Analytici: Nobelisté ukázali význam institucí pro prosperitu

Praha 14. října (ČTK) - Laureáti letošní Nobelovy ceny za ekonomii svým výzkumem ukázali, jaký význam mají kvalitní instituce pro dlouhodobou prosperitu společnosti. Závěry jejich práce by pak mohly být i vzorem pro zlepšení fungování České republiky, shodují se analytici, které ČTK oslovila. Upozorňují také na to, že ocenění Darona Acemoglua, Simona Johnsona a Jamese Robinsona se už očekávalo řadu let. Ředitel Institutu liberálních studií Martin Pánek uvedl, že letošní Nobelova cena za ekonomii v sobě podobně jako ta loňská spojuje ekonomické poznatky se společenskovědními a historickými. Letošní laureáti se ale od předchozích liší tím, že je jejich výzkum přístupný laické veřejnosti. "Kniha Proč státy selhávají je celosvětový bestseller. Autoři v ní nastiňují základní problém: Proč je na tom město Nogales v Mexiku o tolik hůře než město Nogales v Arizoně, ačkoliv jsou hned vedle sebe a bydlí v nich kulturně stejné obyvatelstvo a dělí je pouze americko-mexická hranice. Odpovídají, že v USA jsou kvalitnější instituce - například stabilní demokratická vláda, rychlé a předvídatelné vymáhání smluv, trestání zločinců a podobně," řekl. Podle Marka Hudíka z Fakulty podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické letošní nobelisté ukazují, jak rozdílný přístup institucí mění vývoj společností. "Klíčové je jejich rozlišení mezi extraktivními a inkluzivními institucemi. Pro extraktivní instituce je charakteristická koncentrace moci v rukou úzké elity. Tyto instituce umožňují jedné skupině lidí přerozdělovat bohatství od ostatních ve svůj prospěch. Inkluzivní instituce naopak umožňují širokou účast společnosti na tvorbě a využívání bohatství a politických procesech. Pro tyto instituce je charakteristický určitý stupeň centralizace spojený s možností širokých vrstev podílet se na politickém a ekonomickém rozhodování," uvedl. Analytik Natlandu Petr Bartoň upozornil na to, že extraktivní instituce, jak je definují letošní nobelisté, dokážou krátkodobě mobilizovat růst, ale v dlouhodobém horizontu mají horší výsledky. "Klasický příklad mezi inkluzivními a extraktivními institucemi za jinak stejných počátečních podmínek bývají uváděny také Severní a Jižní Korea, Spolková republika Německo a Německá demokratická republika," řekl. "V české realitě tomu nejvíce odpovídá debata, jak nastartovat český hospodářský růst. NERV navrhuje cestu na reformu institucí na vyšší inkluzivnost, které zajistí dlouhodobou prosperitu. Politici se mezitím hádají o to, jak krátkodobě nastartovat růst do voleb, ale většinu jejich návrhů, tedy utratit na něco peníze, by Acemoglu označil za extraktivní," doplnil Bartoň. Analytik XTB Jiří Tyleček vidí možný přínos výzkumu nobelistů pro Česko. "Česká republika jako vyspělá ekonomika čelí výzvám, které mohou ovlivnit její budoucí prosperitu, například v otázkách kvality vládních institucí, korupce, efektivity státní správy nebo distribuce bohatství. Posílení nezávislosti soudnictví, transparentnosti vládních rozhodnutí nebo omezení vlivu oligarchů na politiku by mohlo přispět k dalšímu růstu a sociální stabilitě. Důležitá je i podpora investic do vzdělávání a technologií, protože kvalitní instituce jdou ruku v ruce s rozvojem lidského kapitálu," uvedl. "Myslím, že závěry letošní Nobelovy ceny by měly být citovány u pultíku Poslanecké sněmovny i Senátu. ČR potřebuje silné, efektivní, moderní a hlavně akceschopné instituce. Tam jednoduché zadání, dobře placení zaměstnanci a nový, jednoduchý IT. Instituce by se měly zbavit zbytečných úkolů a pašalíků," řekl analytik Capitalinked Radim Dohnal. str snm - sdílejte článek