Studie: Banky i po krizi 2008 vyplácejí vysoké mzdy, bonusové stropy nezabraly

Brno 13. března (ČTK) - Evropské banky i po ekonomické krizi v roce 2008 vyplácejí zaměstnancům vysoké mzdy, na kterých nic nezměnily ani tzv. bonusové stropy zavedené Evropskou unií. Mzdy v bankovnictví se pravidelně zvyšují v době ekonomického růstu a zároveň jsou velmi odolné vůči poklesu v době, kdy se nedaří. Mzdy v bankovním sektoru tak významně přispívají k nerovnosti příjmů v celé ekonomice, vyplývá ze studie, v níž vědci srovnávali data z let 1990 až 2019 ve 13 evropských zemích. Na studii se podílela i Alena Křížková z Národního institutu SYRI, uvedl v tiskové zprávě mluvčí SYRI Filip Vrána. 'Potvrdilo se, že vzestup finančnictví byl hlavní hnací silou nárůstu příjmových nerovností. Tento proces funguje na základě jednoduchého a účinného mechanismu, kterým je poskytování vysokých mezd v rostoucím finančním odvětví. Po krizi ale fungují trhy asymetricky a příjmy ve finančním sektoru se nesnížily, takže nemohly přispět ke snižování nerovností v celé ekonomice,' uvedla Křížková. Velké evropské banky od roku 2008 výrazně zvýšily svůj kapitál. Přesto se jim podařilo zachovat výraznou ziskovost. K regulaci už tak vysokých příjmů finančníků mělo v Evropské unii přispět zavedení stropu pro mzdové bonusy. Efekt byl ale minimální, protože krátkodobé snížení pohyblivé složky mzdy banky kompenzovaly trvalým zvýšením pevné části mzdy. 'Celková odměna předních finančníků tak zůstala bonusovým stropem nedotčena,' uvedla Křížková. Vysoké odměny finančníků mají podle vědců dlouhodobé a nevratné dopady na nerovnosti v odměňování. 'Banky a obecně finanční ústavy mají evidentně velmi odolné finanční mechanismy. Když vedoucí týmů hodnotí výkon svých podřízených, při rozdělování bonusů přistupují k jejich výsledkům značně asymetricky. Zisk je považován za odpovědnost a úspěch finančníků, zatímco ztráty za věc smůly. Je tedy běžné, že i přes vysoké obchodní ztráty jsou vypláceny značné bonusy, zejména pokud jsou odpovědní finančníci slibnými talenty, o které nechtějí banky přijít,' uvedla Křížková. Banky mají v době krize tendenci snižovat bonusy pouze svým mladším zaměstnancům a udržovat platy špičkových pracovníků, které považují za zásadní. 'Tuto asymetrii může ještě zhoršit velká vyjednávací síla zaměstnanců ve finančnictví, kteří mohou přesunout své aktivity ke konkurenci tím, že s sebou vezmou technologie, zákazníky, kolegy a podřízené,' řekla Křížková. Výzkumníci upozorňují, že snaha bankovních ústavů držet platy na vysoké úrovni může mít negativní dopady na celou ekonomiku a proces potom zvyšuje globální nerovnosti. 'To, že finance v posledním desetiletí ztratily ve veřejném diskurzu na významu a byly zastíněny výdělky technologických superhvězd, neznamená, že už nehrají významnou roli. Politici by měli zvážit účinnější opatření ke snížení nadměrných mezd, než jsou kapitálové požadavky a strop bonusů. Tato opatření by se dále neměla omezovat pouze na tradiční banky, ale na všechny finanční instituce,' dodala Křížková. mei kš - sdílejte článek