Ruská Raiffeisenbank zavádí poplatek 1000 USD za převod v dolarech na ruské účty
Vývěsní štít Raiffeisen Bank na střeše výškové budovy. Ilustrační fotografie. zdroj:istock.com Fotokot197
Moskva 21. srpna 2023 (ČTK) - Ruská součást rakouského finančního ústavu Raiffeisen Bank International (RBI) zavádí poplatek v minimální výši 1000 dolarů (zhruba 22.000 Kč) za převod v dolarech na účty svých klientů v Rusku. Banka to oznámila na svém webu a uvedla, že je v souvislosti se změnou podmínek na trhu nucena omezit množství příchozích plateb v amerických dolarech. Rusko zažívá v poslední době pád rublu.
Poplatek banka zavádí od 1. září. Svým klientům doporučila, aby k obdržení platby využili jiné možnosti než převod v dolarech, informoval portál Meduza. Maximální výše poplatku bude 10.000 dolarů (asi 220.000 Kč).
Už v červnu ruská Raiffeisenbank zavedla poplatek v ekvivalentu 50 procent z převáděné částky. Maximální výše poplatku ale byla 500 dolarů (11.000 Kč). Poplatek se vztahoval pouze na fyzické osoby, nyní se rozšiřuje i na malé firmy. Banka kromě toho už v červnu zrušila možnost převodů v eurech na účty svých klientů v Rusku a v dalších 12 zemích včetně například Arménie, Gruzie či Běloruska.
Šéf RBI Johann Strobl podle agentury Reuters na začátku srpna řekl, že rakouská banka plánuje oddělit do konce letošního roku své ruské podnikání. Firma je největší západní bankou, která v Rusku působí i po ruské vojenské invazi na Ukrajinu. Evropská centrální banka (ECB ) na ni proto naléhá, aby vysoce ziskové podnikání v zemi ukončila.
Banka působí na řadě trhů ve střední a východní Evropě. Je také většinovým vlastníkem českého finančního ústavu Raiffeisenbank, který v České republice poskytuje bankovní služby od roku 1993.
agl spr - sdílejte článek
Následuje: WSJ: Rozmach čínské ekonomiky po 40 letech končí, známky problémů jsou všude
Peking/Šanghaj 21. srpna (ČTK) - Desítky let zažívala čínská ekonomika nebývalý rozmach, zejména díky investicím do továren, mrakodrapů a silnic. Tento hospodářský model vyvolal obdivuhodné období růstu, které zemi vyvedlo z chudoby a proměnilo ji v globálního obra, jehož exportní schopnosti zaplavily celý svět. Ten model už ale nefunguje, píše v obsáhlém článku americký ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ). Problémy jsou podle něj patrné po celé Číně. To, co fungovalo, když se Čína snažila dohnat vyspělý svět, už nefunguje. Země se topí v dluzích a nemá co dál budovat. V některých částech Číny se málo využívají například postavené mosty nebo letiště, miliony bytů jsou neobydlené a návratnost investic prudce klesla. Známky problémů nejsou patrné jen v ekonomických statistikách, vidět se dají i daleko od Pekingu, včetně například jihozápadní provincie Jün-nan. Ta nedávno uvedla, že kvůli covidu-19 utratí miliony dolarů na vybudování nového karanténního zařízení téměř o velikosti tří fotbalových hřišť. Země přitom politiku nulové tolerance covidu-19 ukončila před mnoha měsíci a dlouho po tom, co svět už od pandemie urazil kus cesty. Ostatní lokality v Číně jsou na tom podobně. Vzhledem k tomu, že soukromé investice jsou slabé a export ochabuje, úředníci říkají, že nemají na výběr, než si dál půjčovat a dál budovat, aby podpořili hospodářství. Ekonomové se domnívají, že Čína vstupuje do éry mnohem pomalejšího růstu, kterou zhoršuje nepříznivá demografie a prohlubující se propast mezi Čínou a vyspělým světem v čele se Spojenými státy, což ohrožuje zahraniční investice a obchod. 'Jsme svědky změn na nejdramatičtější trajektorii v historii ekonomie,“ řekl profesor historie na Columbijské univerzitě Adam Tooze, který se specializuje na ekonomické krize. Mezinárodní měnový fond (MMF) odhaduje, že růst hrubého domácího produktu (HDP) Číny v příštích letech nebude dosahovat ani čtyř procent ročně, což je méně než polovina za většinu posledních čtyřiceti let. (pokračování...)
