Mluvčí ČNB Krmelová od 15. ledna povede jiný odbor centrální banky
Praha 4. ledna (ČTK) - Mluvčí České národní banky (ČNB) a ředitelka odboru komunikace Petra Krmelová od 15. ledna nově bude řídit odbor vnějších vztahů, organizace a protokolu centrální banky. Novým ředitelem odboru komunikace se stane dosavadní poradce viceguvernérky ČNB Evy Zamrazilové Jakub Holas, rozhodla dnes bankovní rada ČNB. Centrální banka o tom informovala na svých internetových stránkách.
Krmelová ve funkci vystřídá Luboše Jemelku, který nově povede odbor legislativní a právní. Jemelka nahradí Jana Spiryta, který se ke konci roku 2023 vzdal funkce. Všechny tři odbory, kterých se změny týkají, spadají v ČNB pod sekci kancelář, kterou řídí Vladimír Kruliš. Jemelka se nově stane Krulišovým zástupcem.
Krmelová pracuje v ČNB od roku 2022, předtím působila na různých pozicích v ekonomicky zaměřených médiích. Jemelka působí v ČNB od roku 2007, nejprve pracoval v odboru odboru legislativním a právním, následně vykonával funkci tajemníka bankovní rady a od roku 2018 byl současně ředitelem odboru organizačního a protokolu. Holas pracuje jako poradce bankovní rady ČNB od roku 2022, předtím v letech 2018 až 2022 vedl úřad Národní rozpočtové rady. Zamrazilová v té době byla předsedkyní Národní rozpočtové rady.
str ptd - sdílejte článek
Následuje: Rozpočet skončil v deficitu 288,5 mld. Kč, byl čtvrtý největší v historii ČR
Praha 4. ledna (ČTK) - Hospodaření státu loni skončilo se schodkem 288,5 miliardy korun. Dnes to oznámil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Státu se tak podařilo dodržet plánovaný rozpočtový deficit 295 miliard korun. Schodek byl nejnižší od pandemie covidu-19, ale zároveň čtvrtý nejhlubší v historii Česka. Státní dluh ke konci loňského roku vzrostl na 3,111 bilionu korun z 2,895 bilionu korun na konci roku 2022. Opoziční strany výsledky rozpočtu kritizovaly, podle nich byl výsledek hospodaření jeden z nejhorších v historii země. Naopak Národní rozpočtová rada (NRR) hodnotí výsledek rozpočtu kladně. Také podle ekonomických analytiků je dodržení plánovaného schodku dobrá zpráva, deficit ale považují za nepřijatelně vysoký. Celkové příjmy rozpočtu dosáhly 1,914 bilionu korun, meziročně se zvýšily o 17,8 procenta. Výdaje byly 2,203 bilionu korun, proti roku 2022 se zvýšily o 11 procent. Příjmové straně rozpočtu pomohly vyšší příjmy z Evropské unie, vyšší dividenda od energetické společnosti ČEZ, ale i výrazné zvýšení inkasa příjmových daní. Inkaso daně z příjmu právnických osob se zvýšilo o 33,1 procenta na 201,7 miliardy korun, inkaso daně z příjmu fyzických osob o 20,4 procenta na 148,8 miliardy korun. Nižší než plánované byly příjmy z mimořádných opatření zavedených kvůli vysokým cenám energií. Na dani z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax) stát vybral 39,1 miliardy korun, na odvodu z nadměrných příjmů při výrobě elektřiny 18,5 miliardy korun. Při sestavování rozpočtu ministerstvo očekávalo výnos těchto opatření 100 miliard korun. Na výdajové straně rozpočtu byl objemově největší nárůst u výdajů na důchody, které se zvýšily o 97,1 miliardy korun na 685,2 miliardy korun. Nejdynamičtěji rostly neinvestiční transfery podnikatelům, které se meziročně zvýšily o 54,6 procenta na 137,8 miliardy korun. Ovlivnily to zejména příspěvky na kompenzaci vysokých cen energií. Investice vzrostly o 13,6 procenta na 211,4 miliardy korun. Výsledek hospodaření podle Stanjury ukazuje, že rozpočet na loňský rok byl realistický. "Přes všechny mimořádné výdaje jsme rekordně investovali. Úspory jsme hledali a našli v provozních výdajích, v běžných výdajích, naopak v kapitálových výdajích to byl rekordní výsledek," řekl. Opozice výsledek rozpočtu kritizovala. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ho označila za nejhorší nekrizový výsledek hospodaření v historii země. Schodek by přitom byl o dalších 54 miliard korun vyšší, kdyby byly správně započítány půjčka pro fond dopravní infrastruktury, 20 miliard korun pro mimořádnou valorizaci důchodů či dodatečných 16 miliard z mimořádné dividendy energetické skupiny ČEZ na úkor budoucího potenciálu firmy. (pokračování...)
