Nejlepším přítelem člověka kdysi byla liška, tvrdí studie
Londýn 11. dubna (ČTK) - Lidé kdysi patrně chovali lišky jako domácí mazlíčky dávno předtím, než se na scéně objevili domestikovaní psi. Archeologické nálezy naznačují, že dávné společnosti v Jižní Americe si těchto šelem vážily do té míry, že je pohřbívaly vedle sebe, uvedl server BBC News.
Vědce překvapilo, když v argentinské části Patagonie našli lišku pohřbenou v lidském hrobě starém 1500 let. Nejpravděpodobnějším vysvětlením je podle nich to, že byla vysoce ceněným společníkem nebo domácím mazlíčkem. Naznačil to i nedostatek stop po řezných ranách na kostech této šelmy, což ukazuje, že nebyla lovena jako potrava. Analýza DNA také ukázala, že toto zvíře se kdysi společně stravovalo s lovci a sběrači a bylo patrně součástí tábora.
Liška stejného druhu byla před téměř deseti lety nalezena v mnohem starším hrobě v jiné části Argentiny. Rovněž mohla být domácím mazlíčkem, ale vědci tehdy její stravu neanalyzovali.
'Jedná se o velmi vzácný nález lišky, která zřejmě měla úzké pouto s jedinci ze společnosti lovců a sběračů,' uvedla vědkyně Ophélie Lebrasseurová z Oxfordské univerzity. 'Myslím si, že to bylo více než jen symbolické, opravdu se domnívám, že se jednalo o přátelství,' dodala.
Archeologové lišku nalezli na pohřebišti Caňada Seca v Argentině, tedy v oblasti, kterou kdysi obývaly skupiny lovců a sběračů.
Zuby lišek byly také v minulosti nalezeny i na dalších starověkých pohřebištích v Argentině a Peru, což naznačuje, že toto zvíře mělo symbolický význam. Nález téměř kompletní liščí kostry v lidském hrobě je však v celosvětovém archeologickém měřítku velmi vzácný.
Tento druh lišky, známý pod vědeckým názvem Dusicyon avus, byl středně velký a vážil zhruba deset až 15 kilogramů. Vyhynul před téměř 500 lety, pár set let poté, co se do Patagonie dostali psi domácí.
ban mka
Francie vypsala výtvarnou soutěž na moderní vitráže do katedrály Notre-Dame
Paříž 11. dubna (ČTK) - Francie vyhlásila soutěž na výtvarné zpracování moderních vitráží pro pařížskou katedrálu Notre-Dame, která před pěti lety vyhořela. Návrhy na novodobé výplně oken šesti kaplí je možné posílat do 24. května. Agenturu AFP o tom ve středu informovala instituce pověřená dohledem nad rekonstrukcí katedrály.
Francouzi nejsou v názoru na nahrazení historických vitráží moderními motivy jednotní. Prezident Emmanuel Macron loni v prosinci při návštěvě opravované gotické památky podpořil variantu soudobých dekorací. Naopak část odborné i laické veřejnosti oponuje, že oheň vitráže nepoškodil a není proto potřebné ani žádoucí je nahrazovat. Pod petici proti záměru nahradit vitráže z 19. století, jejichž autorem je Eugene Viollet-le-Duc, se podepsalo téměř 140.000 lidí.
Nově vypsaná soutěž na podobu vitráží má formu konzultací, detaily státní správa zveřejnila na portálu veřejných zakázek. Na soutěž dohlíží ministerstvo kultury, jehož šéfka Rachida Datiová na začátku března jmenovala dvacetičlennou komisi pro dohled nad soutěží. Tvoří ji odborníci na kulturní dědictví, umělci, představitelé pařížské diecéze i členové instituce, která dohlíží na rekonstrukci katedrály.
Ze zaslaných návrhů porota vybere ty, jejichž autoři dostanou do podzimu možnost navrhnout detailní zpracování. V listopadu oznámí komise dvojici vítězů, která bude složená z autora uměleckého návrhu a sklářského ateliéru, který bude vitráže zpracovávat a zasadí je do kamenných oken. Prototyp by měl být zhotoven do 8. prosince, na kdy je naplánované slavnostní znovuotevření katedrály Notre-Dame. Definitivní verze vitráží bude do oken zasazena nejpozději v roce 2026, cituje AFP ministerstvo.
Macron chce novými vitrážemi stavbě vtisknout 'znak 21. století'. Původní vitráže by byly přemístěny a vystaveny v nově vznikajícím muzeu. Za nápadem je podle deníku Le Figaro pařížský arcibiskup Laurent Ulrich a Macron s jeho nápadem souhlasil. Podle kritiků záměru ale mají skleněné dekorace smysl jen na původním místě, protože jsou součástí architektonického záměru.
Světoznámou architektonickou a církevní památku v srdci Paříže zachvátily plameny 15. dubna 2019. Oheň se rozšířil v krovu a pohltil rozsáhlé části středověké budovy. Příčina požáru nebyla zcela objasněna. Katastrofu mohla způsobit závada v elektroinstalaci či nedopalek cigarety. Památku, chráněnou organizací UNESCO a proslavenou románem Victora Huga Zvoník u Matky Boží, před požárem navštěvovalo na 13 milionů lidí ročně.
lsa jrm