Zadržená partnerka novináře Prataseviče popsala v dopisech dojmy z vazby
Minsk/Moskva 9. června 2021 (ČTK) - Ruska Sofija Sapegaová, která běloruské úřady zadržely společně s jejím partnerem, opozičním novinářem Ramanem Pratasevičem po nuceném přistání letadla v Minsku, popsala v dopisech rodině své pocity z vyšetřovací vazby tajné služby KGB v Minsku. Rodina se o dopisy z 1. a 3. června podělila s ruskou redakcí BBC, která zveřejnila jejich úryvky.
"Dnes je třetího, den, kdy jsem ráno měla obhájit diplomovou práci a večer jít s Romou (Ramanem) do restaurace, pít šampaňské, jíst těstoviny, těšit se z léta, líbat se a milovat," napsala Sapegaová v jednom z dopisů. "Ale všechno je trochu jinak. Místo toho jsem ráno měla k snídani kaši, cvičila jsem a večer jsem měla čaj se sušenkami. Sama," dodala. Třiadvacetiletá studentka zároveň vyjádřila obavy z toho, co všechno kvůli pobytu ve vězení zmešká. "Jediný strach, který mě drásá, je strach, že zůstanu pozadu... Bojím se, že se dostanu na svobodu a nebudu nikdo, absolutně nepotřebná. Hrůza pomyslet, že jsem neobhájila diplomovou práci," napsala.
Žena také ujistila, že se zatím s pobytem ve vazbě dobře vyrovnává, hodně čte, píše si deník, cvičí a má chuť k jídlu. Pravidelně ji prý navštěvuje lékař. Upřesnila, že nemá hodinky a orientuje se podle odbíjení zvonů.
Sapegaovou zadržely společně s Pratasevičem 23. května běloruské úřady na letišti v Minsku poté, co přinutily i s pomocí stíhačky k nouzovému přistání letadlo společnosti Ryanair, jímž se pár vracel do Litvy z dovolené v Řecku. O dva dny později běloruská státní televize STV zveřejnila videozáznam, v němž Sapegaová říká, že na sociální síti Telegram spolupracuje s informačním kanálem, který zveřejňuje osobní údaje příslušníků běloruských silových orgánů, úředníků, soudců a novinářů pracujících pro státní média. Tento kanál s názvem Čornaja kniga Belarusi (Černá kniha Běloruska) byl v dubnu běloruskými úřady označen za extremistický. Mnozí ale důvěryhodnost přiznání Sapegaové zpochybnili a upozornili, že záznam působí tak, že žena odříkává předem naučený text.
Zdroj stanice BBC obeznámený s povahou případu Sapegaové uvedl, že studentka je podezřelá z činů porušujících několik článků trestního zákoníků včetně těch, které se týkají porušení veřejného pořádku, organizace hromadných nepokojů a rozdmýchávání společenské nenávisti. Zatčení Sapegaové a Prataseviče důrazně odsoudila řada zemí a organizací včetně USA a Evropské unie, která v reakci na incident také zakázala vstupu běloruských aerolinií do unijního vzdušného prostoru a jejich přistávání na letištích v EU.
agl jrm - sdílejte článek
Následuje: V Podmoklech si připomenou 250 let od největšího nálezu keltských mincí
Podmokly (Rokycansko ) 9. června (ČTK) - Malou slavnost s přednáškami, kulturním programem s představením nové knihy připravila na sobotu vesnička Podmokly na Rokycansku, kde žije asi 240 obyvatel. Místní si tak připomenou 250 let ode dne, kdy 12. června 1771 místní sedlák našel u potoka zlaté mince. Později se ukázalo, že v bronzové nádobě bylo podle odhadů 5000 až 7000 zlatých keltských mincí duhovek o hmotnosti 40 až možná 50 kilogramů. Nález je dodnes považován za unikátní a jeden z největších nálezů keltských minci v Evropě. Dochoval se zlomek mincí, většina byla hned v 18. století roztavena a použita na ražbu dukátů. Asi sto let po nálezu pokladu byl na jeho původním místě umístěn pamětní kámen s letopočtem 1771. Obec před několika lety místo upravila a doplnila tabulí s popisem, řekl ČTK starosta Luboš Souček. "Protože je to výročí, pozvali jsme odborníky, budeme mít nějaké přednášky a takovou malou slavnost, abychom si připomněli to asi nejslavnější, co se u nás v obci stalo," řekl starosta. Nález mincí z různých mladších období dnes není výjimečný, objevení podmokelského pokladu by ale bylo nesmírnou senzací, řekl ředitel Západočeského muzea v Plzni, archeolog Jiří Orna. Keltské duhovky se razily od 3. do 1. století před naším letopočtem a byly to první mince ražené na našem území, připomněl. Podle archeologa Martina Čechury, autora nové brožury o Podmoklech, je podobný nález snem každého archeologa. "Až asi do roku 2012 to byl naprosto největší poklad keltského zlata v Evropě, respektive na světě, dodnes je druhý největší. Někdy v roce 2012 byl nalezený ve Francii poklad, který měl o něco víc mincí a byl o něco větší," řekl. Z podmokelského pokladu se dochovalo jen několik desítek mincí, část je i s kusem nádoby v Národním muzeu v Praze, další jsou ve sbírkách například ve Vídni, Drážďanech, Berlíně či v Budapešti. Když místní poklad před 250 lety objevili, mince si rozebrali. Byli ale donuceni je odevzdat majiteli panství knížeti Fürstenberkovi. Ten ze zlata nechal razit kromě dukátů Marie Terezie dukáty s vlastním portrétem. I těch se zachovalo dodneška jen velmi málo, řekl Čechura. "Najít takový poklad dnes by byla samozřejmě veliká a dlouhodobá práce, ale byla by to asi ta nejkrásnější práce, jakou si archeolog může představit. Asi by se na to sestavil expertní, možná mezinárodní tým největších znalců a řešilo by se to po všech možných stránkách včetně složení kovu, hledal by se zdroj zlata, řešila by se typologie a původ mincí, hledaly by se analogie, odkud mohly pocházet. Dnes bychom uměli vyprávět mnohem širší příběh a okolnosti, ale bohužel ten poklad už nemáme," poznamenal. Poznávání historie a archeologie byly v době nálezu podmokelského pokladu v počátcích. Přesto si už tenkrát učenci uvědomovali význam a mince z pokladu byly alespoň rámcově popsané a některé i vyobrazené. (pokračování...)
