Sovětská tajná policie KGB vyšetřovala výbuch v Černobylu jako teroristický útok
Kyjev/Moskva 26. dubna 2021 (ČTK) - Sovětská tajná policie KGB svého času "zcela vážně" vyšetřovala možnost, že příčinou výbuchu jednoho z reaktorů v jaderné elektrárny v Černobylu před 35 lety mohl být teroristický útok. Tvrdí to penzionovaný generál tajné služby Anatolij Tkačuk, který svého času velel operativní skupině KGB v černobylské zóně.
"Vyslýchali jsme mnoho lidí jako svědky neobvyklých jevů, které nepřímo mohly vypovídat o zásahu člověka. Takových tvrzení jsme si museli všímat a pečlivě je prověřit," řekl Tkačuk agentuře RIA Novosti.
Chceme, aby se tu objevil nový příběh - aby to nebyla to zóna vyloučení, ale zóna rozvoje a oživení...
Během vyšetřování se znovu prověřovala i celá historie výstavby jaderné elektrárny. Podle generála vyšlo najevo množství vad již při stavbě, a tak se posuzovala i verze, zda "příčinou havárie nebylo zhroucení nějakých konstrukcí".
Nejhorší havárii v dějinách jaderné energetiky způsobily chyby obsluhy čtvrtého reaktoru, který v důsledku explodoval. Sovětské úřady katastrofu ještě zhoršily tím, že nesdělily veřejnosti, co se stalo, ačkoliv již druhý den evakuovaly nedaleké město Pripjať.
Dva miliony obyvatel 110 kilometrů vzdáleného Kyjeva ale nebyly varovány před nebezpečím radioaktivního spadu. Svět se o havárii dozvěděl až poté, co ve Švédsku naměřili zvýšenou radiaci. Nakonec bylo z okolí Černobylu evakuováno více než 100.000 lidí a v třicetikilometrovém okruhu okolo elektrárny byla zřízena "zakázaná zóna". Sama elektrárna byla uzavřena až v prosinci 2000. Radiace unikala z trosek reaktoru až do roku 2019, kdy celou budovu překryl obrovský kryt a následně roboti pod krytem začali rozebírat reaktor, připomněla agentura AP.
Ukrajinské úřady nyní usilují o to, aby tento "památník lidských chyb" byl zapsán na seznam světového dědictví UNESCO jako "jedinečné místo, zajímavé pro celé lidstvo". A sami Ukrajinci zde "hledají inspiraci, útěchu i příjem", poznamenala AP.
"Toto je místo tragédie a paměti, ale také je to místo, kde lze vidět, jak člověk dokáže překonat důsledky globální katastrofy," prohlásil náměstek ukrajinského ministra životního prostředí Bohdan Boruchovskyj. "Chceme, aby se tu objevil nový příběh - aby to nebyla to zóna vyloučení, ale zóna rozvoje a oživení," dodal.
To zahrnuje i podporu cestovního ruchu. Ostatně po oceňovaném televizním seriálu z roku 2019 se počet turistů v černobylské zóně zdvojnásobil a úřady doufají v pokračování zájmu, jakmile pomine pandemie. Jedním z hlavních lákadel je prohlídka zřícenin kdysi moderního města Pripjať, které mívalo 50.000 obyvatel, ale nyní mu vládne rozpad a vegetace. Pracuje se na vybudování cest, které návštěvníkům usnadní procházky ruinami.
Ukrajina se také rozhodla využít opuštěnou zónu jako místo pro centralizované úložiště vyhořelého paliva ze čtyř zbývajících jaderných elektráren v zemi, které má být otevřeno letos. Až donedávna se palivo likvidovalo v Rusku. Skladování vyhořelého paliva doma ušetří zemi odhadem 200 milionů dolarů ročně.
Klíčová slova - Ukrajina - Rusko - katastrofy - energie - historie - rozvědky - jaderná - Černobyl -
Přestože úroveň radiace v zóně je dostatečně nízká, aby ji mohli turisté navštívit, je trvalý pobyt zakázán. Žije tu ale více než stovka lidí, navzdory všem příkazům. "Je velké štěstí žít doma, je ale smutné, že už to tady není takové jako bývalo," řekl AP bývalý učitel Jevgenij Markevič (85), který si tu pěstuje na zahrádce brambory a okurky.
