V Podmoklech si připomenou 250 let od největšího nálezu keltských mincí

Podmokly (Rokycansko ) 9. června 2021 (ČTK) - Malou slavnost s přednáškami, kulturním programem s představením nové knihy připravila na sobotu vesnička Podmokly na Rokycansku, kde žije asi 240 obyvatel. Místní si tak připomenou 250 let ode dne, kdy 12. června 1771 místní sedlák našel u potoka zlaté mince. Později se ukázalo, že v bronzové nádobě bylo podle odhadů 5000 až 7000 zlatých keltských mincí duhovek o hmotnosti 40 až možná 50 kilogramů. Nález je dodnes považován za unikátní a jeden z největších nálezů keltských minci v Evropě. Dochoval se zlomek mincí, většina byla hned v 18. století roztavena a použita na ražbu dukátů. Asi sto let po nálezu pokladu byl na jeho původním místě umístěn pamětní kámen s letopočtem 1771. Obec před několika lety místo upravila a doplnila tabulí s popisem, řekl ČTK starosta Luboš Souček. "Protože je to výročí, pozvali jsme odborníky, budeme mít nějaké přednášky a takovou malou slavnost, abychom si připomněli to asi nejslavnější, co se u nás v obci stalo," řekl starosta. Nález mincí z různých mladších období dnes není výjimečný, objevení podmokelského pokladu by ale bylo nesmírnou senzací, řekl ředitel Západočeského muzea v Plzni, archeolog Jiří Orna. Keltské duhovky se razily od 3. do 1. století před naším letopočtem a byly to první mince ražené na našem území, připomněl. Podle archeologa Martina Čechury, autora nové brožury o Podmoklech, je podobný nález snem každého archeologa. "Až asi do roku 2012 to byl naprosto největší poklad keltského zlata v Evropě, respektive na světě, dodnes je druhý největší. Někdy v roce 2012 byl nalezený ve Francii poklad, který měl o něco víc mincí a byl o něco větší," řekl. Z podmokelského pokladu se dochovalo jen několik desítek mincí, část je i s kusem nádoby v Národním muzeu v Praze, další jsou ve sbírkách například ve Vídni, Drážďanech, Berlíně či v Budapešti. Když místní poklad před 250 lety objevili, mince si rozebrali. Byli ale donuceni je odevzdat majiteli panství knížeti Fürstenberkovi. Ten ze zlata nechal razit kromě dukátů Marie Terezie dukáty s vlastním portrétem. I těch se zachovalo dodneška jen velmi málo, řekl Čechura. "Najít takový poklad dnes by byla samozřejmě veliká a dlouhodobá práce, ale byla by to asi ta nejkrásnější práce, jakou si archeolog může představit. Asi by se na to sestavil expertní, možná mezinárodní tým největších znalců a řešilo by se to po všech možných stránkách včetně složení kovu, hledal by se zdroj zlata, řešila by se typologie a původ mincí, hledaly by se analogie, odkud mohly pocházet. Dnes bychom uměli vyprávět mnohem širší příběh a okolnosti, ale bohužel ten poklad už nemáme," poznamenal. Poznávání historie a archeologie byly v době nálezu podmokelského pokladu v počátcích. Přesto si už tenkrát učenci uvědomovali význam a mince z pokladu byly alespoň rámcově popsané a některé i vyobrazené. Nález lze podle Čechury považovat za začátek české prehistorické numismatiky i archeologie. Hned v roce nálezu o něm napsal spis učenec Adaukt Voigt, o několik let později se mu věnoval zakladatel české archeologie Karel Josef Biener z Bienenberka. I z toho mála, co se z pokladu zachovalo, je zřejmé, že obsahoval mince různého stáří. Mladší mince byly ražené na oppidech, a hlavně na nedalekých Stradonicích, starší mince z pokladu byly ražené na Moravě, v Rakousku a jinde popsal Čechura. "Byly tam různé nominály - statéry, třetinky nebo osminky statérů. Kupodivu i úředník, který od podmokelských obyvatel mince vybíral, je potom na Křivoklátě třídil podle velikostí a hmotností a vše zapisoval," řekl Čechura. Zbytek mincí ale podle něj nebyl do současnosti nikdy podroben hlubokému vědeckému zkoumání. Zlaté keltské mince se v minulosti našly na několika místech na západě Čech, většinou se ale nedochovaly. Velký nález keltských mincí byl z doby před rokem 1900 někde z území západních Čech, byl ale v soukromé sbírce v Německu a odborníci se o něm dozvěděli, až když se kolem roku 1970 prodával v Mnichově. Malý depot zlatých keltských mincí se našel také ve Zbirohu, dokonce nález nejméně devíti zlatých duhovek pochází z Hradiště jen kousek od Podmokel. Osm mincí se tam našlo na poli v polovině 19. století, devátá v roce 1996 a dnes je vystavena v Západočeském muzeu, řekl Čechura. V polovině 19. století a na jeho konci se podle něj našly keltské mince také v Sušici a v Kašperských Horách. Podobně významný poklad se už nikdy nemusí podařit najít. "Kdyby se našel dnes, byl by to naprostý unikát, který by prezentovaly všechny televize v Evropě. Byl by to jeden z největších nálezů, který nemá obdoby, mohl bych to přirovnat, jako kdyby se u nás našla kostra neandrtálce," řekl Petr Menšík z katedry archeologie Fakulty filosofické Západočeské univerzity v Plzni. Když se v roce 1771 poklad našel, lidé ho rozebrali a místo rozkopali, což by bylo z pohledu dnešní archeologie významné poškození lokality. "Tehdy se ale teprve lidé začínali zajímat o historii z odborného hlediska a neexistovala žádná metodika, jak při nálezu postupovat," vysvětlil Menšík. "Přesně nevíme, kolik bylo v nalezeném hrnci mincí, odhaduje se 5000 až 7000 o celkové váze možná až 50 kilogramů, což je naprostý unikát z doby Keltů. Ten soubor musel být uložený do země někdy okolo poloviny prvního století před naším letopočtem," řekl. I na základě dochovaného mála lze podle něj sledovat nejenom ražby na jednotlivých mincích, ale usuzovat na kontakty mezi různými regiony, které mezi sebou spolupracovaly a obchodovaly. Keltská civilizace byla od zhruba od západního Slovenska po Francii a kontakty probíhaly v rámci širšího území, dodal Menšík. lap sd - sdílejte článek