Zemřel jeden z nejcitovanějších českých ekonomů Milan Zelený, bylo mu 81 let
Praha 27. prosince 2023 (ČTK) - Ve věku 81 let zemřel na Štědrý den ve Spojených státech česko-americký ekonom Milan Zelený. Emeritní profesor z newyorské Fordhamovy univerzity byl jedním z nejcitovanějších a nejrespektovanějších českých ekonomů, napsal dnes server Hospodářské noviny (HN). Zelený dostal v roce 2017 od prezidenta Miloše Zemana medaili Za zásluhy.
Zeleného úmrtí pro HN potvrdil majitel břeclavské chemičky Fosfa Ivan Baťka, jehož firma spolupracuje s nadací ZET, na jejímž založení se Zelený podílel. "Je to pravda. Umřel v USA 24. prosince," uvedl Baťka a dodal, že Zelený už měl rodinný pohřeb.
Milan Zelený se zabýval zejména obory produktivity práce, teorie řízení, podnikové ekonomiky a multikriteriálního rozhodování. Je autorem více než 600 odborných článků a knih z oblastí ekonomie, managementu či kybernetiky. V češtině vyšly jeho knihy Cesty k úspěchu, Neučte se z vlastních chyb, Hledání vlastní cesty, Všechno bude jinak či To vám byl divný svět.
V roce 2012 zvažoval Zelený kandidovat v prezidentských volbách, svoji kandidaturu nakonec vzdal. Ostré spory vedl podle HN po revoluci v roce 1989 s tehdejším ministrem financí Václavem Klausem, který o něm mluvil jako o "nějakém neznámém panu profesoru Zeleném".
Zelený se narodil v roce 1942 v Kluckých Chvalovicích na Kutnohorsku. Po studiu na Vysoké škole ekonomické nastoupil u profesora Oty Šika do Ekonomického ústavu Československé akademie věd. V roce 1967 odešel na studijní pobyt do USA, kde se po vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa rozhodl zůstat. Ve Spojených státech dostudoval a získal americké občanství.
Stal se profesorem podnikového řízení na newyorské Kolumbijské univerzitě, působil na univerzitách v Číně, na Tchaj-wanu, v Indii a Brazílii a po roce 1989 také na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Před třemi lety se Zelený stal členem vědeckého Institutu Equilibrium, který se zaměřuje na propojení odborníků z různých odvětví a diskusi o vzdělání, ekonomice a technologiích. Nadaci ZET spoluzaložil na zlínské univerzitě za účelem rozvoje národního podnikatelství a zvýšení konkurenceschopnosti českých podniků, stejně tak podniků v USA, Číně a v dalších transformujících se ekonomikách.
dvd rdo - sdílejte článek
Následuje: V Německu ožívají plány na výstavbu magnetických tratí, zájem mají města
Berlín 27. prosince (zpravodaj ČTK) - V Německu po letech opět ožívají plány na výstavbu tratí pro vlaky levitující na magnetickém polštáři. Oproti kdysi zvažovaným vysokorychlostním trasám propojujících Německo se sousedními státy se nynější úvahy omezují na městský provoz. O magnetické dráze jako dalším typu městské hromadné dopravy uvažují Berlín, Norimberk či Hamburk. Zda takzvané maglevy v německých městech skutečně vyjedou, bude záviset především na penězích. Velkým příznivcem magnetické dráhy je bavorský premiér Markus Söder, který se na konci listopadu svezl maglevem na testovací trati v hornofalckém Sengenthalu, kde svůj dopravní systém vyvíjí společnost Max Bögl. S jízdou byl očividně spokojen. "Děkuji za působivou jízdu! Rychlé, tiché a ekologické, to je pohled do budoucnosti," prohlásil. "S maximální rychlostí až 150 kilometrů v hodině je to navrženo speciálně pro regionální veřejnou dopravu," dodal. Tento měsíc pak Söder v projevu k poslancům zemského sněmu oznámil, že chce prověřit možnost výstavby magnetické dráhy v Norimberku, kde by propojila centrum města, hlavní nádraží, výstaviště a technickou univerzitu. Norimberk je k takovému návrhu otevřený. Pro uvažovanou trasu město původně zamýšlelo prodloužit stávající tramvajovou linku. Německá média poznamenávají, že ochota Norimberku postavit magnetickou dráhu souvisí s tím, že část nákladů by převzal bavorský stát. Radnice již naznačila, že by mohla zaplatit nejvýše částku odpovídající výstavbě tramvajové trati, více prostředků by ale v městské rozpočtu najít nedokázala. Plány pro Norimberk vyvolávají vzpomínky na neuskutečněnou stavbu magnetické dráhy mezi mnichovským hlavním nádražím a letištěm. Projekt, který podporoval někdejší bavorský premiér Edmund Stoiber, sliboval překonat zhruba 40kilometrovou vzdálenost mezi centrem Mnichova a letištěm za deset minut. V roce 2008 ale od plánu Německo kvůli předpokládaným příliš vysokým nákladům definitivně upustilo. Ukázalo se totiž, že stavba by vyšla na 3,4 miliardy eur (84 miliard Kč), což byl dvojnásobek odhadu z roku 2002. Náklady na norimberskou magnetickou dráhu zveřejněny nebyly, podle bavorské vlády jsou ale s mnichovským projektem nesrovnatelné. To uvedla i společnost Max Bögl, která poznamenala, že její systém je určen pro provoz městské hromadné dopravy, zatímco v Mnichově byla plánována vysokorychlostní trať pro magnetické vlaky Transrapid. Jako o součásti městské hromadné dopravy uvažuje o magnetické dráze Berlín. Už v červnu 2020 někdejší šéf berlínské organizace Křesťanskodemokratické unie (CDU) Kai Wegner navrhoval propojit maglevem nové městské části a také nové letiště, které stojí na pomezí Berlína a Braniborska. (pokračování...)
