Registry: Zadlužení Čechů ve 2. čtvrtletí vzrostlo o 6,7 pct. na 3,44 bilionu Kč
Praha 22. srpna (ČTK) - Zadlužení obyvatel Česka ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostlo o 6,7 procenta na 3,44 bilionu korun. Objem nespláceného dluhu se zvýšil rovněž o 6,7 procenta na 31,2 miliardy korun, z toho 26,7 miliardy korun tvoří nesplácené úvěry na spotřebu. Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací, které dnes ČTK poskytla společnost CRIF - Czech Credit Bureau.
Dluh z úvěrů na bydlení meziročně vzrostl o 6,8 procenta na 2,85 bilionu korun. Tempo růstu objemu dlouhodobého dluhu začíná zrychlovat po dvou letech. "Růst objemu dlouhodobého dluhu je způsoben převážně vyššími cenami nemovitostí, tedy i hypoték, protože počet lidí s úvěrem na bydlení se snižuje. S tím se zvyšuje také průměrná částka na jednoho dlužníka. Výraznější oživení očekáváme s poklesem úrokových sazeb," uvedla výkonná ředitelka Bankovního registru Lenka Novotná.
Úvěr na bydlení mělo na konci druhého čtvrtletí 1,06 milionu lidí. Na každého v průměru připadala dlužná částka 2,7 milionu korun, meziročně se zvýšila o 8,7 procenta. V prodlení byli dlužníci se splácením 4,5 miliardy korun, což je o 11,7 procenta méně než před rokem. Částka v prodlení tvoří 0,16 procenta celkového dlouhodobého dluhu.
Dluh ze spotřebních úvěrů se proti loňskému druhému čtvrtletí zvýšil o 6,1 procenta na 588 miliard korun. Na jednoho dlužníka připadá částka 262.600 korun, o 9,5 procenta víc než před rokem. Nejvyšší dluhy na spotřebu mají lidé ve věkové skupině mezi 35 a 44 roky, kde na jednoho dlužníka připadá 305.600 korun.
Nesplácený dluh na spotřebu meziročně vzrostl o 10,7 procenta na 26,7 miliardy korun. Nejrychlejší nárůst byl u dlužníků do 24 let, kde se nesplácený dluh ze spotřebních úvěrů meziročně zvýšil o 25 procent na 1,6 miliardy korun. "V prodlení má nejmladší věková skupina průměrně 118.000 korun na dlužníka. Je to sice nejméně ze všech věkových skupin, ale u takto mladých lidí je horšící se platební morálka varovným signálem a impulsem k posilování finanční gramotnosti," upozornil výkonný ředitel Nebankovního registru Jiří Rajl.
str ptd
Pojišťovna: Škody na zemědělské půdě kvůli mrazu a krupobití dosáhnou dvě mld Kč
Praha 21. srpna (ČTK) - Celkové škody způsobené krupobitím a mrazem na zemědělské půdě odhaduje Agra pojišťovna v letošním roce na dvě miliardy korun. Od svého vzniku v roce 2006 pojišťovna podobnou povahu škod nezaznamenala. Ředitelka pojišťovny Petra Martinková dnes na tiskové konferenci v Praze řekla, že za výrazné škody mohou extrémní projevy, které se v budoucnu stanou normou. Potvrdila to také meteoroložka Alena Zárybnická, podle ní budou v příštích letech stále vyšší teploty, ale úhrny srážek zůstanou stejné.
Loňský rok byl podle Martinkové v porovnání s letošním rokem poměrně klidný. "První velké kroupy přišly loni 24. července, kdy už spousta ze zemědělských plodin byla sklizena. Letos extrémy začaly už v dubnu, ani jeden region v ČR nezůstal ušetřen," uvedla ředitelka pojišťovny.
Klimatické modely naznačují, že velikost krup i četnost krupobití se v budoucnu zvýší. "Extrémy budou častější. Taková je realita," řekla Zárybnická. Častější budou podle ní například povodně, letní horké dny, silné bouře, a naopak méně se budou vyskytovat přívaly sněhu, které by dokázaly chránit plodiny. "Když sníh přes zimu nenapadne nebo roztaje, tak voda odteče ještě během období, kdy ji rostliny nedokážou využít," dodala.
Agra pojišťovna zajišťuje pojištění na bezmála půl milionu hektarů půdy, na kterých hospodaří 1800 zemědělců. Za škody způsobené krupobitím vyplatí letos 220 až 230 milionů korun a přes 100 milionů korun na škody způsobené mrazy. V meziročním porovnání má pojišťovna hlášených o víc než 300 případů více, ze zhruba 860 jich kolem 600 způsobilo krupobití.
Extrémním výkyvům počasí se dá podle Zárybnické částečně bránit například uspořádáním pěstovaných plodin, ale před konkrétními riziky, jako jsou mrazy či krupobití, se zemědělci neubrání. "Často rozhoduje několik hodin, či dokonce minut, přijde silná bouřková fronta se supercelami a je sklizeno. V neděli napršelo 85 milimetrů, což by nebyl problém, ale napršelo to za 45 minut. Neexistuje na naší planetě kultura, která by dokázala takové srážky vydržet," podotkl zemědělec Ondřej Bačina.
Bačina upozorňuje, že zemědělství se bude muset v budoucnu soustředit z velké části na řešení rizik spojených s počasím. S Martinkovou se shoduje, že pro zvládnutí rizik je nezbytné mít sjednané pojištění. Podle Martinkové ale musí na pojištění přispívat i stát. "Bez státní podpory by pojištění plodin pro zemědělce bylo mnohdy neúnosně vysokou finanční položkou. Je důležité, aby se u nás podpora pohybovala dlouhodobě kolem 50 procent a neklesla pod 40 procent," sdělila Martinková. V Česku přispívá prostřednictvím programu Finanční podpora pojištění, který administruje Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond.
Z výroční zprávy fondu vyplývá, že výše podpory pro rok 2023 byla 52 procent pro pojištění speciálních plodin, 40 procent pro pojištění ostatních plodin a 50 procent pro hospodářská zvířata. Loni evidoval fond celkem 8701 žádostí o podporu pojištění, od roku 1994 do roku 2023 přijal celkem 133.088 žádostí do všech programů podpory pojištění a vyplatil 8,06 milionu korun.
Stát už například zvýhodnil zemědělce se sjednaným pojištěním při vyplácení mimořádné podpory za škody způsobené letošními dubnovými mrazy. Pěstitelům bez uzavřeného pojištění bude dotace krácena o polovinu. Kvůli silným mrazům klesne letos v porovnání s pětiletým průměrem úroda ovoce v ČR o 77 procent na 31.430 tun.
trp fsl rot
