Ekonomové: Schodek rozpočtu bude v příštím roce výrazně nad 300 mld. Kč
Praha 6. listopadu 2022 (ČTK) - Schodek státního rozpočtu bude v příštím roce vyšší, než v současnosti odhaduje vláda. Shodli se na tom dnes ekonomové v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Podle nich deficit výrazně překročí 300 miliard korun, podle návrhu vlády by měl být 295 miliard korun. Podle ekonomů bude v budoucnu nutné zvýšit daně.
Místopředseda ČMKOS Vít Samek odhaduje rozpočtový schodek pro příští rok významně přes 300 miliard korun. Podle něj je ve vládním návrhu řada nejasných předpokladů na výdajové i příjmové stránce.
"Nejistota je obrovská. Nevíme, jaké vzniknou další nové výdaje nebo jak se změní příjmy," řekl k rozpočtovým výhledům bývalý guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok. Podle něj se vláda v současnosti chová nehospodárně. Přijímá podle něj některé kroky, které dál zbytečně navyšují současné výdaje. Nelíbí se mu například některé kroky v důchodové politice.
Stát bude podle ekonomů v budoucnu muset zvyšovat své příjmy, jako nezbytné vidí zvyšování daní. Rusnok v této souvislosti kritizoval předloňské zrušení tzv. superhrubé mzdy, což snížilo příjmy do státního rozpočtu o zhruba 90 miliard korun. Podle Rusnoka tak bude nutné zvýšit zdanění příjmů fyzických osob, ovšem aby nebylo tak výrazné, navrhuje zvýšení i dalších daní. Stát se nejspíš nevyhne navyšování daní i podle člena Národní ekonomické rady vlády (NERV) Tomáše Havránka. "Šance na to, že by nebylo nutné zvýšit daně z příjmu fyzických osob, je velmi malá," podotkl.
Tématem diskuse byl také současný postup centrální banky. Bankovní rada ČNB v týdnu rozhodla o ponechání úrokových sazeb na sedmi procentech. Rusnok i Havránek to zkritizovali. Podle bývalého šéfa centrální banky by se bankovní rada měla chovat aktivněji. "Jejich přístup vede k tomu, že inflace bude v příštím roce vyšší, než by mohla," řekl Rusnok. Podle něj by při vhodném navýšení sazeb mohla inflace v příštím roce klesnout ke zhruba devíti procentům, při současných sazbách ovšem bude nadále v dvouciferných číslech. Ke zvýšení úrokových sazeb se přiklonil také Havránek. "Studie ukazují, že by to mělo v delším horizontu snížit inflaci," uvedl. Bez zvýšení sazeb bude podle něj vysoká inflace dlouhodobější.
Kvůli vysoké inflaci, jejíž letošní výši nyní centrální banka odhaduje na 15,8 procenta, ekonomové očekávají také propad českého hospodářství do recese. Ta však podle Havránka nebude tak hluboká, jak se někteří obávají. Pode něj všechny ekonomické ukazatele nyní ukazují spíše na mírný propad ekonomiky. Havránek například očekává, že oproti předchozím krizím se příliš nezvýší nezaměstnanost.
Sněmovna v závěru října schválila příjmy, výdaje a schodek státního rozpočtu na příští rok, deficit má být podle návrhu vlády 295 miliard korun. Podle opozice však návrh neodpovídá realitě, podle místopředsedkyně ANO a bývalá ministryně financí Aleny Schillerové je jeho skutečný schodek kolem 470 miliard korun.
Pro letošní rok počítá schválený novelizovaný rozpočet se schodkem 375 miliard korun. Jeho novelu však v tomto týdnu vetoval prezident Miloš Zeman. Vadí mu to, že příjmy jsou nižší, než by mohly být, pokud by byla nejprve přijata novela zákona o daních z příjmů.
