Světová poptávka po zlatě loni klesla o 14 procent na 3760 tun

Praha 24. února 2021 (ČTK) - Celosvětová poptávka po zlatě loni klesla o 14 procent na 3759,6 tuny. Bylo to poprvé od roku 2009, kdy klesla pod 4000 tun. Důvodem byla omezení v souvislosti s epidemií covid-19. Vyplývá to z údajů Světové rady pro zlato. Ve čtvrtém čtvrtletí zájem o zlato meziročně klesl o 28 procent na 783,4 tuny, což z něj činí nejslabší čtvrtletí od doby světové finanční krize ve druhém čtvrtletí 2008. Celková nabídka zlata se loni proti předchozímu roku snížila o čtyři procenta na 4633 tun. Je to zároveň největší meziroční pokles od roku 2013. Pokles lze podle expertů do značné míry vysvětlit narušením těžby v souvislosti s koronavirem, což částečně kompenzovalo zvýšení recyklace o jedno procento na 1297,4 tuny. "Dvě třetiny poklesu poptávky způsobily menší nákupy centrálních bank, které klesly o 59 procent na 273 tun. Centrální banky se místo zlata v rámci programů kvantitativních uvolňování vrhly na dluhopisy. I přesto, že méně nakupovaly, cena zlata dokázala loni vyrůst o 25 procent, a to díky nákupům menších a institucionálních investorů," řekl ČTK analytik Golden Gate CZ Pavel Ryba. Po dosažení srpnového rekordu přes 2000 USD (42.684 Kč) klesla cena zlata na konci listopadu na 1762 USD (37.605 Kč) a poté se na konci roku stabilizovala na 1880 USD (40.126 Kč) za troyskou unci. Poptávka po zlatých špercích ve čtvrtém čtvrtletí meziročně klesla o 13 procent na 515,9 tuny a za celý rok se snížila o 34 procent na 1411,6 tuny. Naopak zvýšená nejistota a politická reakce na pandemii podpořila roční investiční poptávku, která se meziročně zvýšila o 40 procent na nové maximum 1773,2 tuny zlata. Poptávka po zlatých prutech a mincích stoupla o tři procenta na 896,1 tuny. Světová rada pro zlato je organizace zabývající se rozvojem trhu a průmyslu se zlatem. Sídlí v Londýně. fd jw - sdílejte článek