Zámek Pardubice, sídlo Východočeského muzea, loni navštívilo téměř 94.000 lidí
Pardubice 20. ledna (ČTK) - Zámek Pardubice, sídlo Východočeského muzea, loni navštívilo téměř 94.000 lidí. Po letech ovlivněných pandemií covidu-19 a rekonstrukcí se tak renesanční památka v centru města pomalu dostává na čísla, kterých dosahovala dříve. Lidé měli loni zájem především o nově otevřený prohlídkový okruh Pernštejnská rezidence - nejstarší renesance v Čechách, výstavu Lidé odvedle a kulturní akce jako Velikonoce na zámku, divadelní festival Pernštejnlove nebo Sladké Vánoce, uvedla vedoucí úseku prezentace a služeb Kateřina Procházková Skůpová.
Loni muzeum otevřelo Pernštejnskou rezidenci, prohlídkový okruh, kterým vyvrcholila tříletá rekonstrukce zámku. "Za tři měsíce provozu ji navštívilo 3500 zájemců a máme od nich nadšené ohlasy. Přes 5000 lidí vyšplhalo k nové expozici na zámecké věži a 7000 si prohlédlo výstavu Lidé odvedle, věnovanou světu handicapovaných," uvedl ředitel Východočeského muzea v Pardubicích Tomáš Libánek.
Expozice Přivedli svět domů. Binkovi a Josef Gočár zaujala přes 4300 návštěvníků a potvrdila oblíbenost tématu moderní architektury. Vzdělávacích programů pro školy a veřejnost se zúčastnilo přes 9000 lidí. Mezi nejoblíbenější patřily programy Vytvoř si erb, O poklad svatého Václava, Vánoce se zvířátky a především program ve výstavě Lidé odvedle.
Zhruba polovina návštěvníků, více než 48.000, přišla na kulturní akce na zámku. Některé muzeum pořádá samo, jiné organizují další subjekty. Nejnavštěvovanější byly Velikonoce na zámku, Sladké Vánoce, divadelní festival Pernštejnlove, food festival Pernštejnské hodování, Pardubický festival piva a Pardubická muzejní noc. "V letošním roce plánujeme přidat ještě operní představení na nádvoří a rozšíření Muzejní akademie, která rychle získává na oblibě mezi seniory," uvedl Libánek.
Nejvyšší návštěvnost zámek zaznamenal v roce 2017, kdy napočítal asi 136.000 příchozích. Podle Procházkové Skůpové to bylo způsobeno také tím, že na zámku byla některá stanoviště Sportovního parku. O 33.000 méně bylo návštěvníků v následujícím roce. Kvůli zahájení rekonstrukce se v roce 2019 počet snížil na 44.000, během covidové pandemie v letech 2020 a 2021 byly roční výsledky 21.000 a 43 .000 lidí.
Pardubický zámek patří k nejvíce vyhledávaným památkovým objektům v kraji. Muzeum v přírodě Vysočina provozující skanzeny na Veselém Kopci a v Hlinsku si vloni prohlédlo 70.664 lidí, hrad Svojanov na Svitavsku 60.153.
dos dvd
Arcibiskup chce pokračovat s blahořečením Isabely Kastilské, obává se aktivistů
Madrid 19. ledna (ČTK) - Španělský arcibiskup Luis Argüello chce pokročit s procesem blahořečení královny Isabely I. Kastilské, který jeho diecéze iniciovala před mnoha desítkami let. Církevní představitel by si přál, aby věřící panovnici, která mimo jiné financovala expedici Kryštofa Kolumba z roku 1492, více uctívali. Chce rovněž čelit snahám aktivistů o revizi dějinného pohledu na panovnici, která byla fanatickou katoličkou. Podle španělského tisku je proces blahořečení ve Vatikánu zmrazen kvůli roli panovnice ve vyhánění židů ze Španělska na konci 15. století.
Argüello, který byl generálním tajemníkem konference španělských biskupů a v současnosti je arcibiskupem ve městě Vallodolid, shromáždil komisi, která má znovu usilovat o blahořečení královny Isabely I. Kastilské. Její kult by podle Argüella měl být protiváhou vůči snahám přehodnotit historickou roli královny například ze strany ochránců práv domorodých národů a jiných aktivistů. Arcibiskup chce také nechat prověřit informace o údajném zázraku, který je Isabele I. Kastilské připisován.
Isabela I. Kastilská patří mezi nejvýznamnější španělské panovnice. Její vláda mimo jiné financovala výpravu Kryštofa Kolumba, který v roce 1492 doplul na americký kontinent. Královna, která byla známá jako horlivá katolička, díky svatbě s Ferdinandem II. Aragonským vytvořila základy pro sjednocení Španělska. Stinnou stránkou Isabeliny vlády v letech 1474 až 1504 byla její podpora fanatické inkvizice, která se do dějin zapsala krutým mučením a upalováním, vyhánění židů a násilné obracení muslimů na křesťanství.
V posledních letech čelí Kryštof Kolumbus i Isabela I. Kastilská rostoucí kritice za roli, kterou sehráli v kolonizaci amerického kontinentu. Předloni se příslušníci domorodých národů pokusili strhnout sochu španělské královny v kolumbijském hlavním městě Bogotá. Tu pak místní úřady nechaly odstranit.
Tuto kritiku však Argüello odmítá. Podle něj byla královna "první a hlavní ochránkyně domorodců" a měla podíl na šíření křesťanské víry v Americe.
Podle španělského tisku arcibiskupství ve Vallodolid usiluje o blahořečení královny od roku 1958. V roce 1991 byl ale proces pozastaven kvůli roli královny ve vyhánění židů. Pokud se proces posune, bude konečné rozhodnutí na papežovi Františkovi, který pochází z Argentiny.
jkh mka