Bezprostředně po nehodě zemřelo asi 30 pracovníků elektrárny a hasičů, později následkům radiace podlehly tisíce lidí. K překvapení mnoha lidí, kteří očekávali, že tato oblast může zůstat po staletí mrtvou, se tu daří divoké zvěři: na území opuštěném lidmi žijí medvědi, zubři, vlci, rysi, divocí koně a desítky druhů ptáků. Podle vědců se zvířata ukázala mnohem odolnější vůči záření, než se očekávalo, a dokázala se rychle přizpůsobit.
msk mka - sdílejte článek
Následuje: Zeman chce řádné vyšetření Vrbětic,podle opozice projevem nahrál protistraně
Praha 25. dubna (ČTK) - Prezident Miloš Zeman si přeje důkladné vyšetření kauzy Vrbětice a plně v tom důvěřuje policii a Nejvyššímu státnímu zastupitelství, které vyšetřování dozoruje. Ve svém dnešním televizním projevu, který pronesl týden po propuknutí kauzy možné účasti ruských agentů na výbuších v muničním skladu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014, uvedl, že podle zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS) neexistují důkazy ani svědectví, že by agenti v areálu byli. Podezření jsou podle Zemana ale vážná. Žádná suverénní země si podle něj nemůže dovolit, aby na jejím území dva agenti cizího státu způsobili teroristický atentát, při němž zahynuli dva občané a byla způsobená miliardová škoda. Pokud se účast agentů na výbuchu potvrdí, mělo by podle Zemana Rusko za teroristický čin zaplatit třeba neúčastí společnosti Rosatom v tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovan. Většina opozice projev kritizovala, podle ní prezident otevřel cestu ruské dezinformační kampani a nahrál protistraně. Ruská média z projevu českého prezidenta dnes vyzdvihla jeho slova o neexistenci důkazů o přítomnosti ruských tajných agentů v muničním skladu v době exploze či o druhé vyšetřovací verzi, kterou je neodborná manipulace s výbušninou. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová uvedla, že Praha neměla žádné důvody pro to, aby z explozí obvinila Rusko. Česko podle ní musí i objasnit, jaké zbraně byly ve vrbětickém skladu uloženy a upozornila na tvrzení německých médií, že šlo o zakázané protipěchotní miny. Z článku tiskové agentury TASS o vyjádření Zacharovové ale není jasné, zda Zacharovová reagovala na prohlášení hlavy českého státu, či nikoli. Podle verdiktu krajského soudu ve Zlíně z roku 2016 firmy ve Vrběticích neskladovaly miny jako takové, nýbrž pouze těla min, materiál tedy nelze považovat za zakázaný. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) v reakci na Zemanův projev v televizi Prima uvedl, že prezident sdělil veřejnosti údaje z živého případu, čímž ohrozil vyšetřování i bezpečnost ČR. Některé informace podle něj naopak vynechal. Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) konstatoval, že je rád za to, že v základních krocích jednají ústavní činitelé ve shodě. "Potvrdil, že ho vláda informovala, potvrdil, že naše kroky podpořil. Jsem rád, že v zásadních krocích jednají ústavní činitelé ve shodě," napsal Hamáček ČTK. Česko v návaznosti na odhalení bezpečnostních složek, podle nichž jsou ze dvou explozí muničních skladů důvodně podezřelí agenti ruské vojenské rozvědky GRU, vyhostilo 18 pracovníků ruské ambasády, kteří podle českých úřadů pracovali pro tajné služby. Rusko angažmá odmítá a v odvetném kroku vyhostilo 20 zaměstnanců českého velvyslanectví v Moskvě. Ve čtvrtek ministerstvo zahraničí rozhodlo o nuceném odchodu dalších ruských diplomatů z Česka. List Kommersant dnes s odvoláním na zdroje z ruských vládních kruhů napsal, že Moskva v reakci na vyhoštění velkého počtu svých diplomatů z Prahy zvažuje možnosti ekonomických sankcí proti ČR. Ruské úřady mohou omezit dovoz českého zboží, například piva. Prezident Zeman v souvislosti s kauzou chce, aby "občané České republiky měli plnou informovanost a nic se neutajovalo". Uvedl, že sice podle zprávy BIS neexistují důkazy ani svědectví, že by ruští agenti byli ve vrbětickém areálu, "z toho ovšem nevyplývá, že podezření z jejich účasti není vážné". "To, že BIS neprokázala jejich účast, neznamená, že do vrbětického areálu nevnikli," konstatoval. Policejní vyšetřování podle Zemana pracuje s hypotézou, že dvojici agentů mohl do areálu provést jeden z majitelů firmy Imex. Později doplnil, že pracovník Imexu odmítl vypovídat na detektoru lži, což může vyvolávat pochybnosti. Za prokázanou pak Zeman považuje bulharskou stopu, bulharského obchodníka se zbraněmi podle něj usvědčuje kupní smlouva a záloha za odběr. Se Zemanovým tvrzením, že majitel Imexu odmítl vypovídat na detektoru lži, ale nesouhlasí právní zástupce této ostravské firmy Radek Ondruš. ČTK řekl, že u BIS je majitel ochoten detektor lži podstoupit bez jakýchkoliv podmínek. Pokud by vyšetření na detektoru prováděla Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ), chce mít mimo jiné u vyšetření nezávislou osobu. (pokračování...)
