NKÚ: Přínos peněz na zvýšení zaměstnanosti znevýhodněných nelze vyhodnotit
Praha 21. října (ČTK) - Ministerstvo práce a sociálních věcí vyplatilo v letech 2016 až 2022 celkem 1,2 miliardy korun na zvýšení zaměstnanosti znevýhodněných lidí. Šlo například o lidi s nízkou kvalifikací, se zdravotním postižením nebo dlouhodobě nezaměstnané. Ministerstvo ale nestanovilo, jaké změny tím chce dosáhnout. Nemůže tedy kontrolovat dlouhodobý přínos projektů, které podpořilo. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad k výsledkům kontroly peněz ze státního rozpočtu a EU určených na projekty podpory zaměstnanosti z operačního programu Zaměstnanost 2014–2020. Ministerstvo ale v reakci na zprávu NKÚ uvedlo, že se s jeho závěry z řady důvodů neztotožňuje. Projekty podle něj mají pro účastníky přínos.
Ministerstvo podle kontrolorů stanovilo pouze jediný kvantitativně vyjádřený dlouhodobější cíl, kterým bylo dosažení 75procentní obecné míry zaměstnanosti lidí ve věku 20 až 64 let. "Stanovená hodnota však byla překročena již v roce zahájení podpory – na konci roku 2016. V roce 2022 bylo podle Českého statistického úřadu zaměstnáno 81 procent osob v uvedeném věkovém rozmezí," uvádí NKÚ.
"Překročení stanoveného cíle 75procentní míry zaměstnanosti osob ve věku 24-60 let o šest procentních bodů vnímáme jako pozitivní výsledek," uvedlo ministerstvo práce. Argumentuje tím, že v evropských programech, které byly předmětem kontroly, využívá především takzvané společné indikátory stanovené příslušným nařízením. "Všechny tyto indikátory jsou koncipovány tak, aby měřily přínos intervencí v podpořených projektech. Proto měří zejména počet podpořených účastníků a sledují jejich situaci na trhu práce ještě šest měsíců po skončení zapojení v projektu," uvedlo MPSV.
Kontrolní úřad uvádí, že ministerstvo postavilo hodnocení úspěšnosti podpory hlavně na plnění počtu účastníků projektů a těch, kteří získali kvalifikaci. "Tyto parametry však nemají v řadě případů vliv na jejich uplatnění na trhu práce. Pouhé počty účastníků také neumožňují vyhodnotit skutečný přínos projektů," uvádí NKÚ. Popisuje, že příjemce dotace například organizoval rekvalifikační kurzy na místa řidičů, svářečů, obráběčů kovů nebo například pečovatelek. Kontrola ale ukázala, že 78 procent rekvalifikovaných uplatnění na trhu práce buď vůbec nenašlo, nebo našlo, ale mimo svoji rekvalifikaci, uvádí úřad.
"Skutečnost, že část účastníků je v rámci projektů zaměstnána pouze dočasně, či si pouze zvýší kvalifikaci, hodnotíme vzhledem k jejich znevýhodněním jako přínosnou a vedoucí ke zvýšení uplatnitelnosti na trhu práce," uvedlo ministerstvo. "Naprostá většina našich projektů dosahuje předem stanovených cílů v počtu podpořených, kvalifikovaných a zaměstnaných osob a mají tak zcela prokazatelný přínos pro jejich účastníky," uvedlo ministerstvo.
Kontrolní úřad dospěl k závěru, že ministerstvo vynakládalo peníze na projekty na zvýšení zaměstnanosti znevýhodněných skupin lidí se sníženou účelností a efektivností. "Projekty přispívají pouze ke krátkodobému zvýšení zaměstnanosti – zejména po dobu trvání projektu, resp. po dobu pobírání mzdového příspěvku na dotované pracovní místo. Dlouhodobější přínos ve smyslu zvýšení míry zaměstnanosti NKÚ nezjistil," stojí v tiskové zprávě.
