022. Loni nechala vytisknout první z nich, přičemž dlouhá doba pro jejich zavedení do oběhu umožnila aktualizovat přístroje, které přijímají hotovost, aby rozpoznaly nové vzory, píše BBC. Kromě portrétu monarchy se bankovky nemění.
Polymerové bankovky s někdejší královnou Alžbětou II. zůstávají platné a v oběhu budou kolovat společně s novými bankovkami s vyobrazením jejího syna. Bankovky s Karlem III. se budou tisknout pouze jako náhrada za opotřebované bankovky, nebo v případě, že po nich stoupne poptávka, uvedla centrální banka.
Tak si to přála královská rodina, která chce co nejvíce omezit ekologický a finanční dopad změny. Pětasedmdesátiletý panovník je známý svými kampaněmi na ochranu životního prostředí. Král je na pěti, deseti, dvaceti a padesátilibrových bankovkách vydávaných centrální bankou. Na bankovkách vydaných skotskými a severoirskými bankami panovník není.
Karel III. se stal králem po smrti královny Alžběty II., která vládla zemi přes 70 let a zemřela v září 2022 ve věku 96 let. Stal se teprve druhým monarchou, který se objevil na bankovkách britské centrální banky. Na mincích v Anglii se panovníci objevují už více než 1000 let, podotkla agentura Reuters. Mince s profilem Karla III. už nějakou dobu existují. První začala dávat Královská mincovna do oběhu koncem roku 2022.
Používání hotovosti v Británii v posledních letech prudce kleslo, spotřebitelé upřednostňují platební karty a jiné elektronické platby, píše Reuters. Zatímco v roce 2014 podle něj lidé používali hotovost pro více než polovinu transakcí v obchodech, v roce 2022 tak činili v 19 procentech plateb.
ipl
NYT: Na Ukrajině je poničených kvůli válce více než 210.000 budov
Kyjev 5. června (ČTK) - Na Ukrajině bylo od začátku ruské invaze poškozeno nebo zničeno více než 210.000 budov. Napsal to na svém webu americký deník The New York Times (NYT), který k tomuto odhadu došel na základě analýzy údajů ze satelitů. Zhruba polovina z poničených domů se podle něj nachází na Donbase na východě Ukrajiny, největší škody utrpělo město Mariupol v Doněcké oblasti.
Jen málo zemí od druhé světové války zažilo takovou míru devastace jako nyní Ukrajina, píše list, který na analýze spolupracoval s odborníky na dálkový průzkum Země. Dospěl přitom k závěru, že poškozeno nebo zničeno je přes 900 škol, nemocnic a kostelů, přestože je chrání Ženevské konvence. Konkrétně zmiňuje 106 poničených nemocnic a klinik, 109 chrámů, mešit nebo klášterů a 708 školských zařízení.
List upozorňuje, že se jedná o konzervativní odhady. Data nezahrnují Ruskem anektovaný poloostrov Krym ani některé další části Ukrajiny, kde nebyly k dispozici přesné údaje. Skutečný rozsah destrukce je pravděpodobně větší a stále se rozšiřuje, dodává NYT, který vycházel z údajů datovaných do prosince 2023.
Z jeho grafiky vyplývá, že mezi nejponičenější města patří kromě Mariupolu, kterého se Rusové po těžkých bojích zmocnili v květnu 2022, mimo jiné Marjinka, Rubižne, Bachmut, Irpiň, Cherson nebo Charkov.
Škody způsobují také ukrajinské ozbrojené síly, které bombardují na frontové linii ruské pozice a útočí na Moskvou obsazená ukrajinská území, jako je Krym nebo město Doněck, píše The New York Times. Ačkoliv podle něj není možné pokaždé určit, která strana je zodpovědná, devastace zaznamenaná v okupovaných oblastech bledne ve srovnání s tím, co je vidět na ukrajinské straně, na kterou útočí Rusové.
Rusko zahájilo rozsáhlou invazi do sousední země 24. února 2022. Ukrajina vpád v prvních měsících zastavila, následně okupační jednotky vytlačila z řady svých regionů a loni se pokusila při protiofenzívě získat zpět další Moskvou obsazená území. Zaznamenala však menší úspěch, než se očekávalo, a následně přešlo do ofenzívy zase Rusko, které zároveň podniká vzdušné údery na Ukrajinu. Také Rusko informuje o ukrajinských úderech na své území, nejčastěji na příhraniční oblasti.
ipl