Praha 25. dubna (ČTK) - Prezident Miloš Zeman si přeje důkladné vyšetření kauzy Vrbětice a plně v tom důvěřuje policii a Nejvyššímu státnímu zastupitelství, které vyšetřování dozoruje. Ve svém dnešním televizním projevu, který pronesl týden po propuknutí kauzy možné účasti ruských agentů na výbuších v muničním skladu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014, uvedl, že podle zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS) neexistují důkazy ani svědectví, že by agenti v areálu byli. Podezření jsou podle Zemana ale vážná. Žádná suverénní země si podle něj nemůže dovolit, aby na jejím území dva agenti cizího státu způsobili teroristický atentát, při němž zahynuli dva občané a byla způsobená miliardová škoda. Pokud se účast agentů na výbuchu potvrdí, mělo by podle Zemana Rusko za teroristický čin zaplatit třeba neúčastí společnosti Rosatom v tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovan. Většina opozice projev kritizovala, podle ní prezident otevřel cestu ruské dezinformační kampani a nahrál protistraně. Ruská média z projevu českého prezidenta dnes vyzdvihla jeho slova o neexistenci důkazů o přítomnosti ruských tajných agentů v muničním skladu v době exploze či o druhé vyšetřovací verzi, kterou je neodborná manipulace s výbušninou. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová uvedla, že Praha neměla žádné důvody pro to, aby z explozí obvinila Rusko. Česko podle ní musí i objasnit, jaké zbraně byly ve vrbětickém skladu uloženy a upozornila na tvrzení německých médií, že šlo o zakázané protipěchotní miny. Z článku tiskové agentury TASS o vyjádření Zacharovové ale není jasné, zda Zacharovová reagovala na prohlášení hlavy českého státu, či nikoli. Podle verdiktu krajského soudu ve Zlíně z roku 2016 firmy ve Vrběticích neskladovaly miny jako takové, nýbrž pouze těla min, materiál tedy nelze považovat za zakázaný. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) v reakci na Zemanův projev v televizi Prima uvedl, že prezident sdělil veřejnosti údaje z živého případu, čímž ohrozil vyšetřování i bezpečnost ČR. Některé informace podle něj naopak vynechal. Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) konstatoval, že je rád za to, že v základních krocích jednají ústavní činitelé ve shodě. "Potvrdil, že ho vláda informovala, potvrdil, že naše kroky podpořil. Jsem rád, že v zásadních krocích jednají ústavní činitelé ve shodě," napsal Hamáček ČTK. Česko v návaznosti na odhalení bezpečnostních složek, podle nichž jsou ze dvou explozí muničních skladů důvodně podezřelí agenti ruské vojenské rozvědky GRU, vyhostilo 18 pracovníků ruské ambasády, kteří podle českých úřadů pracovali pro tajné služby. Rusko angažmá odmítá a v odvetném kroku vyhostilo 20 zaměstnanců českého velvyslanectví v Moskvě. Ve čtvrtek ministerstvo zahraničí rozhodlo o nuceném odchodu dalších ruských diplomatů z Česka. List Kommersant dnes s odvoláním na zdroje z ruských vládních kruhů napsal, že Moskva v reakci na vyhoštění velkého počtu svých diplomatů z Prahy zvažuje možnosti ekonomických sankcí proti ČR. Ruské úřady mohou omezit dovoz českého zboží, například piva. Prezident Zeman v souvislosti s kauzou chce, aby "občané České republiky měli plnou informovanost a nic se neutajovalo". Uvedl, že sice podle zprávy BIS neexistují důkazy ani svědectví, že by ruští agenti byli ve vrbětickém areálu, "z toho ovšem nevyplývá, že podezření z jejich účasti není vážné". "To, že BIS neprokázala jejich účast, neznamená, že do vrbětického areálu nevnikli," konstatoval. Policejní vyšetřování podle Zemana pracuje s hypotézou, že dvojici agentů mohl do areálu provést jeden z majitelů firmy Imex. Později doplnil, že pracovník Imexu odmítl vypovídat na detektoru lži, což může vyvolávat pochybnosti. Za prokázanou pak Zeman považuje bulharskou stopu, bulharského obchodníka se zbraněmi podle něj usvědčuje kupní smlouva a záloha za odběr. Se Zemanovým tvrzením, že majitel Imexu odmítl vypovídat na detektoru lži, ale nesouhlasí právní zástupce této ostravské firmy Radek Ondruš. ČTK řekl, že u BIS je majitel ochoten detektor lži podstoupit bez jakýchkoliv podmínek. Pokud by vyšetření na detektoru prováděla Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ), chce mít mimo jiné u vyšetření nezávislou osobu. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Sovětská tajná policie KGB vyšetřovala výbuch v Černobylu jako teroristický útok' je zařazena do kategorií Katastrofy (kat) - Energie (ene) - Politika (pol) - Kriminalita a právo (zak). ID zprávy: T2021042604945|500364. Vydána 26.04.2021 11:48:49. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Sovětská tajná policie KGB vyšetřovala výbuch v Černobylu jako teroristický útok' je zařazena do kategorií Katastrofy (kat) - Energie (ene) - Politika (pol) - Kriminalita a právo (zak). ID zprávy: T2021042604945|500364. Vydána 26.04.2021 11:48:49. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.