Aukce výtvarného umění vynesla 60 mil. Kč, za Štyrského dá zájemce 5,9 mil. Kč
Praha 16. června (ČTK) - Umělecká díla zhruba za 60 milionů korun se prodala při dnešní sálové aukci klasického a moderního umění v Topičově salonu na Národní třídě v Praze. Nejdražší položkou se stal poetický olej Hradčany a Malá Strana od vily dr. Kramáře Jindřicha Štyrského, který se vydražil za skoro 5,9 milionu korun. Za obraz Počínající se rýhování od Václava Boštíka zaplatí zájemce téměř 5,5 milionu korun včetně aukční přirážky. Prodalo se 77 procent z nabízených děl. ČTK to řekl Jiří Rybář ze společnosti 1. Art Consulting.
Štyrského olej zachycující Hradčany a Malou Stranu pochází z května roku 1922, tedy před jeho vstupem do umělecké skupiny Devětsil. "Obraz pochází z období, kdy se začal výrazně formovat moderní umělecký názor Jindřicha Štyrského, kdy si osvojoval velmi zjednodušené zásady kubismu," stojí v uměleckém posudku. Dílo také ovlivnil Štyrského pobyt v Dalmácii a na Korčule na jaře 1922, kde se setkal s Marií Čermínovou, která zanedlouho začala umělecky působit pod pseudonymem Toyen. Autorský rekord drží Štyrského obraz Utonulá, který se v roce 2017 prodal za 24,3 milionu Kč.
Boštík, který je představitelem výtvarné abstrakce druhé poloviny 20. století, zachytil v díle Počínající se rýhování napětí mezi tvarem a nicotou. "Ukazuje k imanentním hodnotám, jež autor nalézal ve spojení duchovních a vesmírných energií," uvedla aukční síň v katalogu. Dílo pochází z let 1973-1974. Mezi milionová díla, která se dnes vydražila, patří i další Boštíkovo dílo Fantastická figura, za které majitel zaplatí 3,2 milionu korun včetně aukční přirážky.
Jeden ze dvou nabízených obrazů Josefa Šímy, který patří k významným osobnostem evropského moderního malířství, se prodal za 5,2 milionu korun. Raritní surrealistické dílo zakladatele Skupiny Ra Václava Zykmunda s názvem Hodiny, jejichž kyvadlem je noc, našlo majitele za 3,6 milionu korun.
"Největším překvapením byli současníci, byl to šok, šlo o milionové částky," uvedl Rybář. Mezi jinými jmenoval dílo Josefa Bolfa Remembring Beckwards, které se z vyvolávací částky 320.000 korun vyšplhalo na více než 1,4 milionu korun, nebo obraz s názvem Ateliér Daniela Pitína, jehož cena se z 280.000 korun vyhoupla na 1,2 milionu korun.
jhr rot
Srbsko by mohlo znovu povolit projekt na těžbu lithia, řekl Vučić
Bělehrad 16. června (ČTK) - Srbsko by znovu mohlo povolit projekt na těžbu lithia, které zastavilo v roce 2022. Vyplývá to z rozhovoru s prezidentem Aleksandarem Vučičem, který zveřejnil deník Financial Times. Podle něj Srbsko trvá na zárukách od společnosti Rio Tinto, která chce těžbu provozovat, i od Evropské unie. Těžit by se mohlo podle srbského prezidenta od roku 2028.
Původní projekt těžby srbské úřady zastavily v 2022 kvůli obavám z dopadů na přírodu, což v oblasti na západě Srbska, kde se mělo těžit, vyvolalo silné protesty. Ekologové se obávali například silného znečištění zdrojů vody. Tento týden však společnost Rio Tinto zveřejnila studii, podle které škodlivé dopady na životní prostředí budou velmi omezené.
Vučić řekl, že chce, aby těžba splňovala náročné požadavky na ochranu přírody a aby celý řetězec zpracování lithia byl v Srbsku, a to včetně výroby baterií či elektromobilů. To by mělo být součástí záruk, které Bělehrad požaduje od těžaře a Evropské unie. Pokud se vše podaří splnit, Bělehrad počítá se začátkem těžby v roce 2028.
Srbský prezident zmiňuje odhad, podle kterého by se na západě Srbska mohlo těžit na 58.000 tun lithia ročně. To by podle něj stačilo na výrobu baterií pro 1,1 milionu vozů ročně. To je zhruba aktuální výroba všech typů aut v České republice.
Vučić v rozhovoru s britským listem tvrdí, že na využití lithia se chce dohodnout s Evropskou unií a ne s Čínou, jak se podle něj obávají někteří unijní představitelé. Do organizaci protestů proti těžbě, jež vedly k rozhodnutí z roku 2022, se podle něj zapojily i některé evropské země. Nezmínil však které.
Lithium se používá mimo jiné při výrobě baterií do elektromobilů a mobilních zařízení. V mnoha velkých ekonomikách je proto pokládáno za kriticky důležitou surovinu.
Podle srbské vlády by těžba a zpracování lithia mohla být výraznou vzpruhou pro srbské hospodářství s očekávaným ročním dopadem na HDP v rozmezí deseti až 12 miliard eur (250 až 300 miliard korun). Ministr financí Siniša Mali uvedl, že vláda zvažuje zákaz vývozu nezpracovaného lithia, což by mělo podnítit vznik zpracovatelského řetězce.
jkh jd
