O výsledku války na Ukrajině se zřejmě rozhodne na východě země
Kyjev 6. dubna 2022 (ČTK) - Americké ministerstvo obrany odhaduje, že Rusko stáhlo všechny své jednotky od Kyjeva a Černihivu na severu Ukrajiny. USA očekávají, že Moskva tyto oddíly po zotavení a doplnění vyšle znovu na Ukrajinu. Těžké boje pokračují v obléhaném Mariupolu na jihovýchodě země. Na Západě přitom neutichá kritika na adresu Ruska za masakr v Buči na předměstí Kyjeva, odkud v posledních dnech přišly zprávy o nálezech asi 300 mrtvých civilistů. Německý kancléř Olaf Scholz v parlamentu řekl, že pachatelé masakru i ti, kdo vydávali rozkazy, musí nést odpovědnost. USA a Británie rozšířily protiruské sankce a britský premiér Boris Johnson prohlásil, že chování ruské armády v Buči nemá daleko ke genocidě.
"Když se podíváte, co se děje v Buči, co (ruský prezident Vladimir) Putin provedl na Ukrajině, což se mi nezdá být příliš daleko od genocidy, není divu, že lidé reagují tak, jak reagují," řekl Johnson. O něco později Londýn oznámil nové sankce proti Moskvě. Další trestná opatření proti Rusku zavedly i Spojené státy, naopak země Evropské unie se na novém sankčním balíku poprvé od začátku současné války neshodly a budou o nich dál jednat ve čtvrtek.
Německý kancléř Scholz zdůraznil, že zabíjení civilistů je válečný zločin, a varoval, že je třeba se připravit na další podobné obrázky jako ty z Buči. Berlín považuje za neudržitelná tvrzení Moskvy, že záběry s mrtvými civilisty byly zinscenované. Německý Spolkový sněm v usnesení odsoudil masakr v Buči, hlasovali pro něj poslanci napříč politickými stranami. Shoda mezi vládou a opozicí naopak nepanuje v otázce dodávek německých zbraní Ukrajině, kde Scholzova vláda čelí kritice konzervativní opozice CDU/CSU, že Kyjev podporuje málo. Scholz také v parlamentu řekl, že Berlín vede tajné hovory s Kyjevem o případných budoucích bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu.
Papež František při generální audienci opět vyzval k ukončení války na Ukrajině a k zastavení masakrů, jaký se stal v Buči. "Nedávné zprávy o válce na Ukrajině místo toho, aby přinášely úlevu a naději, svědčí o nových zvěrstvech, jako je masakr v Buči," řekl František.
Podle českého Senátu musí Rusko nést následky rozpoutání války proti Ukrajině a platit reparace. Horní parlamentní komora dnes také ve svém stanovisku konstatovala, že vraždění civilistů v ukrajinských městech nese všechny znaky válečného zločinu podle mezinárodního práva a že únosy obyvatel Ukrajiny do Ruska jsou neospravedlnitelné.
Ve městě Hostomel v sousedství Buči se za 35 dní okupace ruskými invazními vojsky ztratilo přes 400 osob. Očití svědci potvrdili smrt některých z nich, část lidí se pohřešuje, uvedl šéf nově vytvořené vojenské správy. Mezi pohřešovanými je podle představitele samosprávy například velitel hasičů z letiště v Hostomelu, které bylo na počátku invaze místem urputných bojů, nebo rodina místního lékaře. Ruské jednotky se z oblasti stáhly 2. dubna.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov nedávný odsun ruských sil od Kyjeva a Černihiva označil za "gesto dobré vůle", podle ukrajinské vicepremiérky Iryny Vereščukové ale Rusy k ústupu přiměla ukrajinská armáda.
Po omezení bojů v Kyjevské a Černihivské oblasti vojenští analytici předpokládají, že o osudu celé války se může rozhodnout na Donbasu. Ukrajinské úřady vyzvaly obyvatele Doněcké a Luhanské oblasti, aby odešli, protože právě zde se čekají v nejbližších dnech nejtvrdší boje. "Je třeba se evakuovat, dokud je to ještě možné," upozornila Vereščuková.
Podle ukrajinského generálního štábu se hlavní úsilí nepřítele soustřeďuje na prolomení obrany ukrajinských vojsk na doněckém směru a nepřítel se také snaží úplně ovládnout Mariupol na břehu Azovského moře. Toto strategicky položené město čelí ruskému ostřelování a bombardování od samého začátku války a beztak zoufalá humanitární situace se dále zhoršuje, lidé nemají léky ani vodu, uvedlo britské ministerstvo obrany. Mariupolská městská rada tvrdí, že ruské invazní síly ovládající některé části města začaly provozovat mobilní krematoria, v nichž se snaží zakrýt stopy po svých zločinech spáchaných na civilistech.
V Severodoněcku v Luhanské oblasti podle úřadů v důsledku ruského ostřelování začalo hořet deset výškových budov. Vedení Doněcké oblasti zase informovalo, že ruské dělostřelectvo ve Vuhledaru zasáhlo distribuční centrum humanitární pomoci. Zemřeli přitom dva lidé.