Ministerstvo podle NKÚ také vydalo 9,1 milionu korun na nezpůsobilé výdaje. Podpořilo lidi, které nespadaly do stanovených cílových skupin. Ministerstvo ujistilo, že pokud jde o projekty s klienty, kteří nesplňovali podmínky cílové skupiny, nebo v nich byly porušeny další podmínky, bude se těmito podezřeními zabývat. Případně vyčíslí přiměřenou sankci a vyzve příjemce, aby peníze vrátil.
nlm hj - sdílejte článek
Následuje: CNN: Lidé prožívají pálivost jídel podle svých očekávání, roli mohou mít i geny
Washington 21. října (ČTK/CNN) - Moje rodina mi ráda říká "baby spice". Ne, mé dospělé děti mě nesrovnávají s žádnou zpěvačkou ze skupiny Spice Girls, která v 90. letech uchvátila fanoušky. Tu přezdívku jsem si vysloužila proto, že jsem strašný zbabělec co se pálivého jídla týče, napsala Sandee LaMotteová v článku na webu televize CNN. "Víte jistě, že ta omáčka nepálí?" ptám se hned potom, co si v restauraci objednám jídlo. "Ale vůbec ne," odpoví mi vždycky číšník. Když mi jídlo přinese, všichni u stolu kulí oči, když lapám po dechu, dusím se a sahám po vodě, která mi vůbec nepomáhá. "Na, vezmi si kousek chleba," řekne rezignovaně jedno z mých dětí. "A jo, jídlo si vyměníme." Jsem si jistá, že v tom nejsem sama. Přesto mnoho lidí miluje ostrá, hodně kořeněná jídla - a čím pálivější, tím lepší. Někteří dokonce vyhledávají extra pikantní jídlo a jsou nadšení, když mohou potrápit svůj žaludek těmi nejpalčivějšími papričkami na světě. "Nikdy jsem neměl koření, které bych nezvládl. Přines to," říkával můj manžel. Vždy si sednul a jedl ono jídlo s takovým potěšením, až se mu na čele objevily kapičky potu. Jak je možné, že jsou v tomto lidé tak odlišní? Podle nové studie mohou za těmito reakcemi stát očekávání našich smyslových zážitků. Jinými slovy mi může kořeněné jídlo vadit jednoduše proto, že to tak očekávám. "Očekávání mají velkou sílu," říká doktorka Susan Albersová, klinická psycholožka z Cleveland Clinic v americkém státě Ohio, která se studie neúčastnila. "Dokážou přeměnit pocit pálení na příjemný nebo nepříjemný zážitek podle toho, jakou chuť očekáváme," uvádí. Ve studii v časopise PLOS Biology zveřejněné v úterý skenovali čínští vědci mozky 24 lidí, kteří měli rádi kořeněná jídla, a 22 mozků těch, kteří neměli. Každá osoba dostala během screeningu 30 střiků jemně a hodně pálivé omáčky, po které se napili vody, během čehož se zobrazily dvě modré papričky. Podle paprik nemohli účastníci poznat, jak je omáčka pálivá. Pak se test opakoval se stejně pálivými omáčkami. Tentokrát se ale účastníkům ukázaly dvě červené papričky, když jim byla do úst vstříknuta hodně pálivá omáčka, jedna červená a jedná modrá paprička, když dostali jemně pálivou omáčku, a dvě modré papričky, když jim vědci dali vodu. U lidí, kteří uvedli, že milují pálivá a kořeněná jídla, se rozsvítily části mozku spojené s potěšením - v mnoha případech platilo, že čím pálivější koření, tím větší potěšení. Naopak u lidí, kteří pálivé neměli rádi, se při podávání hodně pálivé omáčky při obou pokusech rozsvítila centra bolesti. Prožívání bolesti se však dramaticky zvýšilo při druhém pokusu, kdy účastník věděl, že dostane pálivější omáčku. "Překvapilo mě, jak moc negativní očekávání zesílilo reakci mozku na bolest, přestože byl podnět stejný," uvedla vedoucí výzkumu I Luo z fakulty psychologie a kognitivních věd na šanghajské East China Normal University. (pokračování...)
