Česko i v únoru patřilo mezi země EU s nejvyšší inflací, vyplývá z analýzy
Praha 10. března 2023 (ČTK) - Česko i v únoru patřilo v Evropské unii mezi země s nejvyšší inflací. Rychleji rostly ceny stejně jako v minulých měsících v Pobaltí a v Maďarsku, nově se česká inflace dostala pod úroveň Polska. Meziroční tempo růstu cen v Česku se proti lednu snížilo o 0,8 procentního bodu na 16,7 procenta, v eurozóně inflace zpomalila o 0,1 procentního bodu na 8,5 procenta. Vyplývá to z analýzy investiční společnosti Portu, kterou má ČTK k dispozici.
ČNB se totiž zatím drží taktiky zůstat se sazbami na současných úrovních, a to i přes nesouhlas mnoha ekonomických komentátorů. Činí tak na rozdíl od Fedu a ECB. Obě tyto instituce své základní úrokové sazby na začátku února zvedly...
Nejvyšší meziroční inflaci v EU mělo v únoru stejně jako v předchozích měsících Maďarsko, kde dosáhla 25,4 procenta. Vysoké tempo růstu cen je i v Pobaltí, když v Lotyšsku byla inflace 20,3 procenta, v Litvě 18,7 procenta a v Estonsku 17,6 procenta. V únoru se česká inflace dostala pod úroveň Polska, kde ceny meziročně rostly o 17,2 procenta. Na Slovensku je tempo růstu cen stále nižší než v Česku, dosáhlo 15,2 procenta.
Ze všech evropských zemí je nejnižší inflace v Lichtenštejnsku, kde v únoru činila 3,3 procenta, o 0,1 procentního bodu vyšší byla ve Švýcarsku. Mezi zeměmi EU je na tom nejlépe Lucembursko s inflací 4,3 procenta, následují Španělsko s tempem růstu cen 6,1 procenta a Francie se 6,2 procenta.
Nejrychleji v Evropě rostou ceny v Turecku, kde únorová meziroční inflace dosáhla 55,2 procenta. Je to ale její nejnižší hodnota od loňského února. Vysoká je i inflace na Ukrajině, která čelí ruské agresi. V únoru tam ceny rostly meziročním tempem 26 procent. O 0,1 procentního bodu byla nižší inflace v Moldavsku.
Analýza Portu také připomíná, že Česká národní banka (ČNB) volí k boji s vysokou inflací jiný přístup než centrální banky eurozóny a Spojených států. "ČNB se totiž zatím drží taktiky zůstat se sazbami na současných úrovních, a to i přes nesouhlas mnoha ekonomických komentátorů. Činí tak na rozdíl od Fedu a ECB. Obě tyto instituce své základní úrokové sazby na začátku února zvedly," uvedl analytik Portu Lukáš Raška.
ČNB drží od loňského června základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Nastavení sazeb v Česku je ale stále vyšší než v USA a v eurozóně. Evropská centrální banka (ECB) v únoru zvýšila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na tři procenta. Americký Fed v únoru zvedl základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do pásma 4,50 až 4,75 procenta.
