BBC: Kolik má Rusko rezerv a jak dlouho vydrží?

Moskva 9. února 2023 (ČTK/BBC) - Ruský rozpočet se v roce 2023 nepředvedl v nejlepší formě. V lednu jeho schodek činil 1,8 bilionu rublů (asi 550 miliard Kč), což je mnohaletý rekord. Ruská ropa se nadále prodává pod světovou cenou, ekonomika klesá a válka si žádá čím dál více peněz. Zatím k látání rozpočtových děr stačí rezervy. Britská BBC se však na svém ruskojazyčném webu ptá, jak dlouho tyto rezervy vydrží. Ve fondu národního blahobytu (FNB), což je hlavní rezerva Ruska, bylo na začátku února více než 10,8 bilionu rublů (asi 3,32 bilionu Kč). To je přibližně 7,2 procenta hrubého domácího produktu. Na první pohled se to zdá hodně. Ale na pozadí pokračující války proti Ukrajině a za ekonomické krize, kterou válka vyvolala, tají ruské rezervy před očima. Na začátku roku 2022 bylo ve fondu více než 13,6 bilionu rublů. V lednu 2023 ministerstvo financí prodalo z fondu jüany a zlato za 38,9 miliardy rublů - a vše šlo na záplatování rozpočtu. V roce 2022 na tyto cíle šly z fondu asi tři biliony rublů, další bilion pak na různé investice (úřady takto často pomáhaly firmám, které utrpěly krizí). Letos se situace sotva změní. Rozpočet počítá se schodkem téměř tří bilionů rublů, a to při ceně ropy 70 dolarů za barel. Ruská ropa se ale odtrhla od světového trhu kvůli západním sankcím a barel ropy Urals stál v lednu mnohem méně, než počítaly vládní prognózy: jen 49,48 dolarů za barel. Jestli to tak půjde dál, reálný schodek bude mnohem vyšší, než byly předpoklady. Z toho vyplývá prostý závěr: příjmy rozpočtu zjevně nestačí na všechny výdaje, a tak se rezervy budou dál tenčit. Ruské úřady v posledních letech vedly velmi přísnou rozpočtovou politiku. Před válkou byl rozpočet vyvážený při ceně ropy o trošku vyšší než 40 dolarů za barel. Reálné ceny byly mnohem vyšší - a přebytek plynul do FNB. Nynějších skoro 11 bilionů rublů je výsledek této šetrnosti. Ale není to s nimi až tak prosté. FNB se dělí na likvidní část - aktiva, které lze snadno utratit, například vklady v jüanech, rublech či zlato. Ale také má nelikvidní část, což jsou vklady do různých cenných papírů a investice do společností. Použít tuto část je mnohem těžší. Asi 40 procent stávajícího objemu fondu představují nelikvidní aktiva, které lze těžko využít k pokrytí rozpočtového schodku, vysvětluje Alexandr Isakov z Bloomberg Economics. Likvidní část FNB se na počátku února výrazně snížila - celkem jde o 6,3 bilionu rublů (asi 1,93 bilionu Kč). Pokud bude rozpočtový schodek na úrovni tří bilionů rublů za rok, pak prostá matematika praví, že rezervy stačí jen na pár let. Ekonomové, oslovení BBC, dělají podobné prognózy. Likvidní část stačí na rok či na dva za podmínky, že vláda nebude zvyšovat výdaje a bude působit v rámci přijatého rozpočtu, soudí Alexandra Osmolovská-Suslinová. Podobně předpovídá Sofija Doněcová z Renessanc Kapital. Ale tyto předpovědi mají důležitou klauzuli. "Stav FNB bude přímo záviset na tom, jak dlouho bude pokračovat válečný konflikt, za jakých podmínek skončí a také na ceně a poptávce po ruských uhlovodíkových surovinách," říká Osmolovská-Suslinová. Má ale Rusko skutečně k dispozici pár let? Ministerstvo financí v pondělí zveřejnilo statistické údaje o lednovém plnění rozpočtu - a bylo to docela šok. Schodek rozpočtu činil skoro 1,8 bilionu rublů. Příjmy klesly o více než 35 procent oproti mírovému lednu 2022 a příjmy z ropy a plynu o 46 procent. Ale nejhůř vypadá situace s výdaji - v lednu vzlétly skoro o 60 procent na více než tři biliony rublů. "Hlavní příčinou prohloubení deficitu jsou na leden neobvykle vysoké výdaje. Pokud by