RFE/RL: O co jde ve sporu ohledně slavné Kyjevskopečerské lávry

Kyjev 1. dubna 2023 (ČTK/RFE/RL) - Před téměř 1000 lety, kdy byl Kyjev hlavním městem Kyjevské Rusi, které vládl kníže Jaroslav Moudrý, dostalo několik pravoslavných mnichů povolení postavit na kopci na západním břehu řeky Dněpr kostel. Časem se Kyjevskopečerská lávra rozrostla o další kostely, bydlení pro mnichy a labyrint podzemních jeskyní a chodeb, vyhloubených hluboko ve svahu kopce, kde nechyběly ikony, krypty a kaple, napsala stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). "Kyjevskopečerský klášter s relikviemi svatých pohřbených v jeskyních je po staletí jedním z nejvýznamnějších křesťanských poutních center na světě," uvádí organizace UNESCO. "Je mistrovským dílem lidského tvůrčího génia jak v architektonickém pojetí, tak v pozoruhodné výzdobě," dodává. Klášter je přitom už léta zapletený do zhoršujících se ukrajinsko-ruských vztahů, které vyústily ve formální rozkol - schizma - mezi pravoslavnými církvemi Ukrajiny a Ruska v roce 2019, kdy ukrajinská církev získala nezávislost. Nyní tento problém kulminuje v historickém klášteře, neboť ukrajinští představitelé požadují, aby kněží, kteří tam žijí – z nichž někteří jsou podezřelí, že uznávají autoritu moskevské církve – opustili zařízení. Na konci března se duchovní opět vzepřeli příkazu k vystěhování a nepustili dovnitř úředníky ministerstva kultury i novináře, což vyvolalo potyčky. Zde je to, co je zapotřebí vědět o samotném místě i sporu. Proč Kyjev? Historické záznamy uvádějí, že v roce 988 nebo 989 přijal kyjevský kníže Volodymyr křesťanství, které se rychle šířilo z Konstantinopole - dnešního Istanbulu - a nechal se pokřtít, čímž se tato víra stala oficiálním náboženstvím země. O necelé století později dal jeho vnuk svolení kněžím vybudovat komplex. Klášter i Kyjev následně přečkaly obléhání knížaty z dnešního Ruska i drancování tatarsko-mongolskými vojsky, která se ve 13. století přehnala přes Asii a východní Evropu. Přibližně od 17. století byl komplex přestavován a rozšiřován. Navzdory ateismu Sovětského svazu zůstal nedotčen, obrovské škody mu však způsobila nacistická invaze v roce 1941 a obléhání i okupace Kyjeva. Po rozpadu SSSR v roce 1991 ukrajinští představitelé pracovali na jeho modernizaci. V komplexu nyní žije a pracuje řada kněží a mnichů a je jedním z nejnavštěvovanějších míst Kyjeva jak běžnými turisty, tak poutníky. Čí církev? Ruská pravoslavná církev, největší jednotný celek mezi všemi východními pravoslavnými církvemi, si po staletí nárokovala, že je pravým domovem pravoslaví. Dlouho měla moc nad jednou z hlavních větví rozštěpené pravoslavné víry na Ukrajině, donedávna známé jako Ukrajinská pravoslavná církev moskevského patriarchátu. Tato hierarchie se datuje od 17. století, kdy skupina biskupů v Moskvě fakticky převzala kontrolu nad ukrajinskou církví. V chaotických letech po bolševické revoluci a ruské občanské válce vznikla konkurenční - Ukrajinská autokefální pravoslavná církev. Tu však sovětští představitelé marginalizovali, a to i v obdobích, kdy sovětská komunistická strana v tichosti tolerovala některé náboženské praktiky. Po rozpadu SSSR vznikla církev s názvem Ukrajinská pravoslavná církev kyjevského patriarchátu, která se ucházela o pravoslavný primát v zemi. Klášter však zůstal pod kontrolou Ukrajinské pravoslavné církve moskevského patriarchátu. S rostoucím napětím po vypuknutí Moskvou podporovaného konfliktu na Donbase a Ruskou anexí Krymu v roce 2014 se ukrajinské církve od Moskvy stále více vzdalovaly. V roce 2018 se Ukrajinská autokefální pravoslavná církev a Ukrajinská pravoslavná církev kyjevského patriarchátu v podstatě spojily a vytvořily novou Pravoslavnou církev Ukrajiny. V lednu 2019 konstantinopolský patriarcha Bartoloměj, považovaný za nejvyšší autoritu pravoslavných věřících, uznal nezávislost této církve. Ruskou pravoslavnou církev a jejího představitele patriarchu Kirilla to nepotěšilo. V květnu 2022 - tři měsíce poté, co Rusko zahájilo svou invazi, Ukrajinská pravoslavná církev moskevského patriarchátu prohlásila, že se zříká vazeb na Moskvu a Ruskou pravoslavnou církev. Přejmenovala se na Ukrajinskou pravoslavnou církev - což je název, na který podle Kyjeva nemá právo. Průzkum z roku 2020 přitom ukázal, že 34 procent Ukrajinců se hlásí k Pravoslavné církvi Ukrajiny, zatímco 14 procent se přihlásilo k Ukrajinské pravoslavné církvi. Zmateni? Kyjevskopečerská lávra je formálně pod kontrolou Pravoslavné církve Ukrajiny - prokyjevské církve - ale jen částečně. Někteří z kněží, kteří tam zůstávají, jsou podezřelí z toho, že jsou skrytě loajální Moskvě. Symbolika v podobě pravoslavných kněží s náznakem věrnosti Moskvě v době války, žijících na tak svatém místě je pro mnoho Ukrajinců nepřijatelná. Je zde také náboženská symbolika. Klášter přitahuje poutníky z celého světa. V komplexu jsou uloženy desítky těl kněží, z nichž někteří byli blahořečeni či prohlášeni za svaté. Jde také o kontrolu příjmů z turistického ruchu, ne všechny jsou totiž sdíleny s ukrajinskou vládou. Od ruské invaze v únoru loňského roku zatkly ukrajinské bezpečnostní složky napříč zemí asi tři desítky pravoslavných kněží, které úřady obvinily z blíže nespecifikovaných sabotážních činů nebo ze shromažďování zpravodajských informací a jejich odesílání do Moskvy. V listopadu provedly ukrajinské úřady razii v klášterním komplexu a hledaly zbraně nebo protiukrajinskou propagandu. Mluvčí Ruské pravoslavné církve to označil za "akt zastrašování" ukrajinských věřících. Tento týden, kdy se blížil termín vystěhování, bylo možné vidět některé kněze, jak balí věci a nakládají je do nákladních aut. Na sociálních sítích kolovaly fotografie, které měly ukazovat, že v některých chodbách chybí na stěnách ikony. V den termínu vystěhování - 29. března - se v hlavní klášterní katedrále řada věřících zúčastnila mše. Někteří kněží odmítli vpustit ukrajinské úředníky do některých budov, což vedlo k potyčkám a strkanicím. Na konci března patová situace pokračovala. ipl jd - sdílejte článek