Summit EU probere vysoké ceny energií či ruskou hrozbu Ukrajině

Brusel 14. prosince (zpravodaj ČTK) - Další společný postup proti vysokým cenám energií a snaha odradit Rusko od vpádu na Ukrajinu budou zásadními tématy čtvrtečního jednání prezidentů a premiérů zemí Evropské unie. Bavit se budou také o tom, jak urychlit tempo očkování proti covidu-19 v Evropě i dalších částech světa. Den před summitem se šéfové unijních států setkají s lídry postsovětských zemí Východního partnerství, s nimiž si chtějí potvrdit další spolupráci. Patrně nejočekávanějším tématem vrcholné schůzky bude debata o tom, jak se v příštím roce vypořádat s vysokými cenami energií, které přiměly většinu zemí sáhnout k okamžitým krokům v podobě daňových úlev či finanční podpory ohrožených domácností a firem. Státy jsou však rozdělené v pohledu na to, jak předejít drahým energiím v dlouhodobějším horizontu. Francie či Španělsko opakují požadavky na zavedení společných nákupů plynu či na reformu trhu s energiemi. Polsko nebo Česko zase mluví o omezení cen emisních povolenek. Početná skupina států zastoupená Německem či Nizozemskem ovšem v zájmu hladkého fungování trhu vytrvale odmítá měnit jeho pravidla či zastropovat ceny. Český premiér v demisi Andrej Babiš, pro kterého to bude poslední Evropská rada před pátečním předáním moci nástupci Petru Fialovi, chce prezentovat návrh vyzývající Evropskou komisi, aby vrátila do oběhu téměř půl miliardy povolenek stažených do rezervy. To by mohlo snížit cenu, kterou firmy platí za vypouštění CO2 do vzduchu. Právě Babiš si na minulém říjnovém summitu vymohl prověrku fungování emisního trhu, jehož kontrola však nezjistila zásadní nedostatky či cenové manipulace. Lídři budou diskutovat o návrzích, které komise představí ve středu. Má mezi nimi být dobrovolná možnost společně nakupovat plyn do strategických rezerv, jiné výraznější změny však Brusel kvůli nejednotnosti členských států neplánuje. Prezidenti a premiéři budou mluvit rovněž o řadě zahraničněpolitických témat, z nichž je nejaktuálnější napjatá situace u ruských hranic s Ukrajinou. "Jakákoli další vojenská agrese proti Ukrajině bude mít v reakci těžké důsledky a přijde velmi draho," napsal dnes předseda Evropské rady Charles Michel v tradiční pozvánce na summit. Na jednotném plánu přijmout sankce se v pondělí shodli unijní ministři zahraničí, političtí vůdci se budou bavit o tom, jaké postihy by mohly fungovat jako odstrašení. Na to zatím státy i vzhledem k rozdílným ekonomickým zájmům jednotný pohled nemají. Summit se bude věnovat i nemoci covid-19, jejíž šíření v řadě zemí v posledních týdnech opět nabralo na tempu. Politici by měli ve společném prohlášení vyzvat k urychlení dalšího postupu očkování i co nejpodrobnějšímu odhalování nové varianty omikron. Chtějí také přislíbit další vakcíny pro chudší země s důrazem na Afriku. Cílem má být podle diplomatů poskytnout africkým státům co nejvíce vakcín před summitem EU-Afrika plánovaným na únor. Šéfové států pohovoří i o migraci či o prioritách budoucí obranné spolupráce evropského bloku. Politici z některých zvláště západoevropských států budou patrně mluvit o větší obranné autonomii EU včetně vzniku vlastních sil rychlého nasazení, zatímco zejména země východního křídla unie chtějí zdůraznit spolupráci s NATO. Lídři se do Bruselu sjedou již ve středu, kdy je po čtyřech letech čeká summit s vůdci Ukrajiny, Moldavska, Gruzie, Arménie a Ázerbájdžánu. Bělorusko jako šestá země Východního partnerství svou účast v projektu kvůli současnému napětí ve vzájemných vztazích přerušilo. Summit by měl potvrdit další spolupráci a nové investice. Žádné záruky budoucího členství v EU, o něž zejména první tři zmíněné země usilují, však nepřinese. kpc jd - sdílejte článek