Mise MMF: Česká ekonomika v příštím roce zhruba o půl procenta klesne
Washington/Praha 22. listopadu 2022 (ČTK) - Česká ekonomika po letošním nárůstu o 2,3 procenta v příštím roce klesne, hrubý domácí produkt (HDP) se sníží asi o půl procenta. Vyplývá to ze závěrů pravidelné mise Mezinárodního měnového fondu (MMF) v České republice. V říjnovém globálním výhledu měnový fond předpovídal, že české hospodářství v letošním roce vzroste o 1,9 procenta a v roce příštím o 1,5 procenta.
Odhady mise MMF jsou pesimističtější než listopadové prognózy českého ministerstva financí. Podle nich se ekonomika České republiky v letošním roce zvýší o 2,4 procenta a v příštím roce o 0,2 procenta klesne.
"Rodící se oživení z pandemie zadusila ruská válka na Ukrajině," uvedl ve své dnešní zprávě měnový fond. Upozornil, že inflace se nachází vysoko nad cílovou úrovní a že růst životních nákladů vytváří značné sociální tlaky.
Za útlumem ekonomiky v příštím roce bude podle MMF pokles kupní síly domácností a omezování podnikových investic. Fond předpokládá, že do konce roku 2024 se ekonomika výrazně zotaví, především díky spotřebě a exportu.
MMF v dnešní zprávě doporučil další zvyšování úrokových sazeb s cílem omezit vysokou inflaci. Prioritou rozpočtové politiky by pak podle něj měla zůstat cílená a dočasná podpora zmírňující krizi v oblasti životních nákladů. Fond rovněž vyzval k dalšímu posilování integrace žen a migrantů na trhu práce. Integrace uprchlíků z Ukrajiny by podle MMF měla pomoci zmírnit nedostatek pracovních sil.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) začátkem listopadu podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v říjnu zpomalil na 15,1 procenta ze zářijových 18 procent. MMF předpokládá, že na dvouprocentní cíl centrální banky by měla inflace sestoupit v roce 2024.
pmh spr
- sdílejte článek
Následuje: Evropská komise navrhla cenový strop 275 eur za MWh u kontraktů na plyn v TTF
Brusel 22. listopadu (zpravodaj ČTK) - Evropská komise (EK) dnes navrhla stanovit nejvyšší velkoobchodní cenu plynu při prodeji v klíčovém virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku na 275 eur (6700 Kč) za megawatthodinu (MWh). V reakci na dlouhodobé požadavky většiny členských států Evropské unie na omezení cen přišla komise s parametry mechanismu, který má od ledna zabránit cenovým výkyvům na nejdůležitějším evropském trhu. Vyšší ceny plynu prodražují výrobu elektřiny. Cenový strop se má týkat pouze termínových kontraktů na následující měsíc. K jeho automatické aktivaci bude nutné, aby byly ceny v TTF nejméně o 58 eur za MWh vyšší než průměrná cena zkapalněného zemního plynu (LNG) na světovém trhu. O návrhu budou ve čtvrtek jednat ministři energetiky unijních zemí na mimořádné schůzce svolané českým předsednictvím. Evropský blok se stále potýká s dopady vysokých cen energií částečně souvisejících s válkou na Ukrajině a omezováním dodávek ruského plynu, kvůli nimž státy investují vysoké částky do podpory domácností a firem. Po řadě dalších opatření dnes komise navrhla parametry cenového stropu, který se má využívat pouze ve výjimečných případech. "Není to regulační zásah, který by držel ceny na trhu s plynem na uměle nízké úrovni. Je to mechanismus poslední záchrany, který má v nutných případech zabránit tomu, aby ceny výrazně přesáhly světovou úroveň,“ prohlásila dnes eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová. Příkladem jsou podle ní ceny z letošního srpna, kdy se v TTF platilo za klíčový termínový kontrakt i přes 300 eur za megawatthodinu. Po prázdninách však začaly ceny klesat a v současnosti se pohybují pod 120 eury za MWh. Před rokem stál plyn v TTF kolem 43 eur, před dvěma lety asi 15 eur za megawatthodinu. Obchodníci i regulátoři v posledních týdnech varovali před umělým omezováním cen, které by podle nich mohlo ohrozit konkurenceschopnost evropského trhu, a tím i dostatek suroviny. (pokračování...)
