Heslo NM

NKÚ

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "NKÚ". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo NKÚ je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

NKÚ: Zavedení evropských směrnic nemělo významný vliv na výběr daně od firem

Praha 11. listopadu (ČTK) - Dopady zavedení dvou evropských směrnic proti daňovým únikům na dani z příjmů právnických osob do českého právního řádu není možné vyčíslit, protože neexistují vhodná zdrojová data. Podle zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) nemělo ale zavedení směrnic ATAD a DAC6 významný vliv na správu daně z příjmů firem. Stálo přitom do konce roku 2022 celkem 36,7 milionu korun. Úřad to dnes uvedl v tiskové zprávě. Reakci ministerstva financí ČTK zjišťuje. Směrnice se do zákona dostaly v letech 2019 a 2020. Kontrolní úřad prověřoval, zda po jejich zavedení klesly daňové úniky a zlepšil se výběr uvedené daně. "Kontrola ukázala, že preventivní nebo odrazující dopad zavedených opatření na daňové příjmy nelze kvantifikovat a výši dopadu nových opatření směrnice ATAD ve vztahu k daňovým únikům není možné vyčíslit kvůli nedostatku podkladů – chybí vhodná zdrojová data. Podle zjištění NKÚ nemělo zavedení směrnic významný vliv na efektivnost správy uvedené daně," stojí v tiskové zprávě. Na dani z příjmů právnických osob vybral stát v letech 2018 až 2022 celkem 953,4 miliardy korun. Tato daň je čtvrtým nejvýznamnějším příjmem státního rozpočtu. "Kontroloři zjistili, že vzhledem k neexistenci datových zdrojů nemělo ministerstvo financí informace o účelnosti a efektivnosti pravidel zavedených směrnicí ATAD a nevědělo, zda její dopady odpovídají předpokladům," uvedl úřad. Účelem směrnice ATAD bylo zamezit daňovým únikům. Směrnice DAC6 zavedla kromě jiného povinnost oznamovat přeshraniční uspořádání, která mají za následek mimo jiné získání daňové výhody, jako je třeba přemístění základu daní do jiných zemí s cílem zajistit, aby některé položky příjmu nebyly zdaněny nikde. NKÚ uvádí, že směrnice DAC6 posílila mezinárodní výměnu informací, ale využitelnost těchto informací byla v ČR minimální. nlm ptd

NKÚ: Přínos peněz na zvýšení zaměstnanosti znevýhodněných nelze vyhodnotit

Praha 21. října (ČTK) - Ministerstvo práce a sociálních věcí vyplatilo v letech 2016 až 2022 celkem 1,2 miliardy korun na zvýšení zaměstnanosti znevýhodněných lidí. Šlo například o lidi s nízkou kvalifikací, se zdravotním postižením nebo dlouhodobě nezaměstnané. Ministerstvo ale nestanovilo, jaké změny tím chce dosáhnout. Nemůže tedy kontrolovat dlouhodobý přínos projektů, které podpořilo. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad k výsledkům kontroly peněz ze státního rozpočtu a EU určených na projekty podpory zaměstnanosti z operačního programu Zaměstnanost 2014–2020. Ministerstvo ale v reakci na zprávu NKÚ uvedlo, že se s jeho závěry z řady důvodů neztotožňuje. Projekty podle něj mají pro účastníky přínos. Ministerstvo podle kontrolorů stanovilo pouze jediný kvantitativně vyjádřený dlouhodobější cíl, kterým bylo dosažení 75procentní obecné míry zaměstnanosti lidí ve věku 20 až 64 let. "Stanovená hodnota však byla překročena již v roce zahájení podpory – na konci roku 2016. V roce 2022 bylo podle Českého statistického úřadu zaměstnáno 81 procent osob v uvedeném věkovém rozmezí," uvádí NKÚ. "Překročení stanoveného cíle 75procentní míry zaměstnanosti osob ve věku 24-60 let o šest procentních bodů vnímáme jako pozitivní výsledek," uvedlo ministerstvo práce. Argumentuje tím, že v evropských programech, které byly předmětem kontroly, využívá především takzvané společné indikátory stanovené příslušným nařízením. "Všechny tyto indikátory jsou koncipovány tak, aby měřily přínos intervencí v podpořených projektech. Proto měří zejména počet podpořených účastníků a sledují jejich situaci na trhu práce ještě šest měsíců po skončení zapojení v projektu," uvedlo MPSV. Kontrolní úřad uvádí, že ministerstvo postavilo hodnocení úspěšnosti podpory hlavně na plnění počtu účastníků projektů a těch, kteří získali kvalifikaci. "Tyto parametry však nemají v řadě případů vliv na jejich uplatnění na trhu práce. Pouhé počty účastníků také neumožňují vyhodnotit skutečný přínos projektů," uvádí NKÚ. Popisuje, že příjemce dotace například organizoval rekvalifikační kurzy na místa řidičů, svářečů, obráběčů kovů nebo například pečovatelek. Kontrola ale ukázala, že 78 procent rekvalifikovaných uplatnění na trhu práce buď vůbec nenašlo, nebo našlo, ale mimo svoji rekvalifikaci, uvádí úřad. "Skutečnost, že část účastníků je v rámci projektů zaměstnána pouze dočasně, či si pouze zvýší kvalifikaci, hodnotíme vzhledem k jejich znevýhodněním jako přínosnou a vedoucí ke zvýšení uplatnitelnosti na trhu práce," uvedlo ministerstvo. "Naprostá většina našich projektů dosahuje předem stanovených cílů v počtu podpořených, kvalifikovaných a zaměstnaných osob a mají tak zcela prokazatelný přínos pro jejich účastníky," uvedlo ministerstvo. Kontrolní úřad dospěl k závěru, že ministerstvo vynakládalo peníze na projekty na zvýšení zaměstnanosti znevýhodněných skupin lidí se sníženou účelností a efektivností. "Projekty přispívají pouze ke krátkodobému zvýšení zaměstnanosti – zejména po dobu trvání projektu, resp. po dobu pobírání mzdového příspěvku na dotované pracovní místo. Dlouhodobější přínos ve smyslu zvýšení míry zaměstnanosti NKÚ nezjistil," stojí v tiskové zprávě. Ministerstvo podle NKÚ také vydalo 9,1 milionu korun na nezpůsobilé výdaje. Podpořilo lidi, které nespadaly do stanovených cílových skupin. Ministerstvo ujistilo, že pokud jde o projekty s klienty, kteří nesplňovali podmínky cílové skupiny, nebo v nich byly porušeny další podmínky, bude se těmito podezřeními zabývat. Případně vyčíslí přiměřenou sankci a vyzve příjemce, aby peníze vrátil. nlm hj

SLOVNÍK NAJÍT