Brašnářství v době války šije namísto tašek a pásků neprůstřelné vesty
Praha 9. dubna 2022 (ČTK) - Namísto kabelek, brašen, pásků a peněženek šijí v pražském brašnářství neprůstřelné vesty a posílají je na Ukrajinu. Ušili jich už několik stovek, ale jak řekl ČTK jednatel firmy Brašnářství Tlustý spol. Ivan Petrův, potřeba jich jsou desítky tisíc. Firma navíc zaměstnala ukrajinské dívky a ženy, které utekly do ČR před válkou. Vyrábějí tak ochranné prostředky pro své muže, bratry nebo otce, kteří na Ukrajině brání vlast.
"Jejich motivace je tedy maximální," řekl Petruv. Připomíná, že firma nevyrábí úplné vesty, ale obaly na balistické pláty, které se do nich doplní. Vyrábí je pro společnost Post Bellum, která je pak kompletuje a dodává na Ukrajinu tamní domobraně. Muži, kteří nejsou vojáky, často podle něj nemají žádné podobné ochranné prostředky.
"Jsme malá firma, od nápadu k uskutečnění myšlenky uběhl týden," vysvětluje Petrův a popisuje, jak se rychle musely sehnat stroje a celá výroba se transformovala na jiné výrobky. "Přestavěli jsme dílnu na výrobu nosičů na balistické pláty a šijeme je proto od rána do noci. Dali jsme tak práci 15 ukrajinským ženám, které teď s námi ve dvou směnách nosiče pro ukrajinské muže a syny šijí. Rádi bychom jich co nejdříve na Ukrajinu poslali co nejvíce," píše firma na svém facebooku.
Petrův říká, že by nikdy nečekal, že bude firma šít něco takového jako jsou obaly na neprůstřelné vesty. "Ale dokud padají na Ukrajinu bomby a střílejí se tam lidé, tak šijeme! Pokud zachrání aspoň několik chlapů od rodin, má naše snažení smysl! Už aby ta válka skončila!" dodává.
Mezi svými zákazníky, kterým se transformace výroby podle ohlasů vesměs líbí, vyhlásila firma sbírku Daruj vestu Ukrajině, z níž se bude kupovat další materiál na nosiče balistických plátů. Také se z ní budou platit mzdy ukrajinských děvčat, které v dílně vesty šijí. Akce není vyhlášena jako veřejná sbírka podle zákona. Ti, kdo zatím nejsou zákazníky firmy, si mohou koupit benefiční klíčenku Daruj vestu Ukrajině.
"Kam se síla napře, tam se Země pohne!" věří Petrův a vypráví o mamince, která v dílně šije a na konci směny utíká do hotelu nakojit své tříměsíční miminko, s nímž z Ukrajiny přišla. "Musí to pro ni být velmi obtížné, ale chtěla pracovat a pomáhat," dodává.
Projekt s šitím vest bude podle něj pokračovat akcí, kterou pracovně zatím nazývá Od ukrajinských maminek pro české maminky. Měly by při něm vznikat textilní doplňky do bytů, do dětských pokojíčků, například kapsáře pro uložení všemožných věcí či hraček. A věří, že šití těchto výrobků snad nahradí šití neprůstřelných vest, že válka na Ukrajině brzy skončí.
hrm jw
- sdílejte článek
Následuje: Turnovský Kotler byl odborník na drahokamy, vězeň i vedoucí výzkumné stanice
Turnov (Semilsko) 9. dubna (ČTK) - Uznávaný odborník a úspěšný obchodník s drahokamy, kterého bolševici v Rusku připravili takřka o veškerý majetek. Člen komise, jež oceňovala zabavené carské klenoty. A také vězeň v gulagu či vedoucí výzkumné stanice v Turnově. To vše byl Alexander František Kotler, který žil v letech 1872 až 1953. Jemu je věnována podstatná část výstavy v turnovském muzeu zaměřená na rodiny Kotlerů a Marků, které se výrazně zapsaly do dějin Turnova v 19. a první polovině 20. století. Oba příbuzensky propletené rody z Turnova měly podnikatelské vazby na Rusko po několik generací. "Michal Kotler, děd Alexandra, na počátku 19. století rozjel granátčinu (české granáty), kterou vyvážel především do Ruska se svým strýcem Františkem Markem," řekl ČTK autor výstavy Michal Košelja. Při jedné z výprav Michalovi Kotlerovi omrzly nohy natolik, že mu je málem museli amputovat. V Rusku s drahými kameny obchodoval i Michalův syn a později také vnuk Alexander, který se tam v roce 1872 narodil a prožil i většinu života. Podle Košelja ale byl v té zemi cizinec, nejprve měl občanství Rakouska-Uherska a později Československa. "Uměl pět jazyků. Česky, rusky, německy, francouzsky a anglicky," uvedl Košelja. I proto jej využívala v Rusku vyhlášená firma Fabergé, pro niž jezdil do Londýna a Antverp nakupovat diamanty a další drahé kameny. Za unikát považuje autor výstavy to, že Kotler jako cizinec dostal v Rusku povolení vyrábět, cejchovat a prodávat klenotnické váhy a další věci. (pokračování...)
Turnov (Semilsko) 9. dubna (ČTK) - Uznávaný odborník a úspěšný obchodník s drahokamy, kterého bolševici v Rusku připravili takřka o veškerý majetek. Člen komise, jež oceňovala zabavené carské klenoty. A také vězeň v gulagu či vedoucí výzkumné stanice v Turnově. To vše byl Alexander František Kotler, který žil v letech 1872 až 1953. Jemu je věnována podstatná část výstavy v turnovském muzeu zaměřená na rodiny Kotlerů a Marků, které se výrazně zapsaly do dějin Turnova v 19. a první polovině 20. století. Oba příbuzensky propletené rody z Turnova měly podnikatelské vazby na Rusko po několik generací. "Michal Kotler, děd Alexandra, na počátku 19. století rozjel granátčinu (české granáty), kterou vyvážel především do Ruska se svým strýcem Františkem Markem," řekl ČTK autor výstavy Michal Košelja. Při jedné z výprav Michalovi Kotlerovi omrzly nohy natolik, že mu je málem museli amputovat. V Rusku s drahými kameny obchodoval i Michalův syn a později také vnuk Alexander, který se tam v roce 1872 narodil a prožil i většinu života. Podle Košelja ale byl v té zemi cizinec, nejprve měl občanství Rakouska-Uherska a později Československa. "Uměl pět jazyků. Česky, rusky, německy, francouzsky a anglicky," uvedl Košelja. I proto jej využívala v Rusku vyhlášená firma Fabergé, pro niž jezdil do Londýna a Antverp nakupovat diamanty a další drahé kameny. Za unikát považuje autor výstavy to, že Kotler jako cizinec dostal v Rusku povolení vyrábět, cejchovat a prodávat klenotnické váhy a další věci. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Brašnářství v době války šije namísto tašek a pásků neprůstřelné vesty' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Makroekonomika (mak) - Služby (slz). ID zprávy: T2022040802701|502612. Vydána 09.04.2022 8:10:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Brašnářství v době války šije namísto tašek a pásků neprůstřelné vesty' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Makroekonomika (mak) - Služby (slz). ID zprávy: T2022040802701|502612. Vydána 09.04.2022 8:10:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.