Okruh institucí, kterým ČNB stanovuje kapitálové vybavení, se zřejmě rozšíří

Následuje: RFE/RL: O co jde ve sporu ohledně slavné Kyjevskopečerské lávry
Kyjev 1. dubna (ČTK/RFE/RL) - Před téměř 1000 lety, kdy byl Kyjev hlavním městem Kyjevské Rusi, které vládl kníže Jaroslav Moudrý, dostalo několik pravoslavných mnichů povolení postavit na kopci na západním břehu řeky Dněpr kostel. Časem se Kyjevskopečerská lávra rozrostla o další kostely, bydlení pro mnichy a labyrint podzemních jeskyní a chodeb, vyhloubených hluboko ve svahu kopce, kde nechyběly ikony, krypty a kaple, napsala stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). "Kyjevskopečerský klášter s relikviemi svatých pohřbených v jeskyních je po staletí jedním z nejvýznamnějších křesťanských poutních center na světě," uvádí organizace UNESCO. "Je mistrovským dílem lidského tvůrčího génia jak v architektonickém pojetí, tak v pozoruhodné výzdobě," dodává. Klášter je přitom už léta zapletený do zhoršujících se ukrajinsko-ruských vztahů, které vyústily ve formální rozkol - schizma - mezi pravoslavnými církvemi Ukrajiny a Ruska v roce 2019, kdy ukrajinská církev získala nezávislost. Nyní tento problém kulminuje v historickém klášteře, neboť ukrajinští představitelé požadují, aby kněží, kteří tam žijí – z nichž někteří jsou podezřelí, že uznávají autoritu moskevské církve – opustili zařízení. Na konci března se duchovní opět vzepřeli příkazu k vystěhování a nepustili dovnitř úředníky ministerstva kultury i novináře, což vyvolalo potyčky. Zde je to, co je zapotřebí vědět o samotném místě i sporu. Proč Kyjev? Historické záznamy uvádějí, že v roce 988 nebo 989 přijal kyjevský kníže Volodymyr křesťanství, které se rychle šířilo z Konstantinopole - dnešního Istanbulu - a nechal se pokřtít, čímž se tato víra stala oficiálním náboženstvím země. O necelé století později dal jeho vnuk svolení kněžím vybudovat komplex. Klášter i Kyjev následně přečkaly obléhání knížaty z dnešního Ruska i drancování tatarsko-mongolskými vojsky, která se ve 13. století přehnala přes Asii a východní Evropu. Přibližně od 17. století byl komplex přestavován a rozšiřován. Navzdory ateismu Sovětského svazu zůstal nedotčen, obrovské škody mu však způsobila nacistická invaze v roce 1941 a obléhání i okupace Kyjeva. Po rozpadu SSSR v roce 1991 ukrajinští představitelé pracovali na jeho modernizaci. V komplexu nyní žije a pracuje řada kněží a mnichů a je jedním z nejnavštěvovanějších míst Kyjeva jak běžnými turisty, tak poutníky. Čí církev? Ruská pravoslavná církev, největší jednotný celek mezi všemi východními pravoslavnými církvemi, si po staletí nárokovala, že je pravým domovem pravoslaví. Dlouho měla moc nad jednou z hlavních větví rozštěpené pravoslavné víry na Ukrajině, donedávna známé jako Ukrajinská pravoslavná církev moskevského patriarchátu. Tato hierarchie se datuje od 17. století, kdy skupina biskupů v Moskvě fakticky převzala kontrolu nad ukrajinskou církví. V chaotických letech po bolševické revoluci a ruské občanské válce vznikla konkurenční - Ukrajinská autokefální pravoslavná církev. Tu však sovětští představitelé marginalizovali, a to i v obdobích, kdy sovětská komunistická strana v tichosti tolerovala některé náboženské praktiky. (pokračování...)