Německý ministr financí vyzval ke konsolidaci rozpočtu, schodek má klesnout
Berlín 5. září (ČTK) - Německý ministr financí a šéf liberální strany FDP Christian Lindner dnes vyzval k návratu k fiskální realitě a ke konsolidaci rozpočtů. Podle tiskových agentur to řekl ve Spolkovém sněmu při rozpravě o návrhu státního rozpočtu na příští rok. Lindner navrhuje, aby schodek v roce 2024 činil 16,6 miliardy eur (401,3 miliardy Kč), což je o 30 miliard eur méně než letos. Vládu však kritizuje účetní dvůr za to, že čím dál častěji používá speciální fondy, které hospodaření státu zdánlivě vylepšují.
"Otázkou dnešního dne je návrat k dluhové brzdě - či přesněji k udržitelným veřejným financím z dlouhodobého hlediska," uvedl v parlamentu Lindner. V uplynulých letech bylo opatření, které omezuje deficit na 0,35 procenta HDP, pozastaveno kvůli pandemii covidu-19 a válce na Ukrajině. V příštím roce návrh rozpočtu počítá s tím, že se deficit dostane pod tuto hranici.
Federální výdaje by příští rok měly klesnout o zhruba 30 miliard eur na 445,7 miliardy eur navzdory tomu, že vláda chystá zvýšení některých dávek. Lindner varoval před rychle rostoucími náklady na obsluhu dluhu, které budou příští rok podle návrhu zákona činit 37 miliard eur. "Výdaje na úroky z dluhu jsou nyní v rozpočtu dvakrát vyšší, než je rozpočet ministerstva školství a výzkumu," uvedl Lindner. Investice by podle rozpočtu měly dosáhnout 54 miliard eur.
Státní výdaje v Německu však mají spíše tendenci růst. Země se zavázala zvýšit výdajů na obranu, nákladná jsou také opatření související s ekologickým přechodem. Vláda tak čím dál častěji používá speciální fondy, což dnes kritizoval spolkový účetní dvůr. Ten vyzval kabinet k redukci těchto opatření. Německo se například rozhodlo zřídit fond se 100 miliardami eur na modernizaci armády, nebo zvýšit fond na zelená opatření, který bude mít k dispozici v letech 2024 až 2027, na zhruba 210 miliard eur, píše agentura AFP.
Nadužívání speciálních fondů, které pak opticky vylepšují hospodaření státu, dnes v parlamentu kritizoval také představitel opoziční konzervativní CDU Christian Haase. Představitel krajně pravicové Alternativy pro Německo Peter Boehringer mluvil o nadměrném zadlužování, zatímco představitelka levicové strany Die Linke Gesine Lötzschová kritizovala výdaje na modernizaci armády.
Spolkový sněm dnes začal projednávat návrh rozpočtu na příští rok, který by měl podle agentury Reuters chválit nejpozději do 1. prosince.
jkh ank
FT: Největší čínské banky půjčily Rusku po západních sankcích miliardy dolarů
Peking/Moskva 4. září (ČTK) - Rusku, na nějž Západ po invazi Moskvy na Ukrajinu uvalil sankce, největší čínské banky půjčily miliardy dolarů, napsal list Financial Times (FT). Zatímco západní věřitelé pod tlakem regulátorů a politiků působení v Rusku omezují nebo z něj odcházejí, na jejich místo nastupuje Peking, který se snaží propagovat jüan jako alternativní světovou měnu vedle dolaru. Expozice čtyř největších čínských bank vůči ruskému bankovnímu sektoru se za čtrnáct měsíců do letošního března zvýšila čtyřnásobně, ukazují data Kyjevské ekonomické školy (KSE).
Finanční ústavy Bank of China, Industrial Commercial Bank of China, China Construction Bank a Agricultural Bank of China měly na začátku roku 2022 investice v Rusku ve výši 2,2 miliardy dolarů (49,2 miliardy Kč). Do konce března letošního roku se zvýšily na 9,7 miliardy dolarů.
Během stejného období rakouská Raiffeisen Bank, která má ze zahraničních bank největší pohledávky v Rusku, zvýšila svá aktiva v zemi o 40 procent na 29,2 miliardy dolarů, připomíná FT. Banka tvrdí, že hledá způsoby, jak ze země odejít, a od března svá aktiva v Rusku snížila na 25,5 miliardy dolarů.
Postup čínských bank reaguje na snahu Ruska používat místo dolaru či eura spíše jüan. 'Půjčky čínských bank ruským bankám a úvěrovým institucím, v nichž z velké části jüan nahradil dolar a euro, ukazují, že sankce fungují,' řekl listu FT Andrij Onoprijenko z Kyjevské ekonomické školy, který citovaná data zpracoval.
Situace ilustruje také ekonomický příklon Ruska k Číně. V roce 2022 dosáhla obchodní výměna mezi těmito dvěma zeměmi rekordních 185 miliard dolarů.
Před invazí Moskvy na Ukrajinu se přes 60 procent ruského exportu uskutečnilo v měnách, které ruský režim nyní označuje jako 'toxické', tedy v dolarech nebo v eurech. Čínský jüan zastupoval pouze jedno procentu vývozu. Od té doby export uskutečněný v 'toxických' měnách klesl na méně než polovinu celkového objemu, zatímco jüan se vyšplhal na 16 procent, vyplývá z dat ruské centrální banky.
lsk ank
