Strukturované odpovědi prezidentských kandidátů na anketu ČTK

Praha 6. listopadu 2022 (ČTK) - Strukturované odpovědi prezidentských kandidátů na anketu ČTK. Týkají se jejich názorů na výdaje na obranu. ČTK oslovila prezidentské kandidáty, kteří potvrdili zájem zúčastnit se prezidentské volby a v předvolebních průzkumech agentur začleněných ve Sdružení agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění SIMAR získali minimálně tříprocentní podporu oslovených lidí. OTÁZKA: Je třeba zvýšit výdaje na zbrojení a na jakou úroveň? Senátor Pavel Fischer: Ano. Rostou ceny energie, oceli a dalších surovin. Navíc je výchozí situace nedobrá - chybí nám strategické zásoby munice a materiálu nebo výzbroje. Čeká nás také masívní modernizace, která by neměla zakrýt, že dosavadní technika musí nadále sloužit a republika být plně bojeschopná. Nedostatky projednáváme každoročně v Parlamentu a úkolů k řešení máme jako republika dost. Proto doporučuji další zvyšování. Upřesňuji, že kdybychom nebyli součástí NATO, dnes by naše výdaje dosahovaly možná šesti procent HDP. Měli bychom proto občany odpovědně informovat o tom, že bezpečnostní prostředí se výrazně zhoršilo a naše odpověď na agresi Ruska musí být věrohodná. To znamená, musíme být státem, který se dokáže v případě nutnosti bránit a plnohodnotně se zapojit do společné obrany. Vzhledem k tomu, že jsme slíbili v rámci NATO spojencům dodat těžkou brigádu, přičemž úkol plníme s velkým zpožděním, měli bychom dbát, abychom nepoškodili dobré jméno České republiky u našich spojenců. Budou to nakonec oni, kdo budou muset svými kapacitami vykrýt naši nedůslednost. Senátor Marek Hilšer: Válka o Ukrajinu a její výsledek ovlivní budoucí podobu válčení, na kterou musíme být adekvátně připraveni. Dlouhodobě podporuji plnění závazku věnovat na obranu dvě procenta HDP. K zajištění bezpečnosti státu a zapojení do kolektivní obrany v rámci NATO je však nutné přistupovat koncepčně. Nová národní bezpečnostní strategie a nová obranná strategie se připravují. Teprve od nich se má odvíjet další výstavba a rozvoj sil české armády, jako hlavní vodítko akvizičního procesu. Podnikatel Karel Janeček: Samozřejmě musíme splnit své mezinárodní závazky, ale musíme být maximálně efektivní, obzvláště nyní, když je ekonomická krize tak závažná. Nejde o kvantitu, ale o kvalitu. Nejde o celkovou sumu, ale o to, aby to bylo důkladně promyšlené. Musíme jít moderní a chytrou cestou. Finanční prostředky bychom měli utrácet na základě dlouhodobé strategie, která bude vycházet například z našeho členství v NATO. Bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová: Jsem přesvědčena, že nejlepší reakcí na vývoj bezpečnostní situace v Evropě je začít plnit naše spojenecké závazky a být aktivním členem NATO. Dlouhodobě se umisťujeme mezi členskými zeměmi s nejnižším podílem vynakládaných prostředků vůči HDP na obranu. Měli bychom cílit alespoň na hranici dvou procent HDP a v rozpočtu najít potřebné peníze. Zároveň je klíčové, aby investice do naší obranyschopnosti byly efektivní, šly do moderní techniky a realizace veřejných zakázek netrvala roky. Naše armáda si zaslouží to nejlepší vybavení. Bývalý vysoký představitel české armády a NATO Petr Pavel: Ano, ale nemůžeme se soustředit jen na číslo dvě procenta HDP. To číslo je jen vodítko. Cílem není utratit peníze, ale mít armádu, která bude dostatečně moderní a schopná, aby splnila úkoly, které od ní očekáváme. Je sice důležité tento závazek naplnit, ale ještě důležitější je naplnit jeho věcný obsah. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula: Výdaje na armádu ve výši dvou procent HDP jsou závazkem ČR při vstupu do NATO. Pokud se ČR k něčemu zaváže, měla by to plnit. Bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková: Jsem pacifistka, jsem proti válkám. Mír považuji za nejvyšší hodnotu, Podporuji činnost HWPL, mezinárodní mírové organizace, která byla založena při OSN pro celosvětový mír a ukončení válek. Výdaje na zbrojení snížit na jedno procento HDP. Podpořit výdaje na mír jedním procentem HDP pro činnost HWPL. Je pozoruhodné, že největší mírová konference, která se uskutečnila v Praze ve dnech 23. - 25. 9. 2022 měla malou, téměř žádnou publicitu. Přitom je situace celosvětově napjatá, a právě tyto mírové snahy při OSN jsou zásadní a mohou odvrátit největší válečnou hrozbu od konce druhé světové války. Prosazuji "Mír a prosperitu národů". cap snm - sdílejte článek