sip snm - sdílejte článek
Následuje: Strukturované odpovědi prezidentských kandidátů na anketu ČTK
Praha 6. listopadu (ČTK) - Strukturované odpovědi prezidentských kandidátů na anketu ČTK. Týkají se jejich názorů na výdaje na obranu. ČTK oslovila prezidentské kandidáty, kteří potvrdili zájem zúčastnit se prezidentské volby a v předvolebních průzkumech agentur začleněných ve Sdružení agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění SIMAR získali minimálně tříprocentní podporu oslovených lidí. OTÁZKA: Je třeba zvýšit výdaje na zbrojení a na jakou úroveň? Senátor Pavel Fischer: Ano. Rostou ceny energie, oceli a dalších surovin. Navíc je výchozí situace nedobrá - chybí nám strategické zásoby munice a materiálu nebo výzbroje. Čeká nás také masívní modernizace, která by neměla zakrýt, že dosavadní technika musí nadále sloužit a republika být plně bojeschopná. Nedostatky projednáváme každoročně v Parlamentu a úkolů k řešení máme jako republika dost. Proto doporučuji další zvyšování. Upřesňuji, že kdybychom nebyli součástí NATO, dnes by naše výdaje dosahovaly možná šesti procent HDP. Měli bychom proto občany odpovědně informovat o tom, že bezpečnostní prostředí se výrazně zhoršilo a naše odpověď na agresi Ruska musí být věrohodná. To znamená, musíme být státem, který se dokáže v případě nutnosti bránit a plnohodnotně se zapojit do společné obrany. Vzhledem k tomu, že jsme slíbili v rámci NATO spojencům dodat těžkou brigádu, přičemž úkol plníme s velkým zpožděním, měli bychom dbát, abychom nepoškodili dobré jméno České republiky u našich spojenců. Budou to nakonec oni, kdo budou muset svými kapacitami vykrýt naši nedůslednost. Senátor Marek Hilšer: Válka o Ukrajinu a její výsledek ovlivní budoucí podobu válčení, na kterou musíme být adekvátně připraveni. Dlouhodobě podporuji plnění závazku věnovat na obranu dvě procenta HDP. K zajištění bezpečnosti státu a zapojení do kolektivní obrany v rámci NATO je však nutné přistupovat koncepčně. Nová národní bezpečnostní strategie a nová obranná strategie se připravují. Teprve od nich se má odvíjet další výstavba a rozvoj sil české armády, jako hlavní vodítko akvizičního procesu. Podnikatel Karel Janeček: Samozřejmě musíme splnit své mezinárodní závazky, ale musíme být maximálně efektivní, obzvláště nyní, když je ekonomická krize tak závažná. (pokračování...)
Praha 6. listopadu (ČTK) - Strukturované odpovědi prezidentských kandidátů na anketu ČTK. Týkají se jejich názorů na výdaje na obranu. ČTK oslovila prezidentské kandidáty, kteří potvrdili zájem zúčastnit se prezidentské volby a v předvolebních průzkumech agentur začleněných ve Sdružení agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění SIMAR získali minimálně tříprocentní podporu oslovených lidí. OTÁZKA: Je třeba zvýšit výdaje na zbrojení a na jakou úroveň? Senátor Pavel Fischer: Ano. Rostou ceny energie, oceli a dalších surovin. Navíc je výchozí situace nedobrá - chybí nám strategické zásoby munice a materiálu nebo výzbroje. Čeká nás také masívní modernizace, která by neměla zakrýt, že dosavadní technika musí nadále sloužit a republika být plně bojeschopná. Nedostatky projednáváme každoročně v Parlamentu a úkolů k řešení máme jako republika dost. Proto doporučuji další zvyšování. Upřesňuji, že kdybychom nebyli součástí NATO, dnes by naše výdaje dosahovaly možná šesti procent HDP. Měli bychom proto občany odpovědně informovat o tom, že bezpečnostní prostředí se výrazně zhoršilo a naše odpověď na agresi Ruska musí být věrohodná. To znamená, musíme být státem, který se dokáže v případě nutnosti bránit a plnohodnotně se zapojit do společné obrany. Vzhledem k tomu, že jsme slíbili v rámci NATO spojencům dodat těžkou brigádu, přičemž úkol plníme s velkým zpožděním, měli bychom dbát, abychom nepoškodili dobré jméno České republiky u našich spojenců. Budou to nakonec oni, kdo budou muset svými kapacitami vykrýt naši nedůslednost. Senátor Marek Hilšer: Válka o Ukrajinu a její výsledek ovlivní budoucí podobu válčení, na kterou musíme být adekvátně připraveni. Dlouhodobě podporuji plnění závazku věnovat na obranu dvě procenta HDP. K zajištění bezpečnosti státu a zapojení do kolektivní obrany v rámci NATO je však nutné přistupovat koncepčně. Nová národní bezpečnostní strategie a nová obranná strategie se připravují. Teprve od nich se má odvíjet další výstavba a rozvoj sil české armády, jako hlavní vodítko akvizičního procesu. Podnikatel Karel Janeček: Samozřejmě musíme splnit své mezinárodní závazky, ale musíme být maximálně efektivní, obzvláště nyní, když je ekonomická krize tak závažná. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Ekonomové: Schodek rozpočtu bude v příštím roce výrazně nad 300 mld. Kč' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak). ID zprávy: T2022110603571|504213. Vydána 06.11.2022 13:56:30. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Česká národní banka (ČNB)
Centrální banka České republiky. Orgán, který vykonává dohled nad finančním trhem v zemi. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu. Vydává bankovky a mince v měně České republiky, jíž je koruna česká.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Ekonomové: Schodek rozpočtu bude v příštím roce výrazně nad 300 mld. Kč' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak). ID zprávy: T2022110603571|504213. Vydána 06.11.2022 13:56:30. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Česká národní banka (ČNB)
Centrální banka České republiky. Orgán, který vykonává dohled nad finančním trhem v zemi. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu. Vydává bankovky a mince v měně České republiky, jíž je koruna česká.