Praha 4. ledna (ČTK) - Hospodaření státu loni skončilo se schodkem 288,5 miliardy korun. Dnes to oznámil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Státu se tak podařilo dodržet plánovaný rozpočtový deficit 295 miliard korun. Schodek byl nejnižší od pandemie covidu-19, ale zároveň čtvrtý nejhlubší v historii Česka. Státní dluh ke konci loňského roku vzrostl na 3,111 bilionu korun z 2,895 bilionu korun na konci roku 2022. Opoziční strany výsledky rozpočtu kritizovaly, podle nich byl výsledek hospodaření jeden z nejhorších v historii země. Naopak Národní rozpočtová rada (NRR) hodnotí výsledek rozpočtu kladně. Také podle ekonomických analytiků je dodržení plánovaného schodku dobrá zpráva, deficit ale považují za nepřijatelně vysoký. Celkové příjmy rozpočtu dosáhly 1,914 bilionu korun, meziročně se zvýšily o 17,8 procenta. Výdaje byly 2,203 bilionu korun, proti roku 2022 se zvýšily o 11 procent. Příjmové straně rozpočtu pomohly vyšší příjmy z Evropské unie, vyšší dividenda od energetické společnosti ČEZ, ale i výrazné zvýšení inkasa příjmových daní. Inkaso daně z příjmu právnických osob se zvýšilo o 33,1 procenta na 201,7 miliardy korun, inkaso daně z příjmu fyzických osob o 20,4 procenta na 148,8 miliardy korun. Nižší než plánované byly příjmy z mimořádných opatření zavedených kvůli vysokým cenám energií. Na dani z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax) stát vybral 39,1 miliardy korun, na odvodu z nadměrných příjmů při výrobě elektřiny 18,5 miliardy korun. Při sestavování rozpočtu ministerstvo očekávalo výnos těchto opatření 100 miliard korun. Na výdajové straně rozpočtu byl objemově největší nárůst u výdajů na důchody, které se zvýšily o 97,1 miliardy korun na 685,2 miliardy korun. Nejdynamičtěji rostly neinvestiční transfery podnikatelům, které se meziročně zvýšily o 54,6 procenta na 137,8 miliardy korun. Ovlivnily to zejména příspěvky na kompenzaci vysokých cen energií. Investice vzrostly o 13,6 procenta na 211,4 miliardy korun. Výsledek hospodaření podle Stanjury ukazuje, že rozpočet na loňský rok byl realistický. "Přes všechny mimořádné výdaje jsme rekordně investovali. Úspory jsme hledali a našli v provozních výdajích, v běžných výdajích, naopak v kapitálových výdajích to byl rekordní výsledek," řekl. Opozice výsledek rozpočtu kritizovala. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ho označila za nejhorší nekrizový výsledek hospodaření v historii země. Schodek by přitom byl o dalších 54 miliard korun vyšší, kdyby byly správně započítány půjčka pro fond dopravní infrastruktury, 20 miliard korun pro mimořádnou valorizaci důchodů či dodatečných 16 miliard z mimořádné dividendy energetické skupiny ČEZ na úkor budoucího potenciálu firmy. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Mluvčí ČNB Krmelová od 15. ledna povede jiný odbor centrální banky' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Média a reklama (med). ID zprávy: T2024010405279|508438. Vydána 04.01.2024 16:01:51. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Česká národní banka (ČNB)
Centrální banka České republiky. Orgán, který vykonává dohled nad finančním trhem v zemi. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu. Vydává bankovky a mince v měně České republiky, jíž je koruna česká.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Mluvčí ČNB Krmelová od 15. ledna povede jiný odbor centrální banky' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Média a reklama (med). ID zprávy: T2024010405279|508438. Vydána 04.01.2024 16:01:51. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Česká národní banka (ČNB)
Centrální banka České republiky. Orgán, který vykonává dohled nad finančním trhem v zemi. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu. Vydává bankovky a mince v měně České republiky, jíž je koruna česká.
