Ruská centrální banka více než zdvojnásobila základní úrok na 20 procent

Moskva 28. února 2022 (ČTK) - Ruská centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu z 9,5 na 20 procent. Reaguje tak na propad kurzu rublu a na hrozbu výrazně vyšší inflace. Banka to oznámila v dnešním sdělení. Základní úrok je tak nyní v Rusku nejvyšší v tomto století. Ruský prezident Vladimir Putin následně podle agentury AFP schválil opatření na podporu rublu, která mimo jiné zakazují obyvatelům Ruska převádět devizy do zahraničí a požadují, aby ruské podniky směnily na rubly 80 procent svých devizových příjmů. "Vnější podmínky pro ruskou ekonomiku se drasticky změnily," uvedla centrální banka. "Zvýšení základní sazby zajistí zvýšení depozitních sazeb na úroveň potřebnou ke kompenzaci zvýšených devalvačních a inflačních rizik. To je nutné k podpoře finanční a cenové stability a k ochraně úspor občanů před znehodnocením," dodala. Guvernérka centrální banky Elvira Nabiullinová na tiskové konferenci uvedla, že centrální banka základní úrok zvýšila, protože nové sankce vyvolaly výrazné výkyvy kurzu rublu a omezily možnosti centrální banky využít její zlaté a devizové rezervy. "Museli jsme zvýšit sazby, které by občanům kompenzovaly zvýšená inflační rizika," prohlásila. Nabiullinová také slíbila, že měnová politika banky se zaměří na udržení finanční a cenové stability. Další měnová rozhodnutí bude banka přijímat na základě aktuálních změn situace a hodnocení rizik. Ujistila také, že všechny banky plní a budou plnit své závazky vůči klientům, všechny prostředky klientů jsou zachovány a že všechny operace jsou klientům k dispozici. Ohledně omezení přístupu do globálního platebního systému SWIFT guvernérka poznamenala, že Rusko má vlastní systém, který může na domácím trhu systém SWIFT nahradit. Zahraniční účastníci se k němu mohou připojit. Centrální banka oznámila už v neděli řadu opatření na podporu domácích trhů s cílem zvládnout šířící se dopady tvrdých západních sankcí. Ty jsou odvetou za invazi ruských vojsk na Ukrajinu. Zvýšila také škálu cenných papírů, které lze použít jako zástavu za půjčky, a nařídila účastníkům trhu, aby odmítli nabídky zahraničních klientů na prodej ruských cenných papírů, uvedla agentura Reuters. To by mohlo zkomplikovat plány státních investičních fondů z Austrálie a Norska, které se chtějí zbavit akcií ruských firem obchodovaných v Moskvě. Západní spojenci v sobotu sankce vůči Rusku zpřísnili a mimo jiné přijali opatření k vyřazení velkých ruských bank ze systému SWIFT. Další opatření míří přímo proti centrální bance. Spojenci se snaží omezit její možnost disponovat obrovskými devizovými a zlatými rezervami, které v současnosti činí zhruba 640 miliard USD (14,3 bilionu Kč) a patří k největším na světě. Zatím ale není jasné, jak velkou část rezerv sankce zasáhnou. Británie dnes zakázala jakékoliv transakce s ruskou centrální bankou, ministerstvem financí a státním investičním fondem. Uvedla také, že zabrání ruským společnostem vydávat v Británii převoditelné cenné papíry a nástroje peněžního trhu. Americká vláda dnes uvedla do praxe avizované sankce proti ruské centrální bance. S okamžitou platností zakazuje Američanům veškeré transakce jak s ruskou centrální bankou, tak s ruským ministerstvem financí a s ruským státním investičním fondem. Kromě toho uvalilo sankce na Ruský fond přímých investic (RDIF). Ruský rubl v reakci na nové sankce klesl k americkému dolaru téměř o 30 procent na nové minimum. Na začátku obchodování se propadl až na 119 rublů za dolar. V pátek kurz obchodování oficiálně končil na hodnotě kolem 83 rublů za dolar. pmh irl jrm - sdílejte článek