Německá média si na summitu NATO všímají Ukrajiny a tureckého obratu

Berlín 12. července (zpravodaj ČTK) - Budoucí členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci a souhlas tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana se vstupem Švédska do NATO jsou dvě hlavní témata, kterému se německá média v komentářích ke končícímu aliančnímu summitu v Litvě věnují. V případě ukrajinského členství se shodují, že na takový krok je během pokračující ruské invaze brzy. "Západ ale musí při této zemi stát, a to i ve vlastním zájmu," uvedl berlínský deník Berliner Morgenpost o Ukrajině. List má jasno, že Ukrajina do NATO patří, jen ne teď. "Uspěchání ukrajinského členství by mělo špatné následky. Během války je vstup do obranného svazu stejně vyloučen - Německo a další státy NATO by se jinak přes noc staly válčící stranou konfliktu s Ruskem," napsal deník. Podle listu Berliner Morgenpost by měl úskalí i rychlý vstup po skončení války, protože Ukrajina nebude schopná tak rychle splnit politická a vojenská kritéria aliance, obzvláště pak požadavek na vyřešení územních sporů se soudy. Přesto deník varuje před ponecháním Ukrajiny jejímu osudu, protože tato země má právo na jasné perspektivy budoucího členství. A do té doby je podle Berliner Morgenpost nutné poskytnout jasné bezpečnostní záruky. "Je čas, aby Německo a další státy NATO byly konkrétní. Kyjevu je třeba zaručit, že od Západu dostane trvalou a spolehlivou pomoc v podobě moderních zbraní, stíhaček, vojenského výcviku a hospodářské podpory," dodal. Za nerozumný by rychlý vstup Ukrajiny do NATO považovala i veřejnoprávní televizní a rozhlasová stanice WDR, podle které je naivní si myslet, že by Kyjev nyní během války dokázal provést potřebné reformy západního střihu a skoncovat se všudypřítomnou korupcí. "Realistické je ale nyní Ukrajinu podpořit zbrojními dodávkami a po utichnutí bojů pomoci zemi s reformami k posílení právního státu, pak bude čas jednat o vstupu do NATO," uvedla stanice. Souhlas Erdogana se vstupem Švédska do NATO je vítězstvím Západu a porážkou ruského autoritářského prezidenta Vladimira Putina, je přesvědčen deník Handelsblatt. Podle listu aliance nejen posílila své pozice na severním křídle, zároveň přiblížila Erdogana Západu. "Neutralita Švédska a Finska má dlouhou tradici, nyní se ale postavily na stranu Západu. To pro ruského prezidenta Vladimira Putina porážkou, kterou nelze podceňovat," napsal Handelsblatt s tím, že v Baltském moři je nyní Rusko zcela obklíčeno aliančními členy. Další aspekt, který podle Handelsblattu nelze podceňovat, je to, že Erdogan ukončením blokády učinil velký krok směrem k Západu. "Dlouho Erdogan vedl neutrální politiku mezi Západem a Ruskem. Během 72 hodin ale turecký prezident opakovaně Putina odmítl," uvedl deník. Učinil tak nejen se souhlasem švédského vstupu do aliance, ale také uzavřením nové dohody o tureckých dronech pro Ukrajinu a tím, že umožnil návrat velitele ukrajinského pluku Azov a jeho čtyř spolubojovníků na Ukrajinu. Původně se přitom Ankara dohodla s Moskvou, že pětice do skončení konfliktu zůstane v Turecku. V hodnocení Erdoganova postoje je deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) kritičtější, za jasného vítěze sporu označil tureckého prezidenta. "Svými činy světu jasně ukázal, že je připraven zajít kvůli tureckým zájmům hodně daleko. Je to však chladně kalkulující vladař, který se chce opět více přiblížit Západu," napsal FAZ. Podle FAZ nakonec není důležité, že Ankara šla celý rok zbytku aliance blokováním finského a švédského vstupu do NATO na nervy. "To, že je Erdogan složitý partner, se v metropolích na Západě vědělo již dříve," dodal deník. Aleš Zápotocký jrm - sdílejte článek