Ve čtvrtek se do Kyjeva společně s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou chystá slovenský premiér Eduard Heger. Setkat se mají s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Když v polovině minulého měsíce jel do ukrajinské metropole český premiér Petr Fiala se svým polským a slovinským kolegou, slovenské bezpečnostní úřady Hegerovi tuto cestu nedoporučily.
Slovenský ministr obrany Jaroslav Naď dnes řekl, že Ukrajina se obrátila na Slovensko a Česko kvůli možnosti oprav její poškozené vojenské techniky. Dodal, že o věci se jedná a žádné rozhodnutí ještě nepadlo. Česko a Slovensko patří mezi země, které Ukrajinu podporují dodávkami vojenské techniky. Šéf české diplomacie Jan Lipavský před jednáním se svými kolegy z NATO řekl, že "musíme posílat Ukrajině zbraně, které potřebuje, aby zvládla barbarskou válku, kterou proti ní vede Putin". Podle listu The Wall Street Journal je Česko vůbec první zemí, která na Ukrajinu poslala tanky.
Česká vláda schválila další dodávku vojenského materiálu na Ukrajinu v hodnotě 133 milionů korun, oznámila na dnešní tiskové konferenci ministryně obrany Jana Černochová, aniž by zásilku upřesnila.
Maďarský premiér Viktor Orbán dnes telefonicky hovořil s ruským prezidentem Putinem a navrhl vyhlásit okamžité příměří na Ukrajině. Šéfa Kremlu také pozval na mírová jednání v Budapešti s prezidenty Francie a Ukrajiny s německým kancléřem. Putin podle Orbána zareagoval pozitivně, ale bude prý mít podmínky.
Do brány ruského ambasády v Bukurešti dnes ráno narazilo osobní auto a začalo hořet. Deník Romania Libera naznačil, že řidič, který zemřel a který se ve svém posledním příspěvku na facebooku vyjádřil kriticky k ruské agresi na Ukrajině, zřejmě jednal úmyslně. Podle ruské ambasády jde zjevně o událost ovlivněnou "protiruskou hysterií" v souvislosti s "provokací" v ukrajinském městě Buča.
hab ank
- sdílejte článek
Následuje: Finsko zabavilo umění za 42 milionů eur, které se vracelo ze zápůjček do Ruska
Helsinky/Moskva 6. dubna (ČTK) - Finsko zabavilo umělecká díla v hodnotě 42 milionů eur (1,02 miliardy korun), která se vracela do Ruska z dočasných zápůjček v italských a japonských muzeích. Helsinky tak učinily s ohledem na sankce, které uvalila Evropská unie na Rusko kvůli invazi na Ukrajinu. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na finskou celní správu. Mluvčí ruské diplomacie vyjádřila očekávání, že Finsko brzy Rusku jeho skvosty vrátí. "Situaci lze v podstatě označit za právní chaos. Jedná se o zabavení s porušením mezinárodního práva, o zabavení kulturních cenností, které patří Rusku a které Rusko dočasně zapůjčilo do ciziny na základě státních záruk zemí, jež pořádaly výstavy těchto předmětů ve spolupráci s našimi muzei. Očekáváme, že finské úřady co nejdříve rozhodnou všechna umělecká díla vrátit Rusku," prohlásila mluvčí Marija Zacharovová. Helsinky podle ní čekají na vyjádření Evropské komise k možnému porušení sankčního režimu. Zabavená díla jsou nyní ve speciálním depozitáři státního muzea ve finském hlavním městě, kam byly uloženy v přítomnosti ruských diplomatů v zapečetěných obalech. (pokračování...)
Helsinky/Moskva 6. dubna (ČTK) - Finsko zabavilo umělecká díla v hodnotě 42 milionů eur (1,02 miliardy korun), která se vracela do Ruska z dočasných zápůjček v italských a japonských muzeích. Helsinky tak učinily s ohledem na sankce, které uvalila Evropská unie na Rusko kvůli invazi na Ukrajinu. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na finskou celní správu. Mluvčí ruské diplomacie vyjádřila očekávání, že Finsko brzy Rusku jeho skvosty vrátí. "Situaci lze v podstatě označit za právní chaos. Jedná se o zabavení s porušením mezinárodního práva, o zabavení kulturních cenností, které patří Rusku a které Rusko dočasně zapůjčilo do ciziny na základě státních záruk zemí, jež pořádaly výstavy těchto předmětů ve spolupráci s našimi muzei. Očekáváme, že finské úřady co nejdříve rozhodnou všechna umělecká díla vrátit Rusku," prohlásila mluvčí Marija Zacharovová. Helsinky podle ní čekají na vyjádření Evropské komise k možnému porušení sankčního režimu. Zabavená díla jsou nyní ve speciálním depozitáři státního muzea ve finském hlavním městě, kam byly uloženy v přítomnosti ruských diplomatů v zapečetěných obalech. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'O výsledku války na Ukrajině se zřejmě rozhodne na východě země' je zařazena do kategorií Politika (pol). ID zprávy: T2022040608160|502591. Vydána 06.04.2022 20:58:59. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'O výsledku války na Ukrajině se zřejmě rozhodne na východě země' je zařazena do kategorií Politika (pol). ID zprávy: T2022040608160|502591. Vydána 06.04.2022 20:58:59. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.