Německo si připomíná pád berlínské zdi, primátor vyzval k obraně svobody

Berlín 9. listopadu (zpravodaj ČTK) - Německo si dnes připomíná 35. výročí pádu berlínské zdi. Prezident Frank-Walter Steinmeier uctil její oběti na pietní ceremonii v Památníku berlínské zdi, kde se konala i bohoslužba. Berlínský primátor Kai Wegner označil v projevu 9. listopad 1989 za šťastný den, vyzval k obraně svobody a demokracie a vyjádřil přání, aby se do společnosti vrátily optimismus a soudržnost roku 1989. V bývalém hraničním pásmu v centru Berlína jsou vystaveny tisíce plakátů, zahraje také "kapela svobody" složená ze stovek profesionálních i amatérských hudebníků. "Svoboda a demokracie nikdy nebyly samozřejmostí," řekl primátor Wegner na pietní akci a dodal, že oba tyto výdobytky nyní čelí útokům zevnitř i zvenčí. Rodák ze Západního Berlína před časem zahraničním novinářům včetně ČTK řekl, že jako dítě zeď velmi silně vnímal a jako mladý muž byl 9. listopadu u toho, když bariéra dělící západ a východ města padla. Hovořil tehdy o neskutečné euforii, která zavládla. I dnes v projevu řekl, že si vzpomíná na obrovský optimismus a soudržnost, které panovaly po pádu zdi, a vyjádřil přání, aby se aspoň trochu do společnosti vrátily. Účastníci ceremonie položili mimo jiné růže k památníku obětí berlínské zdi, konala se také bohoslužba. Kromě Wegnera a spolkového prezidenta Steinmeiera se akce v památníku na ulici Bernauer Strasse zúčastnili také příbuzní obětí berlínské zdi, někdejší disidenti z Německé demokratické republiky (NDR), ale třeba i jeden ze zakladatelů polské Solidarity Bogdan Borusewicz. Řada řečníků přitom zmiňovala ve svých projevech i aktuální situaci ve světě, hlavně ruskou agresi vůči Ukrajině. "Hodnoty revoluce z roku 1989 brání nyní vojáci na bojištích na Ukrajině," řekl například ředitel Památníku berlínské zdi Axel Klausmeier. Berlínskou zeď nechal postavit komunistický režim někdejší NDR v roce 1961. Do jejího pádu v roce 1989 si vyžádala podle Nadace berlínské zdi nejméně 140 obětí. Mezi nimi je 101 lidí, kteří se pokusili o útěk na Západ a zaplatili za to životem, 30 lidí, kteří utéci nechtěli, ale přesto byli u zdi zastřeleni, nebo zemřeli při nehodách, i osm pohraničníků NDR, kteří zahynuli při výkonu služby. Dalších 251 osob zahynulo při kontrolách na berlínských přechodech nebo těsně za nimi. "Nezapočteni jsou lidé, kteří zemřeli ze zármutku a zoufalství kvůli dopadům vzniku zdi na jejich životy," uvádí nadace. Podle ní celkově na hranicích mezi NDR a spolkovou republikou zemřelo za studené války zhruba 650 lidí. K pádu zdi přispěla řada faktorů, včetně nástupu reformisty Michaila Gorbačova do čela Sovětského svazu, uvolňování režimů v Polsku a Maďarsku, ale i úpadek východoněmeckého režimu a s ním spojené demonstrace obyvatel NDR. Německý historik Ilko-Sascha Kowalczuk ČTK a dalším zahraničním novinářům tento týden řekl, že berlínská zeď nepadla podle něj reálně 9. listopadu, ale o několik dní dříve, a to za podmínek, které nadiktovalo Československo. Komunisty v Praze totiž znervózňoval stále větší počet východních Němců, kteří se přes něj snažili dostat na Západ, a tlačili tak na NDR, aby situaci řešila. Vzniklo proto usnesení o liberalizaci hraničního režimu. Jeho mylná interpretace na tiskové konferenci 9. listopadu byla rozbuškou událostí známých nyní jako pád zdi. Otevření hranic mezi tehdejší Spolkovou republikou Německo a NDR dnes slaví politici i na jiných místech Německa. Například dolnosaský premiér Stephan Weil a ministerský předseda Saska-Anhaltska Reiner Haseloff se setkali na někdejší německo-německé hranici na půl cesty mezi Hannoverem a Magdeburkem. Centrem oslav je ale přesto Berlín, který byl během studené války symbolem rozdělení světa. Na čtyřech kilometrech někdejšího hraničního pásma v německém hlavním městě je nyní vystaveno kolem pěti tisíc plakátů. Některé z nich jsou kopie původních transparentů z demonstrací na podzim 1989 v NDR, většinu z nich ale vytvořili lidé všech generací v posledních týdnech. Nejčastěji se na nich objevují slova svoboda, demokracie a tolerance. Plakátem s poselstvím míru a svobody přispěl i kyjevský starosta Vitalij Kličko. V úseku někdejší berlínské zdi mezi Hlavním nádražím, Říšským sněmem, Braniborskou bránou, Postupimským náměstím a bývalým kontrolním stanovištěm Checkpoint Charlie budou dnes hrát hudebníci z profesionálních i amatérských kapel. Zazní například písně Heroes od Davida Bowieho nebo People Have the Power od Patti Smithové. Berlínská radnice akci označuje za koncert "největší kapely svobody na světě". Jaromír Mrhal ml - sdílejte článek