Představitelé Fedu zvažují snižování bilance o 95 miliard dolarů měsíčně
Washington 6. dubna 2022 (ČTK) - Americká centrální banka (Fed) zvažuje snižování objemu dluhopisů ve svém držení o maximálně 95 miliard dolarů (2,1 bilionu Kč) za měsíc. Vyplývá to podle agentury Reuters ze zápisu z březnového zasedání, který dnes banka zveřejnila. Snížení bilance umocní opatření proti rostoucí inflaci. Fed dluhopisy kupoval ještě minulý měsíc, kdy se snažil plynule ukončit podporu ekonomice zasažené pandemií covidu-19.
Zápis dále ukázal, že "mnozí" představitelé Fedu chtěli základní sazby zvýšit o půl procentního bodu, ale s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu se rozhodli tak neučinit. Centrální banka v polovině března zvýšila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do rozpětí 0,25 až 0,50 procenta. Ke zvýšení úroků přikročila poprvé od konce roku 2018.
Fed naznačil, že v letošním roce úroky zvýší ještě šestkrát. Americká inflace se v únoru dostala na nejvyšší úroveň od ledna 1982. Ke zpřísnění finančních podmínek přispěje i snižování rozvahy, která nákupy dluhopisů na ochranu ekonomiky před dopady pandemie narostla na přibližně 8,5 bilionu dolarů.
Očekává se, že výbor Fedu pro operace na otevřeném trhu (FOMC) schválí snížení bilance na svém příštím zasedání, které se bude konat 3. až 4. května.
Index spotřebitelských cen ve Spojených státech v únoru vzrostl o 7,9 procenta, což je nejvíce od roku 1982. Dvouprocentní inflační cíl Fedu vychází ze samostatného ukazatele, cenového indexu výdajů na osobní spotřebu, který za 12 měsíců do února vzrostl o 6,4 procenta.
lsk jrm - sdílejte článek
Následuje: O výsledku války na Ukrajině se zřejmě rozhodne na východě země
Kyjev 6. dubna (ČTK) - Americké ministerstvo obrany odhaduje, že Rusko stáhlo všechny své jednotky od Kyjeva a Černihivu na severu Ukrajiny. USA očekávají, že Moskva tyto oddíly po zotavení a doplnění vyšle znovu na Ukrajinu. Těžké boje pokračují v obléhaném Mariupolu na jihovýchodě země. Na Západě přitom neutichá kritika na adresu Ruska za masakr v Buči na předměstí Kyjeva, odkud v posledních dnech přišly zprávy o nálezech asi 300 mrtvých civilistů. Německý kancléř Olaf Scholz v parlamentu řekl, že pachatelé masakru i ti, kdo vydávali rozkazy, musí nést odpovědnost. USA a Británie rozšířily protiruské sankce a britský premiér Boris Johnson prohlásil, že chování ruské armády v Buči nemá daleko ke genocidě. "Když se podíváte, co se děje v Buči, co (ruský prezident Vladimir) Putin provedl na Ukrajině, což se mi nezdá být příliš daleko od genocidy, není divu, že lidé reagují tak, jak reagují," řekl Johnson. O něco později Londýn oznámil nové sankce proti Moskvě. Další trestná opatření proti Rusku zavedly i Spojené státy, naopak země Evropské unie se na novém sankčním balíku poprvé od začátku současné války neshodly a budou o nich dál jednat ve čtvrtek. Německý kancléř Scholz zdůraznil, že zabíjení civilistů je válečný zločin, a varoval, že je třeba se připravit na další podobné obrázky jako ty z Buči. Berlín považuje za neudržitelná tvrzení Moskvy, že záběry s mrtvými civilisty byly zinscenované. Německý Spolkový sněm v usnesení odsoudil masakr v Buči, hlasovali pro něj poslanci napříč politickými stranami. Shoda mezi vládou a opozicí naopak nepanuje v otázce dodávek německých zbraní Ukrajině, kde Scholzova vláda čelí kritice konzervativní opozice CDU/CSU, že Kyjev podporuje málo. Scholz také v parlamentu řekl, že Berlín vede tajné hovory s Kyjevem o případných budoucích bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Papež František při generální audienci opět vyzval k ukončení války na Ukrajině a k zastavení masakrů, jaký se stal v Buči. "Nedávné zprávy o válce na Ukrajině místo toho, aby přinášely úlevu a naději, svědčí o nových zvěrstvech, jako je masakr v Buči," řekl František. Podle českého Senátu musí Rusko nést následky rozpoutání války proti Ukrajině a platit reparace. Horní parlamentní komora dnes také ve svém stanovisku konstatovala, že vraždění civilistů v ukrajinských městech nese všechny znaky válečného zločinu podle mezinárodního práva a že únosy obyvatel Ukrajiny do Ruska jsou neospravedlnitelné. Ve městě Hostomel v sousedství Buči se za 35 dní okupace ruskými invazními vojsky ztratilo přes 400 osob. Očití svědci potvrdili smrt některých z nich, část lidí se pohřešuje, uvedl šéf nově vytvořené vojenské správy. Mezi pohřešovanými je podle představitele samosprávy například velitel hasičů z letiště v Hostomelu, které bylo na počátku invaze místem urputných bojů, nebo rodina místního lékaře. Ruské jednotky se z oblasti stáhly 2. dubna. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov nedávný odsun ruských sil od Kyjeva a Černihiva označil za "gesto dobré vůle", podle ukrajinské vicepremiérky Iryny Vereščukové ale Rusy k ústupu přiměla ukrajinská armáda. Po omezení bojů v Kyjevské a Černihivské oblasti vojenští analytici předpokládají, že o osudu celé války se může rozhodnout na Donbasu. (pokračování...)
