Maďarská centrální banka zvýšila základní úrok na sedmileté maximum 2,4 procenta
Budapešť 14. prosince 2021 (ČTK) - Maďarská centrální banka dnes v souladu s očekáváním zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,3 procentního bodu na 2,4 procenta, tedy na nejvyšší úroveň od května 2014. Pokračuje tak ve zpřísňování své měnové politiky v reakci na rostoucí inflaci. Banka také s okamžitou platností ukončila programy nákupu dluhopisů a ohlásila další zvyšování sazeb v příštím roce.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Maďarsku v listopadu zrychlil na 7,4 procenta z říjnových 6,5 procenta. Inflace se tak dostala na nejvyšší úroveň za 14 let.
Maďarská centrální banka uvedla že bude pozorně sledovat vývoj likvidity a bude připravena zasáhnout na trhu "příležitostnými a cílenými nákupy státních cenných papírů, pokud to bude nutné". "Příležitostné nákupy státních cenných papírů nebudou znamenat změnu nastavení měnové politiky," rozvedla.
"Rada nadále považuje za nezbytné pokračovat v cyklu měsíčního zpřísňování základní úrokové sazby," dodala.
Maďarská centrální banka se v červnu stala první centrální bankou v Evropské unii, která začala od vypuknutí pandemie nemoci covid-19 zvyšovat náklady na úvěry. Od té doby úroky zvyšuje každý měsíc.
Také Česká národní banka (ČNB) již letos svou základní úrokovou sazbu v reakci na vzestup inflace několikrát zvýšila. Minulý měsíc základní sazba stoupla o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta. Jde o nejvýraznější zvýšení od roku 1997, které svým rozsahem překvapilo většinu analytiků. Člen bankovní rady Tomáš Holub o víkendu uvedl, že příští rok na jaře by se sazba mohla dostat na čtyři procenta.
lsk pmh jd - sdílejte článek
Následuje: Summit EU probere vysoké ceny energií či ruskou hrozbu Ukrajině
Brusel 14. prosince (zpravodaj ČTK) - Další společný postup proti vysokým cenám energií a snaha odradit Rusko od vpádu na Ukrajinu budou zásadními tématy čtvrtečního jednání prezidentů a premiérů zemí Evropské unie. Bavit se budou také o tom, jak urychlit tempo očkování proti covidu-19 v Evropě i dalších částech světa. Den před summitem se šéfové unijních států setkají s lídry postsovětských zemí Východního partnerství, s nimiž si chtějí potvrdit další spolupráci. Patrně nejočekávanějším tématem vrcholné schůzky bude debata o tom, jak se v příštím roce vypořádat s vysokými cenami energií, které přiměly většinu zemí sáhnout k okamžitým krokům v podobě daňových úlev či finanční podpory ohrožených domácností a firem. Státy jsou však rozdělené v pohledu na to, jak předejít drahým energiím v dlouhodobějším horizontu. Francie či Španělsko opakují požadavky na zavedení společných nákupů plynu či na reformu trhu s energiemi. Polsko nebo Česko zase mluví o omezení cen emisních povolenek. Početná skupina států zastoupená Německem či Nizozemskem ovšem v zájmu hladkého fungování trhu vytrvale odmítá měnit jeho pravidla či zastropovat ceny. Český premiér v demisi Andrej Babiš, pro kterého to bude poslední Evropská rada před pátečním předáním moci nástupci Petru Fialovi, chce prezentovat návrh vyzývající Evropskou komisi, aby vrátila do oběhu téměř půl miliardy povolenek stažených do rezervy. To by mohlo snížit cenu, kterou firmy platí za vypouštění CO2 do vzduchu. Právě Babiš si na minulém říjnovém summitu vymohl prověrku fungování emisního trhu, jehož kontrola však nezjistila zásadní nedostatky či cenové manipulace. Lídři budou diskutovat o návrzích, které komise představí ve středu. Má mezi nimi být dobrovolná možnost společně nakupovat plyn do strategických rezerv, jiné výraznější změny však Brusel kvůli nejednotnosti členských států neplánuje. (pokračování...)
Brusel 14. prosince (zpravodaj ČTK) - Další společný postup proti vysokým cenám energií a snaha odradit Rusko od vpádu na Ukrajinu budou zásadními tématy čtvrtečního jednání prezidentů a premiérů zemí Evropské unie. Bavit se budou také o tom, jak urychlit tempo očkování proti covidu-19 v Evropě i dalších částech světa. Den před summitem se šéfové unijních států setkají s lídry postsovětských zemí Východního partnerství, s nimiž si chtějí potvrdit další spolupráci. Patrně nejočekávanějším tématem vrcholné schůzky bude debata o tom, jak se v příštím roce vypořádat s vysokými cenami energií, které přiměly většinu zemí sáhnout k okamžitým krokům v podobě daňových úlev či finanční podpory ohrožených domácností a firem. Státy jsou však rozdělené v pohledu na to, jak předejít drahým energiím v dlouhodobějším horizontu. Francie či Španělsko opakují požadavky na zavedení společných nákupů plynu či na reformu trhu s energiemi. Polsko nebo Česko zase mluví o omezení cen emisních povolenek. Početná skupina států zastoupená Německem či Nizozemskem ovšem v zájmu hladkého fungování trhu vytrvale odmítá měnit jeho pravidla či zastropovat ceny. Český premiér v demisi Andrej Babiš, pro kterého to bude poslední Evropská rada před pátečním předáním moci nástupci Petru Fialovi, chce prezentovat návrh vyzývající Evropskou komisi, aby vrátila do oběhu téměř půl miliardy povolenek stažených do rezervy. To by mohlo snížit cenu, kterou firmy platí za vypouštění CO2 do vzduchu. Právě Babiš si na minulém říjnovém summitu vymohl prověrku fungování emisního trhu, jehož kontrola však nezjistila zásadní nedostatky či cenové manipulace. Lídři budou diskutovat o návrzích, které komise představí ve středu. Má mezi nimi být dobrovolná možnost společně nakupovat plyn do strategických rezerv, jiné výraznější změny však Brusel kvůli nejednotnosti členských států neplánuje. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Maďarská centrální banka zvýšila základní úrok na sedmileté maximum 2,4 procenta' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Finance (fin). ID zprávy: T2021121406551|501801. Vydána 14.12.2021 18:52:16. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Česká národní banka (ČNB)
Centrální banka České republiky. Orgán, který vykonává dohled nad finančním trhem v zemi. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu. Vydává bankovky a mince v měně České republiky, jíž je koruna česká.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Maďarská centrální banka zvýšila základní úrok na sedmileté maximum 2,4 procenta' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Finance (fin). ID zprávy: T2021121406551|501801. Vydána 14.12.2021 18:52:16. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Česká národní banka (ČNB)
Centrální banka České republiky. Orgán, který vykonává dohled nad finančním trhem v zemi. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu. Vydává bankovky a mince v měně České republiky, jíž je koruna česká.