Brusel 22. listopadu (zpravodaj ČTK) - Evropská komise (EK) dnes navrhla stanovit nejvyšší velkoobchodní cenu plynu při prodeji v klíčovém virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku na 275 eur (6700 Kč) za megawatthodinu (MWh). V reakci na dlouhodobé požadavky většiny členských států Evropské unie na omezení cen přišla komise s parametry mechanismu, který má od ledna zabránit cenovým výkyvům na nejdůležitějším evropském trhu. Vyšší ceny plynu prodražují výrobu elektřiny. Cenový strop se má týkat pouze termínových kontraktů na následující měsíc. K jeho automatické aktivaci bude nutné, aby byly ceny v TTF nejméně o 58 eur za MWh vyšší než průměrná cena zkapalněného zemního plynu (LNG) na světovém trhu. O návrhu budou ve čtvrtek jednat ministři energetiky unijních zemí na mimořádné schůzce svolané českým předsednictvím. Evropský blok se stále potýká s dopady vysokých cen energií částečně souvisejících s válkou na Ukrajině a omezováním dodávek ruského plynu, kvůli nimž státy investují vysoké částky do podpory domácností a firem. Po řadě dalších opatření dnes komise navrhla parametry cenového stropu, který se má využívat pouze ve výjimečných případech. "Není to regulační zásah, který by držel ceny na trhu s plynem na uměle nízké úrovni. Je to mechanismus poslední záchrany, který má v nutných případech zabránit tomu, aby ceny výrazně přesáhly světovou úroveň,“ prohlásila dnes eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová. Příkladem jsou podle ní ceny z letošního srpna, kdy se v TTF platilo za klíčový termínový kontrakt i přes 300 eur za megawatthodinu. Po prázdninách však začaly ceny klesat a v současnosti se pohybují pod 120 eury za MWh. Před rokem stál plyn v TTF kolem 43 eur, před dvěma lety asi 15 eur za megawatthodinu. Obchodníci i regulátoři v posledních týdnech varovali před umělým omezováním cen, které by podle nich mohlo ohrozit konkurenceschopnost evropského trhu, a tím i dostatek suroviny. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Mise MMF: Česká ekonomika v příštím roce zhruba o půl procenta klesne' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Bohemika (bos). ID zprávy: T2022112208623|504357. Vydána 22.11.2022 18:58:35. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Česká národní banka (ČNB)
Centrální banka České republiky. Orgán, který vykonává dohled nad finančním trhem v zemi. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu. Vydává bankovky a mince v měně České republiky, jíž je koruna česká.
Mezinárodní měnový fond (MMF)
(anglicky: International Monetary Fund, zkratka IMF) je mezinárodní organizace přidružená k OSN. Klade za cíl usnadňovat mezinárodní měnovou spolupráci, podporovat stabilitu směnných kurzů a prostřednictvím půjček podporovat státy, jež zažívají hospodářské potíže. Byl založen v červenci 1944 a má v současnosti 190 členských států.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Mise MMF: Česká ekonomika v příštím roce zhruba o půl procenta klesne' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Bohemika (bos). ID zprávy: T2022112208623|504357. Vydána 22.11.2022 18:58:35. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Česká národní banka (ČNB)
Centrální banka České republiky. Orgán, který vykonává dohled nad finančním trhem v zemi. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu. Vydává bankovky a mince v měně České republiky, jíž je koruna česká.
Mezinárodní měnový fond (MMF)
(anglicky: International Monetary Fund, zkratka IMF) je mezinárodní organizace přidružená k OSN. Klade za cíl usnadňovat mezinárodní měnovou spolupráci, podporovat stabilitu směnných kurzů a prostřednictvím půjček podporovat státy, jež zažívají hospodářské potíže. Byl založen v červenci 1944 a má v současnosti 190 členských států.