Kyjev 6. dubna (ČTK) - Americké ministerstvo obrany odhaduje, že Rusko stáhlo všechny své jednotky od Kyjeva a Černihivu na severu Ukrajiny. USA očekávají, že Moskva tyto oddíly po zotavení a doplnění vyšle znovu na Ukrajinu. Těžké boje pokračují v obléhaném Mariupolu na jihovýchodě země. Na Západě přitom neutichá kritika na adresu Ruska za masakr v Buči na předměstí Kyjeva, odkud v posledních dnech přišly zprávy o nálezech asi 300 mrtvých civilistů. Německý kancléř Olaf Scholz v parlamentu řekl, že pachatelé masakru i ti, kdo vydávali rozkazy, musí nést odpovědnost. USA a Británie rozšířily protiruské sankce a britský premiér Boris Johnson prohlásil, že chování ruské armády v Buči nemá daleko ke genocidě. "Když se podíváte, co se děje v Buči, co (ruský prezident Vladimir) Putin provedl na Ukrajině, což se mi nezdá být příliš daleko od genocidy, není divu, že lidé reagují tak, jak reagují," řekl Johnson. O něco později Londýn oznámil nové sankce proti Moskvě. Další trestná opatření proti Rusku zavedly i Spojené státy, naopak země Evropské unie se na novém sankčním balíku poprvé od začátku současné války neshodly a budou o nich dál jednat ve čtvrtek. Německý kancléř Scholz zdůraznil, že zabíjení civilistů je válečný zločin, a varoval, že je třeba se připravit na další podobné obrázky jako ty z Buči. Berlín považuje za neudržitelná tvrzení Moskvy, že záběry s mrtvými civilisty byly zinscenované. Německý Spolkový sněm v usnesení odsoudil masakr v Buči, hlasovali pro něj poslanci napříč politickými stranami. Shoda mezi vládou a opozicí naopak nepanuje v otázce dodávek německých zbraní Ukrajině, kde Scholzova vláda čelí kritice konzervativní opozice CDU/CSU, že Kyjev podporuje málo. Scholz také v parlamentu řekl, že Berlín vede tajné hovory s Kyjevem o případných budoucích bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Papež František při generální audienci opět vyzval k ukončení války na Ukrajině a k zastavení masakrů, jaký se stal v Buči. "Nedávné zprávy o válce na Ukrajině místo toho, aby přinášely úlevu a naději, svědčí o nových zvěrstvech, jako je masakr v Buči," řekl František. Podle českého Senátu musí Rusko nést následky rozpoutání války proti Ukrajině a platit reparace. Horní parlamentní komora dnes také ve svém stanovisku konstatovala, že vraždění civilistů v ukrajinských městech nese všechny znaky válečného zločinu podle mezinárodního práva a že únosy obyvatel Ukrajiny do Ruska jsou neospravedlnitelné. Ve městě Hostomel v sousedství Buči se za 35 dní okupace ruskými invazními vojsky ztratilo přes 400 osob. Očití svědci potvrdili smrt některých z nich, část lidí se pohřešuje, uvedl šéf nově vytvořené vojenské správy. Mezi pohřešovanými je podle představitele samosprávy například velitel hasičů z letiště v Hostomelu, které bylo na počátku invaze místem urputných bojů, nebo rodina místního lékaře. Ruské jednotky se z oblasti stáhly 2. dubna. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov nedávný odsun ruských sil od Kyjeva a Černihiva označil za "gesto dobré vůle", podle ukrajinské vicepremiérky Iryny Vereščukové ale Rusy k ústupu přiměla ukrajinská armáda. Po omezení bojů v Kyjevské a Černihivské oblasti vojenští analytici předpokládají, že o osudu celé války se může rozhodnout na Donbasu. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Představitelé Fedu zvažují snižování bilance o 95 miliard dolarů měsíčně' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Finance (fin). ID zprávy: T2022040608749|502592. Vydána 06.04.2022 21:43:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Federální rezervní systém
(neformálně Fed, z anglického The Federal Reserve System ) je centrální bankovní systém Spojených států amerických. Fed je neziskovou společností, která není nikým formálně vlastněna (spíše se jedná o nezávislou státní instituci). Stát má k Fed přímý přístup skrze volbu vedení společnosti jednou za 14 let, tím je zachována politická nezávislost.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Představitelé Fedu zvažují snižování bilance o 95 miliard dolarů měsíčně' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Finance (fin). ID zprávy: T2022040608749|502592. Vydána 06.04.2022 21:43:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Federální rezervní systém
(neformálně Fed, z anglického The Federal Reserve System ) je centrální bankovní systém Spojených států amerických. Fed je neziskovou společností, která není nikým formálně vlastněna (spíše se jedná o nezávislou státní instituci). Stát má k Fed přímý přístup skrze volbu vedení společnosti jednou za 14 let, tím je zachována politická nezávislost.