Peněžní ústavy do Garančního systému odvedly meziročně o 716 milionů korun více
Praha 22. srpna 2022 (ČTK) - Banky, družstevní záložny, stavební spořitelny a vybraní obchodníci s cennými papíry odvedli letos na pravidelných příspěvcích do Garančního systému finančního trhu 6,332 miliardy korun, o 716 milionů více než před rokem. Garanční systém o tom dnes informoval ČTK v tiskové zprávě.
Důvodem je podle něj zejména nárůst objemu vkladů, z něhož se vypočítává výše příspěvků a který se doposud pozvolna zvyšoval. Dalším parametrem ovlivňujícím příspěvky jednotlivých institucí je jejich rizikovost.
Garanční systém po odvodech finančních institucí aktuálně spravuje téměř 41 miliard korun. Proti loňskému roku je to o zhruba 17 miliard korun méně, což je zapříčiněno výplatou náhrad vkladů klientům zkrachovalé Sberbank CZ. Garanční systém očekává plné uspokojení svých pohledávek v insolvenčním řízení se Sberbank, v rámci kterého je největším věřitelem.
Přímo ve Fondu pojištění vkladů je v současnosti k dispozici 14,3 miliardy korun, které zajišťují základní připravenost Garančního systému na zahájení výplaty náhrad vkladů klientům pro případ, že by se některá finanční instituce dostala do finančních problémů. Nejde nicméně o jediné peníze, ke kterým by měl Garanční systém přístup. Dodatečné zdroje financování, které zahrnují případné vypsání mimořádných příspěvků, příjmy z prodeje dluhopisů, poskytnutých úvěrů či půjček od zahraničních fondů nebo ze státního rozpočtu, mohou v rychlém čase jeho finanční zdroje rozšířit.
Aktuálně se vyplácí náhrady klientům zkrachovalého Československého úvěrního družstva - výplata započala 11. srpna 2021 a výplata náhrad klientů Sberbank CZ. Ta byla zahájena 9. března 2022.
Ve Fondu pro řešení krize má Garanční systém k dispozici 26,7 miliardy korun. Tento fond neslouží k přímým výplatám náhrad vkladů. Peníze v něm nashromážděné mohou být použity v případě ohrožení stability některé z finančních institucí při splnění dalších zákonných podmínek. Příspěvky do Fondu pro řešení krize stanovuje Česká národní banka (ČNB) po projednání s Garančním systémem. ČNB je přitom povinna zohlednit, že cílová částka ve Fondu pro řešení krize má do 31. prosince 2024 dosahovat jedno procento z celkového objemu krytých vkladů, tj. částku přibližně 37 miliard Kč.
Garanční systém finančního trhu je zákonem zřízená instituce pro zajištění, správu a použití peněz určených pro zabezpečení a udržení stability finančního trhu v Česku. Prvním pilířem Garančního systému finančního trhu je Fond pojištění vkladů, druhým pilířem je Fond pro řešení krize.
fd rdo - sdílejte článek
Následuje: Muzea dnes mají podle odborníků hlavně zachovávat kolektivní paměť
Praha 22. srpna (ČTK) - Muzeum ve 21. století by nemělo být chrámem, prezentací velkých kultur a lákadlem pro turisty, ale místem pro zachování kolektivní paměti. Mělo by se otevírat místním lokalitám a lidem, kteří v nich žijí. Muzea mají být místem neformálního učení, dobrovolné účasti lidí, uspokojování zvědavosti a prostorem pro debatu. Shodují se na tom účastníci generální konference Mezinárodní rady muzeí ICOM, kteří debatují v Praze. Hlavní program konference dnes začal přednáškami a panelovými diskusemi v Kongresovém centru na téma Muzea a občanská společnost. Je to jeden ze čtyř hlavních programových okruhů konference. Uvedla ho Margarita Reyes Suárezová, kolumbijská antropoložka a muzeoložka, která se specializuje na práci s komunitami, tradice, jejich obnovu a udržování. Kritizovala třeba muzejní instituce v latinskoamerických zemích, jejichž hlavním cílem je podle ní ziskovost a jsou zaměřeny na obrovské množství turistů. "Potírá to význam lokalit, v nichž se tato muzea nacházejí, a je otázka, kam až mohou investoři zajít v masovém pojetí našich regionů," řekla. Muzeologie a zpracování paměti národů se podle ní musí propojit s životem venkovských lidí, s životem bývalých afrických kolonií, uvedla. Spojení muzeí s místními komunitami má podle ní má důležitý význam i pro prosté přežití lidí, kteří často ztratili veškeré své zázemí, museli opustit své domovy a vyprávění jejich příběhů je tak pro ně jistou terapií. Suárezová pro to používá termín každodenní muzeum. Jako příklad uvedla Národní muzeum Kolumbie, které připravilo projekt pro uprchlíky z venkova, kteří museli odejít před násilím a často třeba i žebrají kvůli obživě. (pokračování...)
Praha 22. srpna (ČTK) - Muzeum ve 21. století by nemělo být chrámem, prezentací velkých kultur a lákadlem pro turisty, ale místem pro zachování kolektivní paměti. Mělo by se otevírat místním lokalitám a lidem, kteří v nich žijí. Muzea mají být místem neformálního učení, dobrovolné účasti lidí, uspokojování zvědavosti a prostorem pro debatu. Shodují se na tom účastníci generální konference Mezinárodní rady muzeí ICOM, kteří debatují v Praze. Hlavní program konference dnes začal přednáškami a panelovými diskusemi v Kongresovém centru na téma Muzea a občanská společnost. Je to jeden ze čtyř hlavních programových okruhů konference. Uvedla ho Margarita Reyes Suárezová, kolumbijská antropoložka a muzeoložka, která se specializuje na práci s komunitami, tradice, jejich obnovu a udržování. Kritizovala třeba muzejní instituce v latinskoamerických zemích, jejichž hlavním cílem je podle ní ziskovost a jsou zaměřeny na obrovské množství turistů. "Potírá to význam lokalit, v nichž se tato muzea nacházejí, a je otázka, kam až mohou investoři zajít v masovém pojetí našich regionů," řekla. Muzeologie a zpracování paměti národů se podle ní musí propojit s životem venkovských lidí, s životem bývalých afrických kolonií, uvedla. Spojení muzeí s místními komunitami má podle ní má důležitý význam i pro prosté přežití lidí, kteří často ztratili veškeré své zázemí, museli opustit své domovy a vyprávění jejich příběhů je tak pro ně jistou terapií. Suárezová pro to používá termín každodenní muzeum. Jako příklad uvedla Národní muzeum Kolumbie, které připravilo projekt pro uprchlíky z venkova, kteří museli odejít před násilím a často třeba i žebrají kvůli obživě. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Peněžní ústavy do Garančního systému odvedly meziročně o 716 milionů korun více' je zařazena do kategorií Finance (fin). ID zprávy: T2022082204553|503577. Vydána 22.08.2022 15:34:43. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Česká národní banka (ČNB)
Centrální banka České republiky. Orgán, který vykonává dohled nad finančním trhem v zemi. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu. Vydává bankovky a mince v měně České republiky, jíž je koruna česká.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Peněžní ústavy do Garančního systému odvedly meziročně o 716 milionů korun více' je zařazena do kategorií Finance (fin). ID zprávy: T2022082204553|503577. Vydána 22.08.2022 15:34:43. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Česká národní banka (ČNB)
Centrální banka České republiky. Orgán, který vykonává dohled nad finančním trhem v zemi. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu. Vydává bankovky a mince v měně České republiky, jíž je koruna česká.
