Pět zemí eurozóny žádá vyřadit z oběhu bankovky v nominální hodnotě 500 eur
Řím/Brusel 30. září 2021 (ČTK) - Itálie, Francie, Španělsko, Belgie a Nizozemsko žádají úřady EU, aby zasáhly proti používání bankovek v nominální hodnotě 500 eur. Podle států totiž tyto bankovky usnadňují praní špinavých peněz a aktivity organizovaného zločinu, informoval dnes italský ekonomický deník Il Sole 24 Ore. Ve společném dokumentu pětice zemí vyzývá Evropskou komisi a Evropskou centrální banku (ECB) k postupnému stažení nejvyšší denominace eurových bankovek z oběhu.
Evropská centrální banka přestala vydávat nové pětiseteurové bankovky už v roce 2016. Dříve vydané bankovky jsou ale v eurozóně stále platné. "Poslední údaje z konce února ukazují, že v oběhu je stále zhruba 400 milionů bankovek v celkové hodnotě 200 miliard eur (5 bilionů korun)," upozornila pětice států.
Ve srovnání s koncem roku 2015 se počet těchto bankovek v oběhu snížil o zhruba 35 procent. Část byla stažena kvůli opotřebování a po roce 2016 již nebyla nahrazena. Státy by ale chtěly urychlit konec jejich používání. Evropskou komisi vyzvaly, aby společně s ECB zvážily jejich postupné stažení z oběhu.
Státy připomínají starší dokumenty komise, podle kterých je tento druh bankovek velmi žádán v prostředí organizovaného zločinu. Umožňuje totiž velké převody v hotovosti, aniž by bankovky zabíraly mnoho místa.
V rámci potírání praní špinavých peněž a daňových úniků státy žádají také zavedení limitu plateb v hotovosti na 5000 eur (zhruba 130.000 korun). Na konci července Evropská komise navrhla zavedení limitu na 10.000 eur, což však pětice států považuje za málo účinné opatření. V některých unijních zemích již dnes platí podstatně nižší limity.
jkh jd - sdílejte článek
Následuje: Cena plynu v USA sestoupila ze sedmiletého maxima, zájem o surovinu ale trvá
Amsterodam/New York 30. září (ČTK) - Cena zemního plynu ve Spojených státech výrazně klesla a ve středu se dostala pod 5,50 USD (121 Kč) za milion britských termálních jednotek (mmBtu). Sestupuje tak ze sedmiletého maxima, na kterém se ocitla začátkem týdne. Plyn pro Evropu zůstává asi pětkrát dražší, byť i jeho cena se mírně snížila. Dál se však pohybuje kolem 29 USD/mmBtu. Analytici se ale shodují, že Evropa s Asií budou kvůli vysoké poptávce i nadále bojovat o zkapalněný zemní plyn (LNG) z USA. Za nynějším cenovým poklesem jsou vyhlídky na teplejší počasí v následujících dvou týdnech, díky čemuž by zpracovatelské a distribuční podniky měly být schopny zvýšit zásoby suroviny před nadcházející topnou sezonou. Právě nízké zásoby spolu s vysokou poptávkou po pandemii stojí za rychlým růstem cen zemního plynu v posledních týdnech, a to v celém světě. Drahý plyn částečně stojí i za rychlým růstem cen elektřiny v Evropě, včetně České republiky. Přestože zásoby zemního plynu jsou teď v USA nižší než obvykle, situace tam zdaleka není tak špatná jako v Evropě. Zatímco v USA jsou zásoby zhruba sedm procent pod normálem pro toto roční období, v některých evropských zemích je to podle vládních statistik až 20 procent. Cena termínového kontraktu na zemní plyn s dodáním v listopadu do terminálu Henry Hub v Louisianě ve středu klesla o více než sedm procent a dostala se na 5,46 USD/mmBtu (120,10 Kč). Začátkem týdne cena vystoupila nad 6,30 USD/mmBtu, což byla nejvyšší hodnota od února 2014. Vysoká poptávka ve světě přispívá k tomu, že drahý zůstává i zkapalněný zemní plyn z USA. Z celkového objemu zemního plynu, který se ve Spojených státech vyprodukuje, jde kolem deseti procent na vývoz ve formě LNG. Kvůli dopadům hurikánu Ida se ale v USA pořád těží méně plynu. Začátkem tohoto týdne to podle údajů společnosti Refinitiv bylo méně než 91 miliard krychlových stop (2,58 miliardy krychlových metrů) za den, zatímco měsíční rekord z listopadu 2019 činí 95,4 miliardy krychlových stop za den. Jak se ale blíží zimní období, poptávka po plynu v USA, včetně toho na export, se bude postupně zvyšovat. Analytici odhadují, že příští týden by se mohla pohybovat kolem 83,7 miliardy krychlových stop (2,37 miliardy metrů krychlových) za den. Bez ohledu na to, kam až světové ceny zemního plynu vystoupí, Spojené státy mohou na LNG přeměňovat jen asi 10,5 miliardy krychlových stop zemního plynu denně. (pokračování...)