Berlín 27. prosince (zpravodaj ČTK) - V Německu po letech opět ožívají plány na výstavbu tratí pro vlaky levitující na magnetickém polštáři. Oproti kdysi zvažovaným vysokorychlostním trasám propojujících Německo se sousedními státy se nynější úvahy omezují na městský provoz. O magnetické dráze jako dalším typu městské hromadné dopravy uvažují Berlín, Norimberk či Hamburk. Zda takzvané maglevy v německých městech skutečně vyjedou, bude záviset především na penězích. Velkým příznivcem magnetické dráhy je bavorský premiér Markus Söder, který se na konci listopadu svezl maglevem na testovací trati v hornofalckém Sengenthalu, kde svůj dopravní systém vyvíjí společnost Max Bögl. S jízdou byl očividně spokojen. "Děkuji za působivou jízdu! Rychlé, tiché a ekologické, to je pohled do budoucnosti," prohlásil. "S maximální rychlostí až 150 kilometrů v hodině je to navrženo speciálně pro regionální veřejnou dopravu," dodal. Tento měsíc pak Söder v projevu k poslancům zemského sněmu oznámil, že chce prověřit možnost výstavby magnetické dráhy v Norimberku, kde by propojila centrum města, hlavní nádraží, výstaviště a technickou univerzitu. Norimberk je k takovému návrhu otevřený. Pro uvažovanou trasu město původně zamýšlelo prodloužit stávající tramvajovou linku. Německá média poznamenávají, že ochota Norimberku postavit magnetickou dráhu souvisí s tím, že část nákladů by převzal bavorský stát. Radnice již naznačila, že by mohla zaplatit nejvýše částku odpovídající výstavbě tramvajové trati, více prostředků by ale v městské rozpočtu najít nedokázala. Plány pro Norimberk vyvolávají vzpomínky na neuskutečněnou stavbu magnetické dráhy mezi mnichovským hlavním nádražím a letištěm. Projekt, který podporoval někdejší bavorský premiér Edmund Stoiber, sliboval překonat zhruba 40kilometrovou vzdálenost mezi centrem Mnichova a letištěm za deset minut. V roce 2008 ale od plánu Německo kvůli předpokládaným příliš vysokým nákladům definitivně upustilo. Ukázalo se totiž, že stavba by vyšla na 3,4 miliardy eur (84 miliard Kč), což byl dvojnásobek odhadu z roku 2002. Náklady na norimberskou magnetickou dráhu zveřejněny nebyly, podle bavorské vlády jsou ale s mnichovským projektem nesrovnatelné. To uvedla i společnost Max Bögl, která poznamenala, že její systém je určen pro provoz městské hromadné dopravy, zatímco v Mnichově byla plánována vysokorychlostní trať pro magnetické vlaky Transrapid. Jako o součásti městské hromadné dopravy uvažuje o magnetické dráze Berlín. Už v červnu 2020 někdejší šéf berlínské organizace Křesťanskodemokratické unie (CDU) Kai Wegner navrhoval propojit maglevem nové městské části a také nové letiště, které stojí na pomezí Berlína a Braniborska. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Zemřel jeden z nejcitovanějších českých ekonomů Milan Zelený, bylo mu 81 let' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak). ID zprávy: T2023122701656|508338. Vydána 27.12.2023 11:12:57. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Zemřel jeden z nejcitovanějších českých ekonomů Milan Zelený, bylo mu 81 let' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak). ID zprávy: T2023122701656|508338. Vydána 27.12.2023 11:12:57. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