Podmokly (Rokycansko ) 9. června (ČTK) - Malou slavnost s přednáškami, kulturním programem s představením nové knihy připravila na sobotu vesnička Podmokly na Rokycansku, kde žije asi 240 obyvatel. Místní si tak připomenou 250 let ode dne, kdy 12. června 1771 místní sedlák našel u potoka zlaté mince. Později se ukázalo, že v bronzové nádobě bylo podle odhadů 5000 až 7000 zlatých keltských mincí duhovek o hmotnosti 40 až možná 50 kilogramů. Nález je dodnes považován za unikátní a jeden z největších nálezů keltských minci v Evropě. Dochoval se zlomek mincí, většina byla hned v 18. století roztavena a použita na ražbu dukátů. Asi sto let po nálezu pokladu byl na jeho původním místě umístěn pamětní kámen s letopočtem 1771. Obec před několika lety místo upravila a doplnila tabulí s popisem, řekl ČTK starosta Luboš Souček. "Protože je to výročí, pozvali jsme odborníky, budeme mít nějaké přednášky a takovou malou slavnost, abychom si připomněli to asi nejslavnější, co se u nás v obci stalo," řekl starosta. Nález mincí z různých mladších období dnes není výjimečný, objevení podmokelského pokladu by ale bylo nesmírnou senzací, řekl ředitel Západočeského muzea v Plzni, archeolog Jiří Orna. Keltské duhovky se razily od 3. do 1. století před naším letopočtem a byly to první mince ražené na našem území, připomněl. Podle archeologa Martina Čechury, autora nové brožury o Podmoklech, je podobný nález snem každého archeologa. "Až asi do roku 2012 to byl naprosto největší poklad keltského zlata v Evropě, respektive na světě, dodnes je druhý největší. Někdy v roce 2012 byl nalezený ve Francii poklad, který měl o něco víc mincí a byl o něco větší," řekl. Z podmokelského pokladu se dochovalo jen několik desítek mincí, část je i s kusem nádoby v Národním muzeu v Praze, další jsou ve sbírkách například ve Vídni, Drážďanech, Berlíně či v Budapešti. Když místní poklad před 250 lety objevili, mince si rozebrali. Byli ale donuceni je odevzdat majiteli panství knížeti Fürstenberkovi. Ten ze zlata nechal razit kromě dukátů Marie Terezie dukáty s vlastním portrétem. I těch se zachovalo dodneška jen velmi málo, řekl Čechura. "Najít takový poklad dnes by byla samozřejmě veliká a dlouhodobá práce, ale byla by to asi ta nejkrásnější práce, jakou si archeolog může představit. Asi by se na to sestavil expertní, možná mezinárodní tým největších znalců a řešilo by se to po všech možných stránkách včetně složení kovu, hledal by se zdroj zlata, řešila by se typologie a původ mincí, hledaly by se analogie, odkud mohly pocházet. Dnes bychom uměli vyprávět mnohem širší příběh a okolnosti, ale bohužel ten poklad už nemáme," poznamenal. Poznávání historie a archeologie byly v době nálezu podmokelského pokladu v počátcích. Přesto si už tenkrát učenci uvědomovali význam a mince z pokladu byly alespoň rámcově popsané a některé i vyobrazené. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Zadržená partnerka novináře Prataseviče popsala v dopisech dojmy z vazby' je zařazena do kategorií Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Kriminalita a právo (zak). ID zprávy: T2021060902385|500561. Vydána 09.06.2021 10:24:21. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Zadržená partnerka novináře Prataseviče popsala v dopisech dojmy z vazby' je zařazena do kategorií Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Kriminalita a právo (zak). ID zprávy: T2021060902385|500561. Vydána 09.06.2021 10:24:21. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
