Galerie Hollar představuje známkovou tvorbu svých členů
Praha 12. července (ČTK) - V Galerii Hollar na Smetanově nábřeží v Praze dnes začala výstava, která představuje známkovou tvorbu členů sdružení grafiků. Kurátor výstavy Pavel Sivko, který své práce na výstavě také prezentuje, uvedl, že mezi prvními tvůrci známek jsou právě členové Hollaru s jeho více než stoletou tradicí. Výstava, jejímž cílem je zmapovat podíl současných členů sdružení na tvorbě známek, potrvá do 6. srpna.
Mezi prvními tvůrci známek jsou členové spolku Hollar, ať už to byl Max Švabinský, V. H. Brunner, později Karel Svolinský, Jaroslav Šváb, Bedřich Housa a dále Josef Liesler, Jiří Švengsbír, Václav Sivko, Vladimír Lukavský, Ivan Strnad, Josef Herčík, Rostislav Vaněk, Oldřich Kulhánek nebo Vladimír Suchánek.
"Každý z vystavujících si již vytvořil svébytný rukopis, jehož autorství je natolik výrazné, že podle známek lze rozpoznat i autora – jako například výrazné kresby portrétů od Evy Haškové nebo malebně zpracované krajiny či hrady a zámky Adolfa Absolona," uvedl kurátor. Známky Martina Srba podle něj ukazují mistrovství autora v ryteckém přepisu historických grafik do formátu známky, u Milana Bauera diváci najdou detailně provedené technické kresby starých strojů a výrazný je podle kurátora také autorský rukopis poetických kreseb Anny Khunové.
Málokdo bude asi váhat u snadno rozpoznatelné originální kresby Jiřího Slívy, která má mnoho obdivovatelů zejména díky svému humoru. Jako hosté se výstavy účastní již známí autoři současných známek Libuše a Jaromír Knotkovi, jejichž známkové aršíky, ať už s motivy flóry či fauny, jsou malými grafickými díly – a proto jsou velmi vyhledávané nejen mezi sběrateli známek.
Sdružení českých umělců grafiků Hollar vzniklo v roce 1917, jeho programem byla od začátku technická dokonalost grafické práce a navázání na tradice 19. století. K jeho zakládajícím členům patřili František Bílek, František Kysela či Jan Konůpek. Od roku 1956 fungovalo jako skupina Hollar při Svazu českých výtvarných umělců, byla orientována na průbojnější a experimentální směry a propagaci české grafické tvorby v zahraničí. Spolek nedobrovolně přerušil činnost roku 1972 v období normalizace. Po roce 1989 byl spolek obnoven a později získal zpět galerii na Smetanově nábřeží.
hrm mha
Nálezce pokladu u Jevíčka dostane odměnu 560.000 korun
Pardubice 12. července (ČTK) - Nálezce mimořádně rozsáhlého pokladu zlatých a stříbrných mincí, šperků a částí nádob z 15. až 17. století ve Vysoké u Jevíčka dostane od Pardubického kraje odměnu 560.000 korun. Objevil jej náhodně v roce 2020 na místě, kde dříve byla louka a později pole. Rozrytá půda odkryla část pokladu, které nálezce posbíral a odevzdal na městském úřadu v Jevíčku. Odměnu schválili krajští zastupitelé.
"Protože nemůžeme poctivé nálezce adekvátně odměňovat podle památkového zákona, kde se počítá jen s cenou drahého kovu, rozhodli jsme se v tomto případě pro mimořádný dar kraje ve výši 560.000 korun, který zohlední jeho kulturně historickou hodnotu," uvedl náměstek hejtmana Roman Línek (Koalice pro Pardubický kraj).
Poklad tvoří více než 7000 předmětů. Mince pocházejí z druhé poloviny 17. století. Počtem mincí se jedná o jeden z největších nalezených pokladů na území České republiky. Podle odborníků se za něj dalo ve své době koupit odhadem 25 tažných koní nebo 70 krav. Nález se stal součástí sbírek Regionálního muzea v Litomyšli. V současné době je ještě zpracováván v Moravském zemském muzeu v Brně a brzy o něm vyjde kniha. V dalších letech se s ním seznámí i návštěvníci v kraji, v roce 2022 už byl vystaven v litomyšlském muzeu.
Ještě cennější poklad byl nalezen v listopadu 2015 u Chýště na Pardubicku. Soubor téměř 1700 českých denárů ražených knížetem Boleslavem II. z konce desátého století byl nazván pokladem století. Nález původně čítal 780 položek, při dohledávkách v létě 2016 našli archeologové další stovky mincí a jejich zlomků. Nálezce za odevzdanou část pokladu, jejíž hodnota je podle znaleckého posudku 23,5 milionu korun, dostal od Pardubického kraje odměnu v mimořádné výši dva miliony korun.
Pardubický kraj také odměnil nálezce bronzového vědra, které je staré 3000 let. Dostal 340.500 korun, tedy deset procent hodnoty unikátního nálezu, uvedl dnes kraj v tiskové zprávě. Unikátní nádobu náhodný nálezce našel v roce 2017 u obce Kladina na Pardubicku. Znalec Archeologického ústavu Akademie věd ČR ohodnotil cenu nádoby na 3,405 milionu korun. Zákon o památkové péči umožňuje vyplatit nálezné až deset procent hodnoty nálezu.
dos ver