str rot - sdílejte článek
Následuje: Lotyšsko pracuje s tím, že válka na Ukrajině bude dlouhá, uvedla velvyslankyně
Praha 10. března (ČTK) - Lotyšsko se potýká s vysokou mírou inflace i cenami energií. Většina obyvatel však nespojuje vyšší ceny s pomocí státu Ukrajině a jsou do velké míry smířeni s tím, že prioritou země je posilování národní bezpečnosti i obranného rozpočtu. V rozhovoru s ČTK to řekla velvyslankyně ČR v Lotyšsku Jana Hynková, která se v Praze účastní porady českých ambasadorů působících v evropských zemích. Riga podle ní pracuje s tím, že Moskvou rozpoutaná válka na Ukrajině bude trvat dlouho a Rusko může mít do budoucna kapacitu prostor svého boje se Západem rozšířit. Meziroční nárůst inflace v Lotyšsku činí více než 20 procent a přetrvávají vysoké ceny energií, uvedla diplomatka. Upozornila, že současná ekonomická situace země odpovídá třem na sebe navazujícím krizovým obdobím. První zásadní krizí podle ní byla pandemie covidu-19, poté následovala energetická krize. "Lotyšsko uvrhla do poměrně silné inflace, která trvá," řekla Hynková. Podle ní vláda reagovala mimo jiné cílenou podporou nejchudších skupin obyvatel. Načež přišel třetí kritický okamžik - ruská invaze na Ukrajinu. "Veškeré finanční prostředky, které měly jít do (vládou plánovaných) reforem, jsou nyní věnovány na pomoc Ukrajině a do posilování národní obrany a bezpečnosti Lotyšska," uvedla. Velvyslankyně zároveň upozorňuje, že většina Lotyšů nespojuje vyšší ceny se státní pomocí Ukrajině. S napadenou zemí cítí velkou solidaritu a společnost se výrazně zapojila do pomoci Ukrajincům. "Pocit velké solidarity s Ukrajinou v Lotyšsku trvá. Určitě se na tom podepisuje i pocit, že Pobaltí se nachází v příhraničí Ruska a to, co se stalo Ukrajině, se může stát i někomu dalšímu," míní. Lotyši jsou podle ní do velké míry smířeni s tím, že prioritou je posilování národní bezpečnosti a musí to být i prioritou státního rozpočtu. "Lotyšsko minulý měsíc oznámilo, že bude navyšovat podíl financí do obranného rozpočtu na tři procenta HDP do roku 2027," upozornila Hynková. Země tvoří vnější hranici NATO a Evropské unie, přičemž sousedí s Ruskem. "Je to sousedství se státem, který je definovaný ve všech strategických dokumentech Lotyšska jako největší hrozba národní suverenitě a teritoriální integritě," uvedla velvyslankyně. Ruská invaze na Ukrajinu podle ní byla pro Lotyše šokem, nikoliv však úplným překvapením. "Strategické dokumenty Lotyšska se vždy stavěly kriticky k tomu, jak Rusko ignorovalo nebo znevažovalo mezinárodní právní pořádek, mezinárodní či bilaterální dohody... Důležitý byl už rok 2014 a (ruská) nelegální anexe (ukrajinského poloostrova) Krym. To byl pro pobaltské státy velký vykřičník," řekla. Ruská invaze na Ukrajinu podle ní vyvolala v lotyšské společnosti nejméně dva měsíce trvající poměrně hlubokou úzkost. "Byla to úzkost z toho, co se bude dít dál - jednak na Ukrajině a také v Bělorusku. Lotyšsko sousedí i s Běloruskem, které je v podstatě vazalem Ruska," uvedla velvyslankyně. (pokračování...)
Praha 10. března (ČTK) - Lotyšsko se potýká s vysokou mírou inflace i cenami energií. Většina obyvatel však nespojuje vyšší ceny s pomocí státu Ukrajině a jsou do velké míry smířeni s tím, že prioritou země je posilování národní bezpečnosti i obranného rozpočtu. V rozhovoru s ČTK to řekla velvyslankyně ČR v Lotyšsku Jana Hynková, která se v Praze účastní porady českých ambasadorů působících v evropských zemích. Riga podle ní pracuje s tím, že Moskvou rozpoutaná válka na Ukrajině bude trvat dlouho a Rusko může mít do budoucna kapacitu prostor svého boje se Západem rozšířit. Meziroční nárůst inflace v Lotyšsku činí více než 20 procent a přetrvávají vysoké ceny energií, uvedla diplomatka. Upozornila, že současná ekonomická situace země odpovídá třem na sebe navazujícím krizovým obdobím. První zásadní krizí podle ní byla pandemie covidu-19, poté následovala energetická krize. "Lotyšsko uvrhla do poměrně silné inflace, která trvá," řekla Hynková. Podle ní vláda reagovala mimo jiné cílenou podporou nejchudších skupin obyvatel. Načež přišel třetí kritický okamžik - ruská invaze na Ukrajinu. "Veškeré finanční prostředky, které měly jít do (vládou plánovaných) reforem, jsou nyní věnovány na pomoc Ukrajině a do posilování národní obrany a bezpečnosti Lotyšska," uvedla. Velvyslankyně zároveň upozorňuje, že většina Lotyšů nespojuje vyšší ceny se státní pomocí Ukrajině. S napadenou zemí cítí velkou solidaritu a společnost se výrazně zapojila do pomoci Ukrajincům. "Pocit velké solidarity s Ukrajinou v Lotyšsku trvá. Určitě se na tom podepisuje i pocit, že Pobaltí se nachází v příhraničí Ruska a to, co se stalo Ukrajině, se může stát i někomu dalšímu," míní. Lotyši jsou podle ní do velké míry smířeni s tím, že prioritou je posilování národní bezpečnosti a musí to být i prioritou státního rozpočtu. "Lotyšsko minulý měsíc oznámilo, že bude navyšovat podíl financí do obranného rozpočtu na tři procenta HDP do roku 2027," upozornila Hynková. Země tvoří vnější hranici NATO a Evropské unie, přičemž sousedí s Ruskem. "Je to sousedství se státem, který je definovaný ve všech strategických dokumentech Lotyšska jako největší hrozba národní suverenitě a teritoriální integritě," uvedla velvyslankyně. Ruská invaze na Ukrajinu podle ní byla pro Lotyše šokem, nikoliv však úplným překvapením. "Strategické dokumenty Lotyšska se vždy stavěly kriticky k tomu, jak Rusko ignorovalo nebo znevažovalo mezinárodní právní pořádek, mezinárodní či bilaterální dohody... Důležitý byl už rok 2014 a (ruská) nelegální anexe (ukrajinského poloostrova) Krym. To byl pro pobaltské státy velký vykřičník," řekla. Ruská invaze na Ukrajinu podle ní vyvolala v lotyšské společnosti nejméně dva měsíce trvající poměrně hlubokou úzkost. "Byla to úzkost z toho, co se bude dít dál - jednak na Ukrajině a také v Bělorusku. Lotyšsko sousedí i s Běloruskem, které je v podstatě vazalem Ruska," uvedla velvyslankyně. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Česko i v únoru patřilo mezi země EU s nejvyšší inflací, vyplývá z analýzy' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak). ID zprávy: T2023031004112|505270. Vydána 10.03.2023 12:05:42. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Česká národní banka (ČNB)
Centrální banka České republiky. Orgán, který vykonává dohled nad finančním trhem v zemi. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu. Vydává bankovky a mince v měně České republiky, jíž je koruna česká.
Evropská centrální banka (ECB)
Evropská centrální banka je orgán Evropské unie a centrální banka zemí eurozóny. Byla založena společně s Evropským systémem centrálních bank 1. června 1998 a jejím úkolem je udržovat stabilitu cen v zemích, které používají euro, a také řídit měnovou politiku Evropské unie.
Federální rezervní systém
(neformálně Fed, z anglického The Federal Reserve System ) je centrální bankovní systém Spojených států amerických. Fed je neziskovou společností, která není nikým formálně vlastněna (spíše se jedná o nezávislou státní instituci). Stát má k Fed přímý přístup skrze volbu vedení společnosti jednou za 14 let, tím je zachována politická nezávislost.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Česko i v únoru patřilo mezi země EU s nejvyšší inflací, vyplývá z analýzy' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak). ID zprávy: T2023031004112|505270. Vydána 10.03.2023 12:05:42. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Česká národní banka (ČNB)
Centrální banka České republiky. Orgán, který vykonává dohled nad finančním trhem v zemi. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu. Vydává bankovky a mince v měně České republiky, jíž je koruna česká.
Evropská centrální banka (ECB)
Evropská centrální banka je orgán Evropské unie a centrální banka zemí eurozóny. Byla založena společně s Evropským systémem centrálních bank 1. června 1998 a jejím úkolem je udržovat stabilitu cen v zemích, které používají euro, a také řídit měnovou politiku Evropské unie.
Federální rezervní systém
(neformálně Fed, z anglického The Federal Reserve System ) je centrální bankovní systém Spojených států amerických. Fed je neziskovou společností, která není nikým formálně vlastněna (spíše se jedná o nezávislou státní instituci). Stát má k Fed přímý přístup skrze volbu vedení společnosti jednou za 14 let, tím je zachována politická nezávislost.
