NKÚ upozorňuje na rostoucí zadlužení státu, vysokou inflaci i vysoké výdaje

Praha 4. září 2023 (ČTK) - Česko bylo v posledních letech nejrychleji se zadlužující zemí EU a tento trend pokračoval i loni. Stát nedokáže získat výhody z nejnižší nezaměstnanosti v EU, protože ani příjmy z vysoké zaměstnanosti nedokážou pokrýt stále rostoucí výdaje státu. Udržení zaměstnanosti je tak zásadní pro snižování schodků. Loňská inflace byla pátá nejvyšší v EU a pokles reálných mezd byl nejvyšší v historii ČR. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve svém stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za loňský rok. Ministerstvo financí (MF) argumentuje například tím, že každá ekonomika je jiná nejen z hlediska své struktury, ale i škály vstupů potřebných pro tvorbu produktu. "S přihlédnutím k vnějšímu vývoji v roce 2022 proto není náhodou, že relativně slabší růst vykazují i například Slovensko nebo Německo. Je proto nutné brát tento vývoj v úvahu a hledat cesty ke zvýšení odolnosti české ekonomiky," uvedlo ministerstvo na dotaz ČTK. NKÚ také upozornil na růst povinných výdajů rozpočtu, takzvaných mandatorních, které loni poprvé překročily bilion korun. Stál za tím hlavně růst výdajů na důchody. V případě inflace by vláda podle NKÚ měla podniknout systémové rozpočtové kroky a zaměřit se víc na její příčiny. Mezi tyto příčiny patří podle úřadu nárůst výdajů, který má za následek schodkové hospodaření a rychle rostoucí zadlužení. Úřad uvádí, že snahy o zotavení ekonomiky po pandemii covidu-19 zpomalila energetická krize, kterou ještě prohloubil konflikt na Ukrajině a jeho ekonomické dopady. To vedlo k nárůstu cen energií. Vláda již předložila do Sněmovny návrh konsolidačního balíčku, který má pomocí hlavně daňových změn vylepšit veřejné rozpočty. Další miliardy chce vláda ušetřit pomocí výdajových škrtů. "V příjmech státu stále existuje prostor pro zlepšení. NKÚ ho spatřuje například v lepším výběru daní - celkový objem daňových nedoplatků se v roce 2022 pohyboval nad 106 miliardami korun," uvedl prezident úřadu Miloslav Kala. Podle něj se nabízí i boj s daňovými úniky především u daně z přidané hodnoty nebo úprava daňového systému. Kala také poukazuje na vysoké mandatorní a kvazimandatorní výdaje. Povinné výdaje loni poprvé přesáhly bilion korun a meziročně se zvýšily o víc než 94 miliard korun. Stály za tím hlavně mimořádné valorizace důchodů. Vláda již letos prosadila v Parlamentu snížení mimořádné valorizace a napříště prosazuje i její nahrazení dočasným příspěvkem, který se nebude promítat do budoucích valorizací. Nejvyšší kontrolní úřad také varuje, že ani vysoká míra zaměstnanosti nedokáže vytvořit dostatek příjmů státu pro krytí rostoucích výdajů státu. Pokud by se v budoucnu přiblížila míra nezaměstnanosti k průměrné míře v EU, znamenalo by to pro veřejné rozpočty výrazný výpadek příjmů a nárůst výdajů na podpory v nezaměstnanosti. Tím by se dále zhoršilo zvyšování veřejného dluhu, uvedl NKÚ. "Tempo zadlužování veřejných financí je skutečně za jejich současného nastavení obtížně udržitelné i s ohledem na budoucí výzvy, jako je především stárnutí populace," reagovalo MF. Připomíná, že Sněmovna již projednává zmíněny konsolidační balíček a že Parlament již schválil změny penzijního systému reagující na dosavadní nastavení mechanismu mimořádných valorizací. Tento mechanismus byl podle MF nákladný. Ministerstvo rovněž souhlasí s tím, že vysoká míra inflace má negativní dopad na veřejné finance. "Podle srpnové makroekonomické predikce MF inflace za celý rok 2023 dosáhne 10,9 procenta a v roce 2024 klesne na hodnotu 2,8 procenta. Nadále však platí, že za snížení inflace primárně odpovídá ČNB," dodalo ministerstvo. Ve stanovisko také NKÚ stojí, že podle mezinárodního srovnání zaznamenaly tři čtvrtiny zemí EU loni vyšší meziroční růst hrubého domácího produktu než ČR. Česko vykázalo o 1,1 procentního bodu nižší meziroční růst než průměru EU. Česká ekonomika se tak nedokázala vrátit na předkrizové tempo růstu hospodářství z roku 2019, kdy ekonomika rostla tříprocentním tempem, uvedl úřad. nlm rdo - sdílejte článek