Peking/Šanghaj 21. srpna (ČTK) - Desítky let zažívala čínská ekonomika nebývalý rozmach, zejména díky investicím do továren, mrakodrapů a silnic. Tento hospodářský model vyvolal obdivuhodné období růstu, které zemi vyvedlo z chudoby a proměnilo ji v globálního obra, jehož exportní schopnosti zaplavily celý svět. Ten model už ale nefunguje, píše v obsáhlém článku americký ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ). Problémy jsou podle něj patrné po celé Číně. To, co fungovalo, když se Čína snažila dohnat vyspělý svět, už nefunguje. Země se topí v dluzích a nemá co dál budovat. V některých částech Číny se málo využívají například postavené mosty nebo letiště, miliony bytů jsou neobydlené a návratnost investic prudce klesla. Známky problémů nejsou patrné jen v ekonomických statistikách, vidět se dají i daleko od Pekingu, včetně například jihozápadní provincie Jün-nan. Ta nedávno uvedla, že kvůli covidu-19 utratí miliony dolarů na vybudování nového karanténního zařízení téměř o velikosti tří fotbalových hřišť. Země přitom politiku nulové tolerance covidu-19 ukončila před mnoha měsíci a dlouho po tom, co svět už od pandemie urazil kus cesty. Ostatní lokality v Číně jsou na tom podobně. Vzhledem k tomu, že soukromé investice jsou slabé a export ochabuje, úředníci říkají, že nemají na výběr, než si dál půjčovat a dál budovat, aby podpořili hospodářství. Ekonomové se domnívají, že Čína vstupuje do éry mnohem pomalejšího růstu, kterou zhoršuje nepříznivá demografie a prohlubující se propast mezi Čínou a vyspělým světem v čele se Spojenými státy, což ohrožuje zahraniční investice a obchod. 'Jsme svědky změn na nejdramatičtější trajektorii v historii ekonomie,“ řekl profesor historie na Columbijské univerzitě Adam Tooze, který se specializuje na ekonomické krize. Mezinárodní měnový fond (MMF) odhaduje, že růst hrubého domácího produktu (HDP) Číny v příštích letech nebude dosahovat ani čtyř procent ročně, což je méně než polovina za většinu posledních čtyřiceti let. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Ruská Raiffeisenbank zavádí poplatek 1000 USD za převod v dolarech na ruské účty' je zařazena do kategorií Finance (fin) - Služby (slz) - Burzy (bur) - Burzy peněžní (bup) - Evropská unie - zprávy (eur) - Firmy (efm). ID zprávy: T2023082105279|506898. Vydána 21.08.2023 17:48:11. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Evropská centrální banka (ECB)
Evropská centrální banka je orgán Evropské unie a centrální banka zemí eurozóny. Byla založena společně s Evropským systémem centrálních bank 1. června 1998 a jejím úkolem je udržovat stabilitu cen v zemích, které používají euro, a také řídit měnovou politiku Evropské unie.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Ruská Raiffeisenbank zavádí poplatek 1000 USD za převod v dolarech na ruské účty' je zařazena do kategorií Finance (fin) - Služby (slz) - Burzy (bur) - Burzy peněžní (bup) - Evropská unie - zprávy (eur) - Firmy (efm). ID zprávy: T2023082105279|506898. Vydána 21.08.2023 17:48:11. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Evropská centrální banka (ECB)
Evropská centrální banka je orgán Evropské unie a centrální banka zemí eurozóny. Byla založena společně s Evropským systémem centrálních bank 1. června 1998 a jejím úkolem je udržovat stabilitu cen v zemích, které používají euro, a také řídit měnovou politiku Evropské unie.
