OECD: Záchrana Credit Suisse bankou UBS přinesla švýcarské ekonomice nová rizika
Bern 14. března (ČTK) - Záchrana švýcarské banky Credit Suisse, kterou před rokem převzala konkurenční UBS, přinesla švýcarské ekonomice nová rizika. Ve zprávě věnované této alpské zemi to dnes uvedla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Spojení obou velkých bank sice zajistilo finanční stabilitu, transakce ale podle OECD vyvolává otázky ohledně dominantního postavení UBS na švýcarském trhu a potřeby silnější finanční regulace v budoucnu.
Největší bankovní fúze od světové finanční krize, kterou zorganizoval švýcarský stát, aby zabránil krachu Credit Suisse, vytvořila skupinu, jejíž aktiva převyšují ekonomický výkon země. Vliv banky UBS, která byla už před fúzí v globálním měřítku systémově významnou finanční institucí, se po akvizici Credit Suisse ještě zvětšil. Podle předpisů spojených s bankami, které jsou příliš velké na to, aby mohly zkrachovat, musí UBS nyní splňovat ještě přísnější regulatorní požadavky.
Rada pro finanční stabilitu (FSB) obdobně v únoru zdůraznila riziko, které by pro Švýcarsko představoval krach UBS. Vyzvala proto vládu v Bernu, aby posílila kontrolu nad bankami. Švýcarská vláda má v příštích měsících předložit návrhy, jak zpřísnit regulaci velkých bank, včetně posílení pravomocí hlavního orgánu pro dohled nad finančním sektorem Finma.
OECD také vznesla otázky ohledně konkurence, protože podle údajů švýcarské centrální banky má UBS na domácích vkladech a úvěrech po akvizici svého konkurenta zhruba 25procentní podíl. Švýcarská komise pro hospodářskou soutěž se vyslovila pro hlubší prošetření dominantního postavení UBS v některých částech trhu, uvedla v únoru agentura Reuters.
Šéf UBS Sergio Ermotti odmítá kritiku, že jeho banka je příliš velká. Říká, že se s ní pojí málo rizika a že je diverzifikovanější a silnější.
Co se týče hospodářského růstu země, OECD má za to, že letos švýcarské hospodářství poroste tempem 0,9 procenta. Růst na příští rok pak OECD odhaduje na 1,4 procenta. To je ovšem pod dlouhodobým průměrem, který činí 1,8 procenta. Vláda loni v prosinci odhadla, že ekonomika letos vykáže růst o 1,1 procenta a příští rok o 1,7 procenta.
'Slabá zahraniční poptávka, přísnější podmínky financování a zvýšená nejistota tíží (švýcarskou) ekonomiku,' uvádí zpráva OECD.
lsk spr
Nejchudším zemím se stále nepodařilo vzpamatovat z pandemie covidu-19, uvádí OSN
New York 14. března (ČTK) - Řada zemí se vzpamatovává z důsledků pandemie nemoci covid-19, těm nejchudším se to však dosud nepodařilo, a ve značném počtu států se podmínky pro život stále zhoršují. S odkazem na Rozvojový program OSN (UNDP) to dnes uvedla agentura AP. Index lidského rozvoje (HDI), který UNDP sestavuje od roku 1990, měl po prudkém poklesu v pandemických letech 2020 a 2021 dosáhnout v roce 2023 rekordních hodnot. Podle zprávy však rozvoj v polovině nejchudších zemí světa zůstává pod úrovní z roku 2019, tedy v době před pandemií.
Po dvou desetiletích, kdy se bohaté a chudé země z hlediska svého rozvoje sbližovaly, je toto zjištění 'velmi silným varovným signálem', uvedl šéf UNDP Achim Steiner.
Rostoucí nerovnosti jsou umocněny koncentrací ekonomického bohatství. Zpráva upozornila, že téměř 40 procent světového obchodu se zbožím se soustřeďuje do tří nebo méně zemí. A tržní hodnota akcií tří největších technologických společností v roce 2021 - Amazonu, Applu a Microsoftu - přesáhla hrubý domácí produkt více než 90 procent ze 193 členských zemí OSN v tomto roce.
Steiner uvedl, že země by měly spojit síly a zaměřit se na hlavní hrozby 21. století, zejména na změnu klimatu, možnou další pandemii a nástup digitální ekonomiky a umělé inteligence. Místo toho však podle něj dochází k rostoucímu rozdělení, frustraci a polarizaci.
V globální kolektivní akci zaměřené na řešení hlavních světových výzev brání vznikající 'paradox demokracie', uvádí zpráva. To znamená, že 90 procent lidí na celém světě podporuje demokracii, ale v celosvětovém průzkumu poprvé více než polovina respondentů vyjádřila podporu vůdcům, kteří riskují podkopání jejích základů.
Územní konflikty se budou objevovat i nadále, ale hrozby pro lidskou bezpečnost v 21. století budou častěji vyžadovat schopnost spolupráce, uvedl Steiner. 'Dostáváme se stále hlouběji do stavu, kdy je naše schopnost řešit problémy skutečně ohrožena,' řekl.
'Změnu klimatu nezastavíte raketami. Příští pandemii na hranicích nezastavíte tankem a kybernetickou kriminalitu rozhodně nezastavíte střelami,' varoval.
Zpráva vyzývá k vyšším výdajům na stabilizaci klimatu, k využití nových technologií ke zlepšení lidského rozvoje a zlepšení globálního finančního systému ve prospěch zemí s nízkými příjmy.
Na základě údajů z roku 2022 je mezi deseti místy s nejvyšším skóre lidského rozvoje Švýcarsko, Norsko, Island, Hongkong, Dánsko, Švédsko, Německo a Irsko shodně na sedmém místě, Singapur, Austrálie a Nizozemsko shodně na desátém místě. Spojené státy se společně s Lucemburskem umístily na 20. místě, Česko je na 32. místě.
Mezi desítku zemí s nejnižším lidským rozvojem se dostaly Sierra Leone, Burkina Faso, Jemen, Burundi, Mali, Čad, Niger, Středoafrická republika, Jižní Súdán a Somálsko. Všechny kromě Jemenu se nacházejí v Africe.
ban jd
DALŠÍ ZPRÁVY