Amsterodam/New York 30. září (ČTK) - Cena zemního plynu ve Spojených státech výrazně klesla a ve středu se dostala pod 5,50 USD (121 Kč) za milion britských termálních jednotek (mmBtu). Sestupuje tak ze sedmiletého maxima, na kterém se ocitla začátkem týdne. Plyn pro Evropu zůstává asi pětkrát dražší, byť i jeho cena se mírně snížila. Dál se však pohybuje kolem 29 USD/mmBtu. Analytici se ale shodují, že Evropa s Asií budou kvůli vysoké poptávce i nadále bojovat o zkapalněný zemní plyn (LNG) z USA. Za nynějším cenovým poklesem jsou vyhlídky na teplejší počasí v následujících dvou týdnech, díky čemuž by zpracovatelské a distribuční podniky měly být schopny zvýšit zásoby suroviny před nadcházející topnou sezonou. Právě nízké zásoby spolu s vysokou poptávkou po pandemii stojí za rychlým růstem cen zemního plynu v posledních týdnech, a to v celém světě. Drahý plyn částečně stojí i za rychlým růstem cen elektřiny v Evropě, včetně České republiky. Přestože zásoby zemního plynu jsou teď v USA nižší než obvykle, situace tam zdaleka není tak špatná jako v Evropě. Zatímco v USA jsou zásoby zhruba sedm procent pod normálem pro toto roční období, v některých evropských zemích je to podle vládních statistik až 20 procent. Cena termínového kontraktu na zemní plyn s dodáním v listopadu do terminálu Henry Hub v Louisianě ve středu klesla o více než sedm procent a dostala se na 5,46 USD/mmBtu (120,10 Kč). Začátkem týdne cena vystoupila nad 6,30 USD/mmBtu, což byla nejvyšší hodnota od února 2014. Vysoká poptávka ve světě přispívá k tomu, že drahý zůstává i zkapalněný zemní plyn z USA. Z celkového objemu zemního plynu, který se ve Spojených státech vyprodukuje, jde kolem deseti procent na vývoz ve formě LNG. Kvůli dopadům hurikánu Ida se ale v USA pořád těží méně plynu. Začátkem tohoto týdne to podle údajů společnosti Refinitiv bylo méně než 91 miliard krychlových stop (2,58 miliardy krychlových metrů) za den, zatímco měsíční rekord z listopadu 2019 činí 95,4 miliardy krychlových stop za den. Jak se ale blíží zimní období, poptávka po plynu v USA, včetně toho na export, se bude postupně zvyšovat. Analytici odhadují, že příští týden by se mohla pohybovat kolem 83,7 miliardy krychlových stop (2,37 miliardy metrů krychlových) za den. Bez ohledu na to, kam až světové ceny zemního plynu vystoupí, Spojené státy mohou na LNG přeměňovat jen asi 10,5 miliardy krychlových stop zemního plynu denně. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Pět zemí eurozóny žádá vyřadit z oběhu bankovky v nominální hodnotě 500 eur' je zařazena do kategorií Kriminalita a právo (zak) - Finance (fin) - Evropská unie - zprávy (eur). ID zprávy: T2021093002960|501208. Vydána 30.09.2021 9:54:37. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Evropská centrální banka (ECB)
Evropská centrální banka je orgán Evropské unie a centrální banka zemí eurozóny. Byla založena společně s Evropským systémem centrálních bank 1. června 1998 a jejím úkolem je udržovat stabilitu cen v zemích, které používají euro, a také řídit měnovou politiku Evropské unie.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Pět zemí eurozóny žádá vyřadit z oběhu bankovky v nominální hodnotě 500 eur' je zařazena do kategorií Kriminalita a právo (zak) - Finance (fin) - Evropská unie - zprávy (eur). ID zprávy: T2021093002960|501208. Vydána 30.09.2021 9:54:37. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Evropská centrální banka (ECB)
Evropská centrální banka je orgán Evropské unie a centrální banka zemí eurozóny. Byla založena společně s Evropským systémem centrálních bank 1. června 1998 a jejím úkolem je udržovat stabilitu cen v zemích, které používají euro, a také řídit měnovou politiku Evropské unie.