Rozpočet skončil v deficitu 288,5 mld. Kč, byl čtvrtý největší v historii ČR

Praha 4. ledna (ČTK) - Hospodaření státu loni skončilo se schodkem 288,5 miliardy korun. Dnes to oznámil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Státu se tak podařilo dodržet plánovaný rozpočtový deficit 295 miliard korun. Schodek byl nejnižší od pandemie covidu-19, ale zároveň čtvrtý nejhlubší v historii Česka. Státní dluh ke konci loňského roku vzrostl na 3,111 bilionu korun z 2,895 bilionu korun na konci roku 2022. Opoziční strany výsledky rozpočtu kritizovaly, podle nich byl výsledek hospodaření jeden z nejhorších v historii země. Naopak Národní rozpočtová rada (NRR) hodnotí výsledek rozpočtu kladně. Také podle ekonomických analytiků je dodržení plánovaného schodku dobrá zpráva, deficit ale považují za nepřijatelně vysoký. Celkové příjmy rozpočtu dosáhly 1,914 bilionu korun, meziročně se zvýšily o 17,8 procenta. Výdaje byly 2,203 bilionu korun, proti roku 2022 se zvýšily o 11 procent. Příjmové straně rozpočtu pomohly vyšší příjmy z Evropské unie, vyšší dividenda od energetické společnosti ČEZ, ale i výrazné zvýšení inkasa příjmových daní. Inkaso daně z příjmu právnických osob se zvýšilo o 33,1 procenta na 201,7 miliardy korun, inkaso daně z příjmu fyzických osob o 20,4 procenta na 148,8 miliardy korun. Nižší než plánované byly příjmy z mimořádných opatření zavedených kvůli vysokým cenám energií. Na dani z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax) stát vybral 39,1 miliardy korun, na odvodu z nadměrných příjmů při výrobě elektřiny 18,5 miliardy korun. Při sestavování rozpočtu ministerstvo očekávalo výnos těchto opatření 100 miliard korun. Na výdajové straně rozpočtu byl objemově největší nárůst u výdajů na důchody, které se zvýšily o 97,1 miliardy korun na 685,2 miliardy korun. Nejdynamičtěji rostly neinvestiční transfery podnikatelům, které se meziročně zvýšily o 54,6 procenta na 137,8 miliardy korun. Ovlivnily to zejména příspěvky na kompenzaci vysokých cen energií. Investice vzrostly o 13,6 procenta na 211,4 miliardy korun. Výsledek hospodaření podle Stanjury ukazuje, že rozpočet na loňský rok byl realistický. "Přes všechny mimořádné výdaje jsme rekordně investovali. Úspory jsme hledali a našli v provozních výdajích, v běžných výdajích, naopak v kapitálových výdajích to byl rekordní výsledek," řekl. Opozice výsledek rozpočtu kritizovala. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ho označila za nejhorší nekrizový výsledek hospodaření v historii země. Schodek by přitom byl o dalších 54 miliard korun vyšší, kdyby byly správně započítány půjčka pro fond dopravní infrastruktury, 20 miliard korun pro mimořádnou valorizaci důchodů či dodatečných 16 miliard z mimořádné dividendy energetické skupiny ČEZ na úkor budoucího potenciálu firmy. "Ukázalo se, že udržení plánovaného schodku zachránilo vypumpovaní obří dividendy ČEZ ve výši 54 miliard korun. Také se potvrdilo, že zvolená konstrukce mimořádné daně byla chybná, jak jsme upozorňovali. U bank se vybralo z plánovaných cca 30 miliard pouhých 700 milionů korun," sdělil ČTK místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD). Naopak NRR hodnotí výsledek hospodaření s přihlédnutím k rizikům a nejistotám loňského roku kladně. Klíčovým rokem pro ozdravení veřejných financí bude podle ní ale až rok 2024. Letos by podle NRR měla přijatá konsolidační opatření vést ke zlepšení salda sektoru vládních institucí ze 3,6 procenta na 2,2 procenta HDP. Podle analytiků je dobře, že stát dodržel plánovaný deficit, schodek ale zůstává příliš vysoký. "Pro rok 2024 byl schválen schodek státního rozpočtu ve výši 252 miliard korun a strukturální deficit se má v tomto roce ve srovnání s předchozím rokem snížit pouze o desetinu procenta HDP. Je tak zcela zřejmé, že další úsporné kroky budou muset následovat, protože aktuální kvantita a kvalita veřejných služeb je za současného nastavení neufinancovatelná," uvedl analytik Raiffeisenbank Martin Kron. Analytici si všímají i nižšího než plánovaného výběru mimořádných příjmových opatření. Vzhledem k poklesu cen energií a riziku, že energetické společnosti nebudou kvůli speciálním výdajům investovat do moderních technologií, které dlouhodobě mohou energetickou infrastrukturu posílit, nedává jejich setrvání podle mého názoru smysl," řekl o obou nástrojích analytik XTB Jiří Tyleček. Stanjura chce na přelomu března a dubna vést ve vládě debatu o budoucnosti windfall tax, neočekává, že by platila po roce 2025, kdy by se podle aktuálních zákonů měla vybírat naposledy. Analytik Purple Trading Petr Lajsek potom upozornil, že velké banky na windfall tax odvedly 0,7 miliardy korun, stát přitom původně očekával inkaso až v desítkách miliard. "Nezahrnutí roku 2022 do výběru windfall tax se tak může ukazovat jako chybné, banky totiž měly čas se na mimořádný výběr daní připravit a bylo vysoce pravděpodobné, že zahraniční matky budou chtít minimalizovat náklady na mimořádnou daň," uvedl. str rot - sdílejte článek