WIIW: Střední a východní Evropa potřebuje nový hospodářský model
Vídeň 12. července 2023 (ČTK) - Členské státy Evropské unie ve střední a východní Evropě potřebují nový hospodářský model založený na inovacích. Dosavadní úspěšný model tohoto regionu ve formě "prodlouženého pracovního stolu" západních koncernů totiž narazil na své limity. K tomuto závěru dospěla studie Vídeňského institutu pro mezinárodní ekonomická srovnání (WIIW), uvedla dnes agentura APA.
Země ve střední a východní Evropě podle studie musejí reagovat i na rozsáhlé strukturální změny, například dekarbonizaci a digitalizaci. "Teprve pak budou tyto státy schopny dohnat západní Evropu v produktivitě a životní úrovni," uvedla spoluautorka studie Zuzana Zavarská.
Podle studie by se státy ze střední a východní Evropy mohly poučit ze zkušeností takzvaných východoasijských tygrů. Za základní problém studie nadále považuje to, že státy ze střední a východní Evropy se specializují na výrobu náročnou na práci, zatímco výrobní procesy s nejvyšší přidanou hodnotou se stále nacházejí v západní Evropě. To podle studie omezuje vyhlídky na hospodářské dostižení západní Evropy.
Studie rovněž varuje před problémy, které by střední a východní Evropě mohly přinést změny v automobilovém průmyslu. "Výroba elektromobilů je jak známo mnohem méně náročná na práci než produkce tradičních modelů se spalovacími motory. K tomu se přidává postupující automatizace v tomto odvětví," uvedla Zavarská.
Studie doporučuje, aby si státy ze střední a východní Evropy jako inspiraci důkladněji prostudovaly průmyslovou politiku východoasijských zemí. "Tchaj-wan či Jižní Korea ukázaly, jak účinná může být dobře promyšlená strategická průmyslová politika. I když je tam proti členům EU ze střední a východní Evropy řada rozdílů, úspěšný vývoj ve východní Asii představuje cennou inspiraci," dodala Zavarská.
Vytvoření skutečných "podnikatelských států" po vzoru východní Asie je podle studie pro většinu členských zemí EU ze střední a východní Evropy v nadcházejících letech zřejmě nerealistické. Studie nicméně doporučila, aby země uplatňovaly průmyslovou strategii uzpůsobenou svým podmínkám, vytvořily národní systémy pro inovace, plně využívaly peněz z fondů EU a identifikovaly slibné mezery na trzích.
Mezi další doporučení studie patří institucionální reformy, zmírňování sociálních dopadů strukturálních změn a snaha o co nejrovnoměrnější rozdělení růstu životní úrovně.
pmh spr - sdílejte článek
Následuje: Šedivý: Výsledek summitu očekávaný, harmonogram vstupu Ukrajiny nyní není možný
Praha 12. července (ČTK) - Výsledek summitu Severoatlantické aliance (NATO) ohledně Ukrajiny je očekávaný. Časový harmonogram vstupu země do aliance není možné nyní stanovit, nikdo neví, v jakém stavu bude Ukrajina po konci války. ČTK to dnes řekl bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý. Lídři členských zemí NATO se v úterý ve Vilniusu dohodli na tom, že Ukrajině zkrátí cestu ke vstupu do aliance odstraněním takzvaného Akčního plánu členství. Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg ale řekl, že NATO formálně pozve Ukrajinu do svých řad až ve chvíli, kdy s tím členové bloku budou souhlasit a budou splněny všechny stanovené podmínky. Kyjev tak nezískal pozvánku k připojení ani jeho časový plán, o které usiloval. Podle Šedivého je výsledek očekávaný, debata vedená před summitem ukazovala, jaké jsou limity. Někteří členové NATO očekávali víc, stejně jako Ukrajina a její prezident, například americký prezident Joe Biden ale už před odletem do Evropy velmi jasně řekl, co je zhruba maximem pro dané jednání, míní armádní generál ve výslužbě. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už před příletem do Litvy dal najevo, že "nejistota je slabostí", a předem kritizoval jako absurdní absenci časového plánu dosažení ukrajinského členství v NATO. Harmonogram ale není možné nyní vytvořit, protože nikdo neví, v jakém stavu Ukrajina bude po válce, ani jaký bude vztah s Ruskem po zastavení bojů, uvedl Šedivý. Ukrajina ale podle něj dostala příslib, že už teď může činit některé kroky, které znamenají přiblížení se k alianci. Stoltenberg také v úterý řekl, že Ukrajina se nyní nemůže stát členem NATO nejen kvůli ruské invazi, ale také proto, že nesplňuje některé podmínky. "Jednou z nich je úroveň nebo rozsah, v jakém se zabývá modernizací obranných a bezpečnostních institucí a posílením své správy, včetně boje proti korupci," uvedl generální tajemník aliance. (pokračování...)
Praha 12. července (ČTK) - Výsledek summitu Severoatlantické aliance (NATO) ohledně Ukrajiny je očekávaný. Časový harmonogram vstupu země do aliance není možné nyní stanovit, nikdo neví, v jakém stavu bude Ukrajina po konci války. ČTK to dnes řekl bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý. Lídři členských zemí NATO se v úterý ve Vilniusu dohodli na tom, že Ukrajině zkrátí cestu ke vstupu do aliance odstraněním takzvaného Akčního plánu členství. Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg ale řekl, že NATO formálně pozve Ukrajinu do svých řad až ve chvíli, kdy s tím členové bloku budou souhlasit a budou splněny všechny stanovené podmínky. Kyjev tak nezískal pozvánku k připojení ani jeho časový plán, o které usiloval. Podle Šedivého je výsledek očekávaný, debata vedená před summitem ukazovala, jaké jsou limity. Někteří členové NATO očekávali víc, stejně jako Ukrajina a její prezident, například americký prezident Joe Biden ale už před odletem do Evropy velmi jasně řekl, co je zhruba maximem pro dané jednání, míní armádní generál ve výslužbě. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už před příletem do Litvy dal najevo, že "nejistota je slabostí", a předem kritizoval jako absurdní absenci časového plánu dosažení ukrajinského členství v NATO. Harmonogram ale není možné nyní vytvořit, protože nikdo neví, v jakém stavu Ukrajina bude po válce, ani jaký bude vztah s Ruskem po zastavení bojů, uvedl Šedivý. Ukrajina ale podle něj dostala příslib, že už teď může činit některé kroky, které znamenají přiblížení se k alianci. Stoltenberg také v úterý řekl, že Ukrajina se nyní nemůže stát členem NATO nejen kvůli ruské invazi, ale také proto, že nesplňuje některé podmínky. "Jednou z nich je úroveň nebo rozsah, v jakém se zabývá modernizací obranných a bezpečnostních institucí a posílením své správy, včetně boje proti korupci," uvedl generální tajemník aliance. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'WIIW: Střední a východní Evropa potřebuje nový hospodářský model' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Evropská unie - zprávy (eur). ID zprávy: T2023071201983|506341. Vydána 12.07.2023 11:12:03. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'WIIW: Střední a východní Evropa potřebuje nový hospodářský model' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Evropská unie - zprávy (eur). ID zprávy: T2023071201983|506341. Vydána 12.07.2023 11:12:03. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
