Česká jména - Rostislav - velká stříbrná medaile 1 Oz

ÚSTR: V komunistickém ČSR bylo z politických důvodů popraveno 232 lidí

Praha 28. listopadu (ČTK) - V komunistickém Československu, tedy od února 1948, bylo popraveno z politických důvodů 232 lidí. Uvedl to Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) v tiskové zprávě. Ve spolupráci s Nakladatelstvím Academia vydává čtyřsvazkovou publikaci s názvem Popravení z politických důvodů v komunistickém Československu. Zaměřovat se bude i na 34 kontroverzních případů, které leží na hranici mezi politickými a kriminálními delikty. První exekuce se konala rok po komunistickém uchopení moci, v únoru 1949, kdy obětí byl odbojář Slavoj Šádek. Poslední se uskutečnila v listopadu 1960, kdy popravili Vladivoje Tomka odsouzeného za velezradu, vraždu a padělání peněz. Nejmladší obětí poprav v komunistickém Československu byl Jaroslav Kysela, kterému bylo době popravy v pražské věznici na Pankráci 18 let, osm měsíců a 17 dní. Na šibenici umíral deset minut. Jeho ostatky úřady odmítly vydat rodině a později je nechaly podle ústavu záměrně zničit. Justiční vraždy podle Petra Malloty, který je hlavním editorem nové knihy, představují jednu z nejbrutálnějších a zároveň nejsofistikovanějších forem teroru. Poprava odpůrců režimu umožňuje nejen jejich fyzickou likvidaci, ale z hlediska ovládání společnosti zahrnuje také celou řadu dalších funkcí, například zastrašování, mobilizaci vlastních příznivců či ideologické přesvědčování. "Politické popravy na základě rozhodnutí soudu ale zároveň zachovávají zdání legitimnosti," dodal. Kniha má více než 3600 stran, které mapují všechny doposud známé tragické kauzy popravených z politických důvodů. Jednalo se o 232 lidí. Kromě jednotlivých lidských osudů kniha zasazuje popravy do širšího rámce politických procesů. Publikace obsahuje 2500 archivních dokumentů a fotografií. Křest knihy se uskuteční ve středu 4. prosince v 17:00 v sídle ústavu v paláci Archa v Praze 1. Akce bude přístupná široké veřejnosti. "Minulost nás zavazuje, abychom nikdy nezapomněli na oběti zločinného komunistického režimu. Budoucnost nás zavazuje, abychom nezapomněli, že zlo má svoji konkrétní tvář. Za každou jednou obětí, stojí její vrah," uvedl ředitel ústavu Ladislav Kudrna. ÚSTR začal fungovat 1. února 2008. Je organizační složkou státu a do jeho činnosti lze zasahovat pouze na základě zákona. Úkolem ústavu je podle zákona zkoumání a nestranné hodnocení doby nesvobody (1938 až 1945) a komunistické totalitní moci (1948 až 1989). puz rot