výdaje zůstaly na loňské úrovni, schodek by nepřesáhl 700 miliard rublů," míní Isakov. Ekonom označuje růst výdajů za hlavní riziko pro letošní rozpočet. Ale ani od příjmů nečeká nic dobrého: příjmy z ropy a plynu budou oproti prognózám nižší o pár bilionů. Do rozpočtu směřují také různé vnitřní daně, které mohou klesat, když podnikání vázne. V lednu se tyto příjmy také ztenčily. Ale tady svou roli spíše sehrály byrokratické příčiny - vratky daně z přidané hodnoty a platby předem z daně ze zisku. Ekonomové to zatím pokládají za dočasný pokles. Ministerstvo financí ujišťuje, že lednový kolaps je jen dočasný - a tvrdí, že výdaje budou v rámci plánovaného rozpočtu. Ale mnozí pochybují. Například ředitel pro investice Loko-invest Dmitrij Polevoj je přesvědčen, že rozpočtový schodek bude na konci roku vyšší, asi tak 3,5 či 3,6 bilionu rublů. FNB vznikl v roce 2008, kdy tehdejší stabilizační fond vláda rozdělila na dva - FNB a rezervní fond. FNB podle záměru neměl sloužit k pomoci rozpočtu, ale ke stabilizaci penzijního systému, který v Rusku také není v dobrém stavu. Na tyto záměry se ale dávno zapomnělo. V roce 2018 byl rezervní fond vyčerpán a jeho zbytky slili s FNB. Tehdy se také objevilo pravidlo, že příjmy rozpočtu z ceny ropy překračující stanovenou úroveň (44,2 dolaru za barel v roce 2022) šly do FNB, který se ustavičně doplňoval. Snížilo to také závislost kurzu rublu na ceně ropy. Před válkou rozpočtový systém fungoval stabilně: rezervy rostly, schodek neexistoval. Ale válka tento systém zničila. Téměř hned po jejím vypuknutí se v Moskvě přestali řídit vzpomínaným pravidlem a výdaje začaly rychle růst. Úřady slibovaly vypracovat nové pravidlo. Nelhaly, na konci loňského roku se objevilo, ale ve velmi osekané podobě: byl stanoven rozměr příjmů na úrovni osmi bilionů rublů a vše, co by šlo přes tuto sumu, mělo jít do rezerv. To sotva bude fungovat. Rusko má ještě další "polštáře", například rezervy centrální banky, které činí skoro 598 miliard dolarů (asi 13,25 bilionů Kč). Ale ty jsou částečně zmrazeny. FNB představuje část rezerv centrální banky ve zlatě a valutách, ale vláda má právo disponovat pouze nimi, říká Osmolovská-Suslinová. Vláda si tedy může dodatečně půjčit u centrální banky, ale jen emisně, kdy banka natiskne rubly, což zvýší inflaci. Přibližně tímto způsobem úřady dostávají z FNB prostředky, které zmrazily západní země. "Centrální banka prostě převedla na ministerstvo financí ruble výměnou za cizí měny," vysvětluje Polevoj. Všechny operace se uskutečnily v rámci rozvahy centrální banky. Pravda, i vláda má rezervu, ale není velká a obvykle se vynakládá na mimořádné výdaje, aby nenarušily rozpočet. Někteří ekonomové se domnívají, že v lednu tyto peníze také posloužily k látání děr v rozpočtu. Ale celkově není v této rezervě dost peněz, aby financovaly rozpočtový schodek. Co bude, jestli se FNB vyčerpá? Variant moc není. Rozpočtová politika se zpřísní a k pokrytí deficitu bude nutné využívat jen příjmy z ropy a plynu a vnitřní půjčky, říká Osmolovská-Suslinová. Jde o to, že úřady omezí výdaje - tedy ty, které omezit mohou. Omezit výdaje na obranu a národní bezpečnost takřka není možné, ale třeba na rozvoj ekonomiky či vědy to jde. A taky si stát bude půjčovat u obyvatel. FNB byl zamýšlen na podporu příštích generací a k vyvážení penzijního systému. Ale na tuto roli lze už zapomenout. "Ze strategického aktiva se fond stal spíše zdrojem rychlého záplatování rozpočtových děr," říká Osmolovská-Suslinová. "Není jisté, zda se vůbec dožije příštích generací, jejichž penzijní problémy měl podle původního záměru řešit," dodala. msk jd - sdílejte článek