Washington 21. října (ČTK/CNN) - Moje rodina mi ráda říká "baby spice". Ne, mé dospělé děti mě nesrovnávají s žádnou zpěvačkou ze skupiny Spice Girls, která v 90. letech uchvátila fanoušky. Tu přezdívku jsem si vysloužila proto, že jsem strašný zbabělec co se pálivého jídla týče, napsala Sandee LaMotteová v článku na webu televize CNN. "Víte jistě, že ta omáčka nepálí?" ptám se hned potom, co si v restauraci objednám jídlo. "Ale vůbec ne," odpoví mi vždycky číšník. Když mi jídlo přinese, všichni u stolu kulí oči, když lapám po dechu, dusím se a sahám po vodě, která mi vůbec nepomáhá. "Na, vezmi si kousek chleba," řekne rezignovaně jedno z mých dětí. "A jo, jídlo si vyměníme." Jsem si jistá, že v tom nejsem sama. Přesto mnoho lidí miluje ostrá, hodně kořeněná jídla - a čím pálivější, tím lepší. Někteří dokonce vyhledávají extra pikantní jídlo a jsou nadšení, když mohou potrápit svůj žaludek těmi nejpalčivějšími papričkami na světě. "Nikdy jsem neměl koření, které bych nezvládl. Přines to," říkával můj manžel. Vždy si sednul a jedl ono jídlo s takovým potěšením, až se mu na čele objevily kapičky potu. Jak je možné, že jsou v tomto lidé tak odlišní? Podle nové studie mohou za těmito reakcemi stát očekávání našich smyslových zážitků. Jinými slovy mi může kořeněné jídlo vadit jednoduše proto, že to tak očekávám. "Očekávání mají velkou sílu," říká doktorka Susan Albersová, klinická psycholožka z Cleveland Clinic v americkém státě Ohio, která se studie neúčastnila. "Dokážou přeměnit pocit pálení na příjemný nebo nepříjemný zážitek podle toho, jakou chuť očekáváme," uvádí. Ve studii v časopise PLOS Biology zveřejněné v úterý skenovali čínští vědci mozky 24 lidí, kteří měli rádi kořeněná jídla, a 22 mozků těch, kteří neměli. Každá osoba dostala během screeningu 30 střiků jemně a hodně pálivé omáčky, po které se napili vody, během čehož se zobrazily dvě modré papričky. Podle paprik nemohli účastníci poznat, jak je omáčka pálivá. Pak se test opakoval se stejně pálivými omáčkami. Tentokrát se ale účastníkům ukázaly dvě červené papričky, když jim byla do úst vstříknuta hodně pálivá omáčka, jedna červená a jedná modrá paprička, když dostali jemně pálivou omáčku, a dvě modré papričky, když jim vědci dali vodu. U lidí, kteří uvedli, že milují pálivá a kořeněná jídla, se rozsvítily části mozku spojené s potěšením - v mnoha případech platilo, že čím pálivější koření, tím větší potěšení. Naopak u lidí, kteří pálivé neměli rádi, se při podávání hodně pálivé omáčky při obou pokusech rozsvítila centra bolesti. Prožívání bolesti se však dramaticky zvýšilo při druhém pokusu, kdy účastník věděl, že dostane pálivější omáčku. "Překvapilo mě, jak moc negativní očekávání zesílilo reakci mozku na bolest, přestože byl podnět stejný," uvedla vedoucí výzkumu I Luo z fakulty psychologie a kognitivních věd na šanghajské East China Normal University. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'NKÚ: Přínos peněz na zvýšení zaměstnanosti znevýhodněných nelze vyhodnotit' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Práce a odbory (odb). ID zprávy: T2024101804309|511906. Vydána 21.10.2024 7:20:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'NKÚ: Přínos peněz na zvýšení zaměstnanosti znevýhodněných nelze vyhodnotit' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Práce a odbory (odb). ID zprávy: T2024101804309|511906. Vydána 21.10.2024 7:20:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
