Izraelská centrální banka snížila svůj základní úrok o čtvrt procentního bodu

Následuje: Text novoročního projevu prezidenta Petra Pavla
Praha 1. ledna (ČTK) - Text novoročního projevu prezidenta republiky Petra Pavla: Vážení spoluobčané, je mi velkou ctí, že se na vás mohu poprvé obrátit s novoročním projevem. Nový rok jsem vždy vnímal jako den plný očekávání, že časy, které máme před sebou, budou lepší a radostnější než ty, které necháváme za sebou. Tak to vnímám i dnes a přeji vám, aby následující rok takový opravdu byl. Abyste ho prožili ve zdraví a s pocitem naplnění. Aby to pro vás byl rok šťastný a úspěšný. Nemohu začít jinak než u toho, co nás postihlo před 11 dny. Mysleli jsme, že taková tragédie se u nás nestane a snad ani stát nemůže. Mysleli jsme, že žijeme v naprostém bezpečí a že to, co se děje ve světě, se nás netýká. Nesmyslná ztráta tolika, ve většině případů mladých, životů, v nás vyvolala obrovský smutek, lítost, ale i niterný vztek. Přestože v nás tyto pocity zůstanou dlouho, jako společnost musíme především překonat strach. Nemůžeme si nechat vzít radost ze života a naději v lepší časy. Přeji si, aby svíčky a květiny na pietních místech znamenaly také společnou vůli, že nás krutost a násilí nezastraší. Že si připomeneme osobní hrdinství všech, kteří se zlu dokázali postavit a že naše země vyjde z té hrůzy silnější a jednotnější. Už jen kvůli těm, kteří rukou zla zemřeli. Viník této tragédie je jeden, i když jistě najdeme okolnosti, které jí mohly napomoci. Nehledejme další viníky, na které bychom mohli ukázat prstem. Není možné zajistit přítomnost policistů na všech veřejných místech. Stejně tak nebude nikdy dost kontrol a regulací k eliminaci všech nebezpečí. Musíme analyzovat, co se stalo a proč se to stalo. Můžeme zlepšit zákony, kontroly a opatření, ale nemůžeme se kvůli strachu vzdávat svobody. Pojďme společně usilovat o větší bezpečí naší rodiny, ulice, obce i celé země. Tím, že budeme přemýšlet nejen sami za sebe, ale v kontextu komunit, ve kterých žijeme. Nepřehlížejme agresivní chování, a to ani na sociálních sítích. Zastaňme se slabších, neignorujme problémy v našem okolí. Buďme připraveni na krizové situace, ale nenechme se paralyzovat strachem. Minulý rok nesmí být definován prosincovými tragickými událostmi. Rád bych se proto ohlédl i za dalším děním. Dovolte, abych se nejdříve zastavil u domácí politiky. Poprvé v historii tvoří českou vládu pět stran. V minulosti jsme přitom mnohokrát zažili, že i koalice výrazně méně početné byly zdrojem neustálých rozepří, které jim braly sílu přinášet dobrá politická řešení. Rozepří, které podrážely důvěru lidí ve veřejné instituce a demokratické procesy. A přesto, že nalézat shodu v pěti je jistě složité, jsme již dva roky takových svárů ze strany vlády ušetřeni. Za to jsem rád. Stejně tak oceňuji nepopulární snahu vlády řešit zadlužení země. A to i přesto, že zvolené cesty jsou občas křivolaké, poznamenané vyvažováním požadavků v pětikoalici a nemusí se nám líbit. Úkolem opozice není pomáhat vládě a dělat jí život jednodušší. Smyslem opozice je kritika kabinetu a představování alternativních řešení. Tento úkol jí vláda ulehčuje tím, že se jí nedaří vysvětlovat svá opatření a reformní kroky. Nedaří se jí přesvědčovat občany, a tím je získat na svou stranu. Některé nepopulární a nepříjemné změny jsou ale nezbytné, pokud se máme z potíží dostat. Co mě netěší, je vulgarizace politické diskuse. Neshody k demokracii patří a mohou být i plodné. Pokud ale sklouzávají k nevěcnému handrkování, osočování, nebo dokonce k urážkám, jde o selhání, které nepřináší nic dobrého. Proto dnes apeluji i na politiky, abychom mezi svá předsevzetí zařadili i to, že budeme náš veřejný prostor kultivovat, a ne znehodnocovat. Všichni politici jsou ale nakonec odpovědní vám, občanům. A už v tomto roce dostanete možnost v rámci evropských, krajských a senátních voleb dát jasně najevo, co od politiky očekáváte. Je to velká příležitost ovlivnit další směřování naší země i Evropské unie. Nenechte si ji, prosím, ujít. Populisté a extremisté, kteří lákají na líbivé sliby a nestraní se zneužití či přímo rozdmýchávání našich obav, získávají hlasy snadno. V realitě pak ale problémy pouze prohlubují a své země i jejich lidi vyčerpávají. Naše velké starosti, jako energetická krize, hospodářská stagnace, inflace, bezpečnost nebo ochrana životního prostředí, nezmizí, když zavřeme oči. Naopak. Zvažujme odpovědně, jaká řešení politici předkládají, jestli jsou za nimi realistické plány a ověřitelné výsledky. Jestli umějí najít kompromisy a přinést vizi, anebo jen rozdělují, straší a obviňují. Být odpovědným není vůbec snadné. (pokračování...)